jennifer+galaxie: Gal frkala, když jsme byly konečně venku před stájemi. ,,Ano, jedem ven, ano pojedeš první..stačí ti to vědět?“ Zasmála jsem se, objala ji a pohladila. Udělala jsem třmeny, dotáhla si podbřišák a zapla nánosník. Vyhoupla jsem se do sedla, upravila rukavice, otěže, nakopla třmeny a podívala se do okna ředitelny. Mávla na mě jedna ruka Byla to nejspíše Sue, která o mém výletu věděla. Stiskla jsem holeně a Gal vyšla na cestu. ,,Mám na tebe tolik vymyšlených věcí, že nám to zabere hoodně času.“ Zasmála jsem se a otevřela bránu. ,,Jennifer? Můžem s vámi?“ Ozvalo se za námi, byl tam Sebastian s Lionem. Gal frkla a já se usmála. ,,Ale jo, společnost nám nevadí.“ Přikývla jsem a zavřela bránu za námi. ,,Jsem slyšel že jedete, tak jsem si řekl, že když chci jet s ryzákem, připojíme se.“ Usmál se mladík a jeli za námi. ,,No, ale pojedete za námi.“ Zasmála jsem se a hnědka frkla na souhlas. ,,Nebojte se, dělej, jako když tu nejsme.“ Zasmál se Seb. ,,Ale to nejde, když musím udávat tempo.“ Pokrčila jsem s úšklebkem rameny a navedla hnědku na silnici. Jely jsme po kraji, jak se má a nechávala na kontaktu otěže, ale jen na opravdu nepatrném. ,,Co plánuješ na příští týden?“ ,,Musím pryč, ale ve čtvrtek budu zpět. Jedu do Španělska, kvůli rodinné tradiční oslavě.“ Pousmála jsem se a pohladila hnědku. ,,Nemáte je nějak brzo?“ Zasmál se Seb. ,,Ne, je to předvánoční prostě no. Alespoň to budu mít za sebou a pak ještě oslava u babičky a ve čtvrtek po třetí hodině mě tu budete mít zase na krku.“ Zasmála jsem se a pohladila hnědku. ,,Pojedu vedle vás ano? Aby řidiči zpomalili.“ Usmál se mladík. Přikývla jsem. ,,Jasně.“ Podívala jsem se na něj a Gal sestavila tak, aby neuhla zadkem do silnice. Mladík s valáškem jeli vedle nás a frkl na hnědku, která na něj jen pootočila hlavu a zase s ní šla kupředu. Kopyta klapala a my jeli po rovném úseku. Zaslechla jsem auto. Gal si odfrkla a já se usmála. Bylo mi to jedno, že jede nějaké auto, protože s Gal jsme byly zvyklé. Řidič zpomalil a my se Sebastianem přikývli jako poděkování i jako pozdrav. Na sklo na zadních sedačkách se tiskla tvář holčičky a sledovala nás s úsměvem. Usmála jsem se na ni a zamávala ji. Gal stříhla uchem a šla spokojeně dál. Pohladila jsem ji. ,,Dobrý, jste sehrané.“ Usmál se Seb. ,,Takt o víš, už ji budu mít v péči za měsíc rok. ,,Tot o utíká, co? A to máme za sebou takovou dlouhou cestu.“ Usmála jsem se a objala hnědku. Ta frkla a já se usmála. Projelo další auto, ale na druhé straně, Galaxie si toho moc nevšímala a Lion šel klidně vedle nás. ,,Neprojedem si vesnici?“ Podíval se na mě Sebastian. ,,Ale jo, klidně.“ Usmála jsem se. ,,Tak si najeďte na polňačku.“ Kývl blonďák na cestu, která končila na obzoru mezi stromy a za nimi byly domy. Rozhlídla jsem se a společně oba dva se rozjeli na cestu. Gal jsem stiskla holeněmi a ta šla rychleji kupředu než Lion, tedy šla více energicky, abychom mohly jet první. Mrkla jsem na Seba. ,,Naklušem?