lia a charakter: JÍZDA S TRENÉREM
,,Jasone? Kdyby mě kdokoli hledal, jedu s Lisou asi tak na jednu a půl hodinky ven, jo?“
,,Jasně a díky za ty služby.“
,,Není vůbec zač,“ zaculila jsem se. ,,Tak zatím!“ houknula jsem a vyvedla hnědáka ven. Lisa tam ještě nebyla, ale každou chvilku tu musela být. A taky, že jo. Blondýnka se objevila s nasedlanou Lady jen o pár minutek později.
,,Máš mobil?“ ujišťovala se.
,,Mám, mám i kopyťák a provázek,“ přikyvovala jsem, přehodila otěže Charliemu přes hlavu, stáhla třmeny, levou nohu do něj vložila, pravou rukou se přidržela zadní rozsochy, levou tu přední a otěže, odrazila jsem se pravou nohou a vyhoupla se do sedla.
,,Tak, kam pojeme?“ usmála se Lisa a já stiskla holeně, abychom drželi s trenérkou a klisnou krok.
,,Uvažovala jsem o Andělských vodopádech, ale to je daleko. Chtěla bych nějakou kratší trasu, aby-chom byli do hodiny a půl zpět.“
,,Co takhle zřícenina?“ navrhla Lisa a čipem otevřela zadní bránu.
,,Jo, to by šlo,“ kývla jsem a jemnými pomůckami zadržela Charlieho, aby mohla Lisa projet první a zároveň aby zklidnil svoje tempo.
,,Za chvilku zabočíme doprava, poté doleva a budeme pokračovat rovně,“ ukázala Lisa na pravou stranu a zavřela za námi bránu. Teď jsme jeli chvilku po silnici, takže jsem nechala Charlieho zařaze-ného a snažila se ho přibržďovat, ne že by poklusával, ale byl poměrně napnutý a při jakékoli větší pobídce připraven vyrazit. Jemně jsem přitlačila pravou holeň, levou posunula za podbřišník, zapra-covala rameny a otěžemi, když se vpravo od nás objevila odbočka. Jemně jsem probrnkávala do obou otěžích a zároveň ho sem tam trochu přibržďovala.
,,Zastavíme a dotáhneme je!“ ozvala se Lisa zapředu, já tedy provedla zádrž – šla proti jeho pohybům, hlouběji do sedla. Charlie nejdříve pouze zpomalil, ale když jsem přidala i otěže, které byly na lehkém přilnutí, zastavil. Sice zdráhavě, ale ano. Levou nohu jsem tedy přehodila přes sedlo a dotáhla podrbřišník.
,,Můžeme za chvilku naklusat?“ zeptala se Lisa, když jsme přešli do kroku a odbočili doleva.
,,Jo, klidně,“ kývla jsem a poplácala valáška, dlouhý klus ho alespoň zklidní.
,,Tak, naklušeme,“ ozvala se blondýnka před námi a Lady po chvíli naklusala, Charakter ji následoval, začala jsem vysedat, ani si nehlídala příliš nohosled, jako spíš správnou rychlost a sed. Po chvílích jsem si opět přesedala, aby Charlie zatěžoval druhou stranu. Projeli jsme okolo odbočky, o které jsem poprvé odbočovala se Sue a les okolo nás začal postupně řídnout, až se změnil na smrčinu a poté na rozlehlé louky, před kterými jsme přešli do kroku. Charlieho jsem si v klusu vzala na otěž, hezky postupně odrážku po odrážce, milimetr po milimetru. Terry se hezky v klusu uklidnil. Ovšem teď, když jsme vjeli na volný prostor, se z něj stal opět ten vyhlášený tahoun.
,,Uklidni se kamaráde… Klídek,“ houkla jsem na něj a pohladila ho po šíji, stále lehce zabořená do sedla, než by bylo žádáno, ovšem Charliemu se pořád neuklidnila přemíra energie. Lisa nás opatrně pozorovala.
,,Zase naklušeme, jo? Snad se trochu uklidní…“ Ulehčeně jsem kývla a nechala dvojici před námi naklusat. Charlie se za nimi chtěl okamžitě vrhnout, ovšem já byla na podobné vrkoty připravená. Čekala jsem je od té doby, co jsme vyjeli z areálu. Zadržela jsem ho do kroku a teprve na můj stisk holení jsem ho nechala naklusat. Charlie zafrkal a svižně naklusal. Snažila jsem se ho zpomalit vysedáním, ovšem zadařilo se až po chvíli. Lisa nás tu a tam kontrolovala a svah začal lehce stoupat.
