marigold a bouře: Buřinka měla dneska volný den, skočila jsem do krmivárny pro její dávku, vysypala mňaminu do žlabu a pozdravila se s kobylkou. Kbelík jsem vypláchla a uklidila, skočila se nadlábnout a vrátila se za Bouří už s ohlávkou a vodítkem, výhěhovou dekou a čištěním. Sundala jsem z ní stájovku, přejela jí hřbílkem, tvrdým a měkkým kartáčem a vyčistila jí kopyta. Nasadila jsem jí výběhovku, odvedla pěkně ven, poklidila věci a pustila se do jejího boxu.

*Výběh*

*Čištění boxu*

Až k večeru, když už se na areál snesla tma a já přečetla pěkný kus Zaklínače, Egypťana Sinuheta a přehrála si pár skladeb na klavír, jsem zamířila za Buřinkou a zavolala její jméno, v té tmě svítila akorát její lysinka a světlé zadní nožky. Kobylka ke mě poklidně přiklusala, podrbala jsem jí na kohoutku, jelikož límec neměla, a odměnila kouskem mrkve. Pak už jsme rychle pádily z výběhu, než se přiženou ostatní, že chtějí taky, snad to nikdo neviděl. Ve stádě to není žádná sranda.
Pustila jsem kobylku do boxu, sundala z ní deku, složila a poklidila, přejela Bouři hřbílkem, tvrdým a měkkým kartáčem, vyčistila jí kopyta a vzala s odpockou chvíli do trenažeru, ať se před večeří v klídku protáhne.

*Trenažer*

Doma jsem jí znovu přečistila a vzala do mycího boxu.

*Mytí*

Pak už jí pustila do boxu, zadekovala na noc lehkou stájovkou a přinesla véču. Když jsem kbelík vypláchla a znovu do něj namíchala krmnou směs, byla už zajištěná, dostala pusu na dobrou noc a pokojně chroupala krmení. Tak jsem šla chroupat taky.