charlie: [kydání boxu]

Po kydání jsem se vrátila do šatny a ze skříňky si vybrala tmavě modrou ohlávku a vodítko. S úsměvem na tváři jsem se vydala směr výběhy, hrozně jsem se na svého svěřence těšila! Když jsem prošla hlavní bránou, upnuly se mé oči na nádherný výhled na travnaté výběhy, ve kterých se poklidně popásali koně. Bylo to krásné. Probrala jsem se ze svého transu a pohledem začala vyhledávat toho mého vyvoleného. Liona. Netrvalo to dlouho, měl výjimčné zbarvení. Milovala jsem ty flíčky po jeho těle a to jsem ho zatím viděla jen párkrát. Vyrazila jsem k výběhu, ve kterém se on a ještě pár dalších koní, pásl. Prolezla jsem ohradou a pomalu došla k němu. Když jsem se blížila, zvědavě zvedl hlavu a zafrkal. "Ahoj chlapče." řekla jsem a pomalu k němu natáhla ruku. Opatrně si jí očuchal a pak zabořil jeho měkkounký čumák do mé dlaně. "Chtěl by si podrbat?" zsamála jsem se a posunula svou ruku na hlavu a mezi uši. Pak jsem k němu přistoupila z levé strany a nandala mu ohlávku, nejprve přes nos, potom jsem přetáhla nátylník přes uši a zapla karabinu. Vodítko už jsem měla připnuté na ohlávce a tak se mohlo vesele vyrazit. Mlaskla jsem na něj a on se vydal za mnou. Byla jsem šťastná, že jsem ho nemusela nijak přemlouvat, nevím, jestli bych byla schopná se hned první den přetahovat s ořem ve výbehu. Myslím, že jsem si vybrala dobře, ale to se všechno ještě uvidí. Cesta do stájí proběhla v pořádku, Lion si hezky vyšlapoval, koukal kolem, kde by koho pozdravil. Došli jsme před jeho čerstvě vykydaný box. Mohla jsem jít i k uvazišti, jenomže jsem chtěla, aby si na mě více zvykl, že ten s ním budu trávit já více času a to nejen v boxe, ale i na jeho hřbetě. Uvázala jsem ho na bezpečnostní uzel za kroužek a vyšla z boxu. Klusem jsem doběhla do své skříňky pro tašku s čištěním a vrátila se zpátky. Lionek stál klidně v boxu a když jsem do něj vstoupila, zvědavě se na mě podíval, pohledem typu 'tak kde to vázne?!'. Usmála jsem se a pohladila ho po krku. Chopila jsem se gumového hřbílka a dala se do práce. Krouživými pohyby jsem z jeho dokonalého těla sundavala zaschlé nečistoty, hezky opatrně na bříšku, na hřbetě, prdelku nesmíme vynechat. Poté jsem ho obešla a to samé udělala i na druhé straně. Když jsem byla u krku, Lion natáhl krk snad jak nejvíc to šlo a ohrnul pysk. "Ty jsi teda komediant!" zasmála jsem se a pořádně drbala hřbílkem, líbilo se mu to. Když jsem pak přeci jen skončila, protože mě už vážně bolela ruka, otočil se na mě se smutným a prosebným výrazem. Poplácala jsem ho a ještě dočistila zbytky nečistot pod hřívou a za ušima. Hřbílko jsem potom vrátila do tašky a vzala si měkký kartáč, tím jsem ho zbavila prachu, až se nám koník celý leskl. Byl to jeden z nejhezčích koní, jaké jsem kdy viděla. Mám ráda zvláštní koně. Nejen koně, i lidi. V mém seznamu přátel se ve skutečnosti nenajde nikdo obyčejný. Když jsem byla hotová a měkkému kartáči skončila směna, vylovila jsem z tašky hřeben na hřívu a ocas a trochu rozčesala, jen tak pro jistotu, abychom tady neměli co dočinění s dredy! Posledním vrcholným bodem naší dnešní péče byl kopytní háček. Chvilku mi trvalo, než jsem ho v tašce našla, už jsem se bála, že jsem ho někde ztratila, pak jsem si ale vzpomněla na tu úžasnou skrytou kapsičku, ze které jsem byla tak nadšená, když mi taška došla, že jsem do ní musela něco opravdu ukrýt. Oddychla jsem si a dala se do toho. Nejprve jsem přistoupila k Lionova levé straně těla. Rukou jsem mu pohladila celou nohu, sjela až ke spěnce, trošku se do něj opřela a řekla jednduchý pokyn pro podání nožky. Háčkem jsem vyčistila všechny velké nečistoty okolo střelky, tam hlavně opatrně a vše završila kartáčkem. Takhle jsme postupovali u všech nožek, jenom u pravé zadní se rozhodl, že si asi zkusí, co vydržím, když už jsem si dala takovou práci ten háček najít, tak ať to také za něco stojí. Nakonec jsme to ale zvládli a já si spokojeně oprášila ruce. To bude pro dnešek vše. Čištění jsem ukldila do tašky, tu jsem si přehodila přes rameno a nabídla Lionovi pamlsek, který jsem objevila v kapse mé vesty. Spokojeně ho schroustl a pak zašátral čumákem u mé vesty, zdali nemám ještě nějaký. Polovinu vesty mi úspešně oslintal a tak jsem ho raději odstrčila, prací službu u Liona ještě zakládat nebudeme. Chvilku jsem se s ním ještě mazlila, pak jsem se ale rozhodla dnešek ukončit a sundala Lionovi ohlávku. Tu jsem i s vodítkem opatrně přehodila přes své rameno a vyšla z boxu. "Těším se na zítra, krasavče, neboj se, dnes tě ještě přijdu zkontrolovat." mrkla jsem na něj a přes mříže ho podrbala na čumáku. Čištění, ohlávku a vodítko jsem si pak uklidila do skřínky a vydala se zpátky do budovy kolejí.