clair a pomněnka: Chvilku po půl sedmé jsem se probudila. Chvilku jsem jen tak ležela v posteli a přemýšlela jsem, co dnes budu s kobylkou dělat. Pak jsem zaslechla příšerný zvuk. Vyskočila jsem z postele, obula si své teploučké papučky a vyrazila ke koupelně. Bylo zamčeno. "Mellyso! Já s tebou mluvím, přestaň prosím! Pusť mě tam!" začala jsem bouchat na dveře ve snaze, že Mell utichne a pustí mě dovnitř. Mellyska mě ignorovala. Prostě to nemělo cenu. Zatím jsem si ze šatny vylovila oblečení, které jsme si hodila na postel a čekala jsem u dveří. Abych se neunudila k smrti, vzala jsem si mobil a projela si Facebook, mail a podobné věci. Také mi přišlo pár vtipných fotek na snap. “Mellyso! Otevři ty dveře!” zabušila jsem ještě jednou, protože zpěv utichl. Má drahá spolubydlící konečně otevřela dveře. “Ty jsi šílená? Hluchá nebo já nevím!!” Mell jsem odstrčila s prásknutím jsem za sebou dveře zavřela. Dala jsem si rychlou sprchu a poté si vyčistila zuby. Kartáčem jsem si rozčesala vlasy, které jsem si sepnula gumičkou. "Jsi totálně šílená! Jestli ještě jednou tohle uděláš, budu si brát na noc klíč od koupelny k sobě! A nebo to na noc koupelnu zamknu a klíč schovám.” vyštěkla jsem na Mellysu a na nohy si natáhla ponožky. "Já vůbec nevím o co ti jde. Nikoho jse m neslyšela, až když bylo tak sedm a to jsem tě pustila tak nevím o co ti jde." Odporovala nechápavě Mellyska. "HA! Jasně že si nic neslyšela s tim svým How will I know? How will I know? si asi mohla těžko něco slyšet!" řekla jsem naštvaně a natáhla si modré tričko. "Člověk si nemůže ani zazpívat?” "Klidně si zpívej, ale já jsem už skoro letěla na záchod k Izzy a Marigold! Asi tak 5 monut po tom co si zalezla do koupelny jsem tam chtěla jít totiž!" pokrčila jsem rameny a oblékla si mikinu. "Ježíš, ale vidíš pustila jsem tě tam tak se nezlob." promlouvala ke mně Mell. "Zlobím se." nazula jsem si boty, do kapsy jsme si strčila klíče od pokoje a zamířila jsem do stáje. Došla jsem za Pomněnkou a podrbala ji na krku. “Ahoj Pom.” krátce jsem se s ní pomazlila, postěžovala si na Mellysu a zašla jsem jí připravit krmení. S kbelíkem jsem se za ní vrátila. Snídani hnědky jsem vysypala do žlabu a poté jsem vyrazila do jídelny. Se svou snídaní na talíři a hrnkem kafe jsem usedla ke stolu, u kterého jsem sedávala vždycky. O chvilku později se objevila Mell a následovně Cassie. “Ahoj Cassie” pozdravila jsem dívku a hleděla si jídla. Zrzka se najednou začala smát. “Co je?” zeptala jsem se nechápavě a pohlédla na Mell. “Nic .. jen.. Měli jste zajímavé ráno co?" zasmála se. “All the evidence sticking to me Saw the ground all my life Be my gravity...How will I know? How will I know? How will I know, dear? Tak nějak to bylo?” opět se začala smát. “Jak to, že?” Mell se vyjeveně otázala Cassie, která očividně slyšela vše, nebo alespoň něco z toho, co se odehrálo u nás na pokoji. “Šla jsem kolem a nedalo se to přeslechnout, ani to, jak se chudák Clair snažila dobít do koupelny a nazvala tě šílenou.” osvětlila nám to Cassie. Upila jsem kafe a pozorovala jsem ji. Hm. "No tak Clair, nezlob se, prosím. Já vím že jsem totálně blbá, ale jako já jsem tam byla první v tý koupelně." promluvila opět má velice drahá Mellyska. Věnovala jsem jí jeden pohled a vyprskla jsem smíchy, nedalo se prostě odolat, no . “Co je Clair?” udiveně na mě pohlédla. “No, blbá si, to máš recht. Ale pokud ti to takto chutná, tak si to klidně dej.” ukázala jsem na její nůž a ona pochopila. Mell jsem odpustila, ale stejně jsem naplánovala, že klíč od koupelny někam schovám. Dopila jsem své kafe a strčila do pusy poslední sousto. Osoba, která si máslo namazala máslo na mrkev, svou snídani zašla odnést. Mezi tím jsem její kafe přelila do svého hrnku, jako to ona provedla kdysi mě a rychle jsem ho vypila. Odnesla jsem špinavé nádobí a pohlédla na Mell. “A teď jsme si kvit” prošla jsem kolem ní a zamířila jsem do stáje. Pomněnce jsem nasadila její zelenou ohlávku, cvakla k ní zelené vodítko a odvedla jsem ji do výběhu.