,,Můžeme nacválat?“ zeptala se, a když jsem souhlasila, Lady se vyhoupla do cvalu. Já si Charlieho podržela, což se mu moc nelíbilo, ale nacválal až na moji pobídku. Zvedla jsem se ze sedla a nechala ho trochu vypustit páru, nedalo se totiž říct, že Lady před námi má málo energie, ovšem se chovala mnohem způsobileji než Charlie. Terén se po chvíli znovu srovnal a já Charlieho otočila na menší zatáčku. Valášek pofrkával a otáčel ušima. Na tváři se mi vyloudil úsměv, tenhle koník si cval uměl užít na sto procent.
,,Přejdeme zase do klusu!“ houkla Lisa před námi a já tedy zasedla hluboko do sedla, šla proti jeho pohybům a brala hnědáka zpět.
,,Klííídek…“ zapískala jsem a Charlie přešel do svižného klusu. Lisa po nás hodila pohledem a rychle brala Lady zpátky, aby Charlie neměl dojem, že musí být ve vyšším chodu s nimi. Charliemu jsem odlehčila hřbet a nechala ho vyklusat na rovinku, na které jsme přešli do kroky. Charlie zafrkal ašvihl ocasem.
,,Hodný, kluk,“ poplácala jsem ho po krku a pokračovala za Lisou lehce doprava. Nechali jsme koně vydechnou a postupně stoupali stále nahoru, kde byla zřícenina Loutny. Poplácala jsem Charlieho, když jsme dokončili výstup.
,,Šikula,“ vydechla jsem. Nejenže ten výstup dal zabrat jenom jemu, dal zabrat i mě, spíše mým nohám. S Lisou jsme prošli branou a pokračovali chvíli rovně po hřebeni, pak po mírně strmém svahu dolu. Lehce jsem se zaklonila a pomáhala Charliemu srovnat těžiště, cesta dolu byla poměrně krátká, ale Lisa mi vysvětlila, že tu bude ještě několik menších svahů. Na rovince jsme znovu naklusali a Charlie se začal konečně po sestupu chovat, jako inteligent. Tentokrát to byl klidnější úsek ovšem a častými přechody, právě kvůli mírným svahům. Z kopce jsme konečně sestoupili až úplně u lesa a Lisa mě pobídla k poslednímu nacválání. Přesunula jsem tedy levou holeň za podbřišník a stiskla holeně. Charlie naskočil do kulatého cvalu, tentokrát jsem zůstala několik kroků v pracovním a pak se teprve postavila do třmenů. Mlaskla jsem na Charlieho a ten ochotně pokračoval ve cvalu za Lady. Projeli jsme zákrutem jedné cesty a znovu přešli do klusu. Les mi zde začal být nějaký povědomí a taky, že ano, po chvíli klusu jsme zpomalili koně do kroku a Lisa mě upozornila na odbočku doprava. Byla to ta samá pěšinka, se kterou jsem šla se Sue. Nechala jsem dvojici před námi vyjít krátký svah, ovšem nebyl by to Charlie, který by neudělal něco akčnějšího. Od cesty totiž vedl mírný svah, který se následně zvedal do většího, ovšem stále to bylo jen pár kroků. Charlie na chvíli stál i přes mou pobídku nerozhodně před příkopem, poté se silně odrazil zadníma nohama, doskočil na protější svah a dalšími dvěma cvalovými vycválal k Lady. Já měla co dělat, abych se udržela v sedle.
,,V pohodě?“ otočila se na mě Lisa.
,,Jo, já jo, ale nevím, jestli on to má v hlavě srovnané…“ usmála jsem se a poplácala Charlieho po krku. Nakonec naše čtveřice vyrazila po pěšině, lemovanou několika balvany.
,,Zvedej!“ napomenula jsem valáška, když se ozval dutý náraz.
,,Pořádně,“ upozornila jsem ho, když škrtl o ten další. Nakonec jsme z pěšiny sešli na normální lesní cestu, na níž jsme již před tím jeli a krokem zabočili doleva a poté po silnici zpět k akademii.