tristee a serano: RÁNO
Tentokrát jsem se probudila hodně brzo, ještě před snídaní. Když jsem otevřela oči, na mém telefonu zasvítilo a málem mě v té tmě i oslepilo, 6:30. Věděla jsem, že zbývá ještě půl hodiny, než se stáje otevřou, a tak jsem moc nespěchala. Luna ještě spala, a tak jsem si potichu vzala všechno oblečení a odešla do koupelny, kde jsem se převlíkla, vyčistila zuby a učesala. Když už jsem vypadala alespoň ze čtvrtky jako člověk, vyšla jsem ven. Hned jak jsem jednou nohou vykročila z budovy, hned jsem měla chuť se zase otočit zpátky, byla mi hrozná zima. Venku byla ještě tma a vzduchem poletovali malinké kapky deště, které mě ale díky prudkému větru nepříjemně štípaly do obličeje, když jsem si tím razila cestu ke stájím. Bylo 6:55 a tak jsem si tam ještě pět minut stepovala.
Když byly stáje otevřené, s ranním elánem který se u mě zas tak často nevidí jsem vběhla dovnitř. Cestou jsem se zdravila s ostatními koňmi, kteří na mě zvědavě pokukovali skrz mříže. Vzala jsem si do kapsy mrkvičku, abych se ráno pozdravila s miláčkem. Byla jsem dva dny nemocná a tak jsem se mu nemohla moc věnovat. Rozhodně jsem to chtěla dnes napravit.
Když jsem dorazila k jeho boxu a vešla škvírou dovnitř, už se ke mně hrnul a strkal mi nos do kapsy. ,,Dobré ráno kaštánku’‘ láskyplně jsem mu prsty počechrala kštici. Natáhla jsem k němu ruku s mrkví a on si samozřejmě hned nabídnul. Usmála jsem se a pohladila jsem ho po jeho sametovém nose. Ještě chvíli jsem se s ním po době ňuchňala a pak jsem mu šla připravit ranní krmení.
VÝBĚH
Po snídani jsem se vrátila znovu do stájí, abych Seryho odvedla do výběhu. Vzala jsem mu ze sedlovny termodeku, protože i přes stoupající teploty, v rámci možností, bylo venku pořád chladno. Nasadila jsem mu jí společně s ohlávkou a vodítkem a natěšeného jak hříbě jsem ho odvedla do výběhu.
BOX
TRÉNINK
Když byl už podvečer a přišla řada na náš trénink s Niorou, musela jsem si nejdřív pro Seryho dojít zpět do výběhu. Venku ale pršelo a tak jsem se trochu bála, co mě čeká. Vzala jsem si ohlávku a vodítko a šla jsem ven. Když jsem přišla do výběhu, všichni koně se kolem mě seskupili, jestli jim náhodou něco nenesu. Omluvně jsem jim ukazovala prázdné ruce, ale to jim asi nestačilo. Mezi nimi se ale objevil i Serano. Teda, předpokládala jsem, že je to on, protože jeho krásná kaštanová barva byla pryč. Místo toho byl celý hnědý od bahna. Hluboce jsem se nadechla a pak jsem se usmála a s vlídnými slovy jsem k němu došla a připnula jsem si ho. Když jsme dorazili do stáje, byl čas na to nadělení. Bohu dík za tu deku, když jsem jí sundala, jeho barvička se zase objevila, ale nohy a krk měl celé tmavé. Jinak to nešlo, museli jsme si udělat výlet do myčáku.
Když jsme se vrátili, měli jsme půl hodiny do začátku tréninku. Serano byl ale krásně čistý, takže když jsem si přinesla čištění, jenom jsem z něj zase hřbílkem vyčesala vypadané chlupy, což se mu moc líbilo. Když jsem si vzala kopyťák a sjela mu dlaní po noze, hned jí zvednul a já mu mohla vybrat kamínky a kartáčkem jsem mu vyčistila z kopyt špínu. Ještě jsem mu hřívu a ohon vyčesala hřebenem, houbou jsem mu umyla ospalky z očí, nozdry a pusu a mohla jsem začít se sedláním.
PO TRÉNINKU
Když jsme dorazili do stájí, rychle jsem začala s odsedlováním. Rozepnula jsem mu podbřišník a sundala jsem mu sedlo i s podsedlovkou. Rozepnula jsem mu bandáže a všechno jsem to dala na jednu hromadu. Potom jsem mu na uzdečce rozepnula všechny řemínky a přetáhla jsem mu ji přes uši. Nandala jsem mu ohlávku, uvázala jsem ho a všechnu výstroj jsem odnesla do sedlovny. Přinesla jsem si čištění, srst jsem mu od potu vyčistila několika stébly slámy a dodělala jsem to gumovým hřbílkem, když jsem mu srst zbavila posledních nečistot. Kopyta jsem mu očistila od písku z haly, nasadila jsem mu stájovku a odvedla jsem ho do jeho boxu. ,,Tak ahoj, kamaráde. Dneska jsi byl úžasný‘‘ rozloučila jsem se s ním pamlskem, trochu jsem se s ním ještě pomazlila a šla jsem vše uklidit. Pak jsem mohla jít s čistým svědomím na večeři.