ČIŠTĚNÍ BOXU

Po vyčištění boxu jsem doběhla do pokoje, kde jsem konečně vymyslela skrýš na klíč. Strčila jsem ho do menší nádobky, ve které jsem již dlouho nic neměla. “Clair?” zaslechla jsem hlas Mell. Nádobu jsem proto rychle postavila na místo a usmála se. Doufala jsem, že mě Mellyska nezahlédla. “No?” zeptala jsem se jí. “Opravdu se nezlobíš?” ptala se. “Jasně, že ne.” vzala jsem si notebook a pustila jsem si film, s Pom jsem chtěla totiž pracovat až odpoledne.
Po obědě jsem hnědku dovedla do stáje, přesněji do jejího boxu, ke kterému jsem si ze sedlovny dovezla stojan. Nejdříve jsem ji vyčistila hřbílkem, poté měkkým kartáčem a hřívu i ocas jsem rozčesala hřebenem. Z kopyt jsem jí vybrala kamínky a podobné věci a mohla jsem se pustit do strojení. “Nio?” vykoukla jsem z boxu, když jsem zaslechla hlas ředitelky. “Ano Clair?” usmála se. “Jen, že pojedu do krosového areálu, tak aby jsi o tom věděla.” oznámila jsem a Niora přikývla. “Dobře, tak hlavně dávej pozor.” já jen přikývla a konečně se pustila do toho strojení.Podsedlovka s gelovkou, na ně šlo sedlo. Také jsem kobylku nauzdila, nasadila jí chrániče a botičky. Nasadila jsem si rukavice a helmu a vyvedla jsem Pom z šestnácého boxu.

CROSS - COUNTRY

Po cestě k boxu jsem opět potkala Nioru, dneska jsem na ni měla nějaké štěstí. Alespoň jsem měla příležitost jí říci, že jsme se v pořádku vrátily. Kobču jsem odstrojila a pořádně vyčistila. Stejně jako ráno, i nyní jsem se s ní pomazlila, tentokrát delší dobu. Následovně jsem jí dala deku a odvedla ji do výběhu. Já sama jsem zamířila na pokoj.

VÝBĚH

Večer jsem zašla kobči umýt nožky, protože bych je asi kartáči nevyčistila. Hnědku jsem vyhřebelcovala a pak jsem jí konečně donesla její večerní krmivo. V jídelně jsem si vzala večeři a čaj, kafe jsem prostě večer nepila. Pokecala jsem s Mellysou a ostatníma a ještě jsem zašla dát hnědce dobrou. Chvilku jsme se mazlily a já už přemýšlela, co budeme dělat další den. “No tak se hezky vyspi Pom.” dala jsem jí pusu, ona pak dala pusu mně a já spokojeně zamířila na kolej.