spencer+sezam: PÉČE 1/3 PRVNÍ LEVEL + SEZNAMOVACÍ PÉČE
Odpoledne, někdy kolem druhé jsem vystoupila z autobusu na malé zastávce, nebyla tu ani taková ta čekací budka. Ale byla tu akadamie, a proto jsem tu byla. Z ruky mi málem vypadlo držadlo starého ošuntělého hnědého kufru, ve kterém jsem stěhovala svou maličkost. Za skřípavého zvuku koleček jsem došla až ke zvonku, který byl umístěn na sloupku, ke kterému bylo připevněné jedno z křídel těžkých železných vrat. Lehce jsem stiskla tlačítko a pak už si to štrádovala k hlavní budově, kde mě čekala Niora. „Ahoj, já jsem Niora, ředitelka akademie, Sue má teď trénink, vlastně s tvojí spolubydlící, Jennifer, později se někde sejdete.“ Začala mi to tu představovat. Došla jsem až k ubytovnám, kde jsem dostala klíček od pokoje 9. Dovezla jsem tam kufr a v rychlosti si nazula puntíkované holinky, které jsem dostala jako součást uniformy. Pak jsem vyběhla ven s klíčkem v kapse. „Našla jsi to v pohodě? Fajn.“ Ujistila se Nia. Zašly jsme znovu do hlavní budovy, kde mi ukázala šatny. Už tu stála skříňka, která byla určená jen mojí osobě. Z ní jsem vytáhla tmavě modrou ohlávku a béžové vodítko, ladily s čištěním ve stejných barvách. S Niorou jsme vyšly k výběhům. „Vybrala sis Sezama, takže teď ho odchyť a zavedeme ho k uvazištím. Bývá většinou vedle od ostatních, není to dominantní kůň. Vidíš? Tamhle,“ ukázala prstem na krásného vysokého hnědáka. Měl světlejší hlavu, tmavé tělo a bílé ponožky. Byl nádherný. Otevřela jsem branku a vstoupila do ohrady. Byly tu společně klisny a valaši, hřebci byly v jiném výběhu. Pomalu jsem přišla k valáškovi a natáhla dlaň. Nechala jsem ho pysky přejet po prstech mé dlaně a pak jsem ho pomalu pohladila mezi ušima. Musel jsem se trochu natáhnout, nebyla jsem nejvyšší, to o něm se to říci nedalo. Hodila jsem si vodítko na rameno a nasadila mu ohlávku. Trošku přešlápl, leknul se. „Hodný..už to je,“ dopla jsem karabinu a cvakla mu vodítko. Chytla jsem ho tak, abych ho netáhla, ale abych měla kontrolu. „Tak pojď, krasavče.“ Rozešla jsem se. Ochotně se přidal, byla na něm vidět radost, že se něco bude dít. Asi byl dlouho bez jezdce a měl dlouhé chvíle. „Výborně,“ pochválila mě Niora a otevřela mi branku. Tu potom pečlivě zavřela, aby náhodou nějaký nezbeda nevyběhl ven a nelítal po areálu.
Sezama jsem dovedla do hlavní budovy k uvazišti, kde jsem ho zavázala, aby tam zůstal, dokud nepřijdu. „Doběhni si do skříňky pro čištění. Já tu počkám.“ Udělala jsem tedy, jak řekla Niora a vrátila se s modro béžovou taškou. Položila jsem ji na stoličku a otevřela zipem. „Začni tvrdším kartáčem a kruhy ho celého vyhřebelcuj. Trochu jsem teda zašmátrala v tašce a na dlaň si nasadila kartáč. Přistoupila jsem k hnědému a přiložila mu na krk. Udělal krok ode mě, byl celkem lekavý. „Hodný,“ pochválila jsem ho a krouživými pohyby jsem přitlačila na kartáč. Začala jsem na krku a postoupila na bok, zajela na záda až k zádi. Přejela jsem i nohy a valáška obešla zepředu, aby nevykopl. Pak jsem vyčistila i druhou půlku. Tvrdý kartáč jsem oklepala o ruku a vyměnila ho za měkký. Tím jsem si mohla dovolit jemně zajet i na hlavu. Levou ruku jsem měla položenou zboku na hlavě koně a pravou jsem jemně čistila kartáčem. „Šikovný,“ dál jsem chválila. Měkký kartáč jsem vždy po pár tazích oklepala o tvrdý, abych z něj tu špínu a prach vyčistila. Oba kartáče jsem uklidila a vzala hřeben. Začala jsem na hřívě. Vždy jsem vzala větší pramen a pořádně ho vyčesala. Tak jsem rozčesala celou hřívu a šla na ocas. Ten byl těžší, Sezam měl kvalitní a krásné chlupy, ale zato pořádně zacuchané, bylo vidět, že chvíli přede mnou neměl jezdkyni. Ale zvládli jsme to společnými silami a mohla jsem uklidit i hřeben. Měkkou houbou jsem mu otřela ospalky a oči. Mrknul na mě těma obrovskými očima a já ho pohladila. Pak jsem tvrdší houbou otřela nozdry a pohlaví. Jako poslední jsem vzala kopytní háček. Niora mi vysvětlila jak na to, takže jsem přistoupila k boku Sezama a levou rukou poklepala na nohu. „Nohu,“ poručila jsem si. Valášek ochotně zvedl a já jsem mu jemně vybrala všechny kopyta. Vždy jsem byla opatrná, abych mu něco neudělala. Háček jsem očistila a vrátila do čištění. „Super, box už mu holky ráno co měly službu, uklidily, takže to na tebe nezbylo. Teď ho můžeš odvést na zbytek dne do výběhu, už víš kudy, nebo mám jít s tebou pro jistotou? Pak si dojdi na pokoj, nebo jak chceš, máš volný čas až do večeře, ta je tady v patře od půl osmé. A ještě málem bych zapomněla, Sezam má box 24. Je skoro naproti 20, tu má Galaxie, kterou jezdí Jennifer, tvoje spolubydlící. Hezky vám to vyšlo.“ Usmála se Niora. „Děkuju, myslím, že to už zvládnu.“ Poděkovala jsem a odnesla uklidit čištění. V šatnách byl nějaký kluk, tak jsem se mu představila a on mě jako Nathan. Pak jsem odešla zpět za Sezamem a odvázala ho. Na vodítku jsem ho převedla přes areál k výběhům, kde jsem mu rozepnula ohlávku a pustila ho mezi ostatní. Ujistila jsem se, že jsem za sebou zavřela vrátka a šťastně jsem doběhla pověsit ohlávku s vodítkem před box, jak mi Nia vysvětlila.
Na pokoji jsem si vybalila věci do skříně a došla do koupelny, kde jsem si dala sprchu. Oblékla jsem se do uniformy a ve čtvrt na osm vyšla z kolejí. V jídelně jsem se navečeřela a pak šla pro ohlávku a vodítko. Sezama jsem dovedla do boxu a pohladila ho. „Už se to jde nachystat, jen chvilku.“ Řekla jsem mu a doběhla si pro béžový kbelík. Chvilku jsem hledala krmivárnu, ale pak jsem se zeptala jedné studentky a ta mě tam dovedla, že jde taky. Byla to Jennifer, moje spolubydlící. Hned jsme si padly do oka. Ukázala mi rozpis, podle kterého jsem valáškovi připravila směs. Odměrku ječmene, odměrku granulí. Zalít horkou vodou a promíchat. Hotovo. „Tak, já můžu,“ řekla jsem Jenny, která právě domíchala směs pro Galaxii. „Fajn, jdeme.“ Po cestě jsme si povídaly o všem možném, co bylo před Florestou, jak se nám tu líbí a tak. Otevřela jsem si box a vstoupila dovnitř. „Ustup si, kámo,“ zatlačila jsem hnědému na plec. Udělal krok vzad. Mohla jsem za sebou zavřít. Obsah kbelíku jsem mu nalila do žlabu. „Hodný,“ poplácala jsem ho po krku a odešla jsem kbelík vypláchnout. Napustila jsem ho teplou vodou a nabídla valáškovi. Napil se pořádně. Už ale bylo docela pozdě a tak jsem se s ním rozloučila a doběhla kbelík uklidit. Ještě jednou jsem se ujistila, že je box zavřený a s Jenny jsme dorazily úspěšně na kolej.