“ ,,Můžem.“ Přikývl a já s úsměvem stiskla holeně. Gal vyklusala a já začala vysedat na druhou dobu. Gal frkla a já se usmála. Hleděla jsem na cestu. ,,Pojedem po pravé straně, vlevo je celkem dost výmolů a veprostřed jsou chvilkama kameny.“ Pousmála jsem se. ,,Už jsem tudy dlouho nejel.“ ,,Já taky ne, vlastně do vesnice jsem ještě nikdy nejela, ale dokážu se tu vyznat naštěstí.“ Zasmála jsem se, nechala hnědku, aby si protáhla hlavu a pak si přesedla. Hezky se uvolňovala postupně a mohla se tak spokojeně uvolnit a rozehřát. Dneska měla bederku, přeci jen venku je zima, ale zas ne velká, dneska vysvitlo i zimní slunko. Koně dnes šlapali skvěle a já byla spokojená. Hnědka si odfrkla a odžvýkla. ,,Přejíždíme do levého pruhu!“ Ozvala jsem se dozadu a nechala hnědku jet nalevo, abychom se vyhly špatnému stavu pravého pruhu. Gal frkla a já s úsměvem ji pohladila vnější otěží. Před námi začaly stromy lemovat cestu a my vjely do jejich stínů. ,,Jsi pašanda.“ Usmála jsem se a pohladila ji. Přesedla jsem si a všimla si cedule oznamující, že jsme ve vesničce. ,,Přejdeme do kroku, ano?“ Ozvala jsem se dozadu a počkala, než ti dva přejdou. ,,Jasně.“ Pousmál se mladík a já po chvilce začala vysedat ztěžka a ztišila hnědku. Přešla do pěkného kroku a šly jsme společně po cestě vesnicí. ,,Jéé koníci jdou!“ Ozvalo se před námi z dětského hřiště. Galaxie frkla a zvedla hlavu s rozšířenými nozdrami. ,,Klid.“ Usmála jsem se a podívala se na Seba. ,,Kudy pak pojedem?“ ,,Do lesa, vezmeme to k Andělákům, říkala jsi Sue, kam jedeš?“ ,,Měly jsme s Gal namířeno k právě k vodopádům.“ Zasmála jsem se a věnovala se dění před námi. Stálo tam několik dětí s rodiči. ,,Zastavíme na chvilku.“ Ozvalo se zezadu. ,,Dobře.“ Ušklíbla jsem se, pozdravili jsme rodiče dětí a zastavili na trávě. ,,Můžeme si je pohladiiit?“ Ozývalo se ze stran. Sebastian děti umravnil ze slušnosti a řekl jim, jak se k nim chovat. Já zase rozmlouvala s rodiči dětí, že měkké rohlíky koně nesmí, odmítla jsem je mile, ale hned nabídla, že když budou mít tvrdé pečivo, mohou ho zavézt k nám do stájí k hlavním vedoucím. Stejně tak jablka a mrkve, když jich budou mít dostatečně velké množství. Usmála jsem se a pohladila hnědku, která s hlavou dopředu drcla s frknutím do holčičky, která ji objala. Usmála jsem se. ,,Hnědá nezlob.“ Usmála jsem se. ,,Jak se jmenuje?“ Šeptala holčička nahlas svému tatínkovi a ukazovala na hnědku. ,,To je Galaxie, skvělá a šikovná holštýnka. Doprovází nás její kamarád, také holštýn a je to Lion. Jako lev, vypadá skoro jako lvíček.“ Usmála jsem se a dětičky byly samé jéé a jůů ,,Tak promiňte, my budeme muset jet, ale určitě tudy nejedeme naposledy.“ Usmála jsem se, všichni se s námi rozloučili, my s nimi a rozjeli se zase pryč a já vzala hnědku na lesní cestu. Odfrkla si, byla tam pěkná trasa. Najely jsme na rovinku, která lemovala louku a pole, byla to cesta na okraji luk a lesa. Nechala jsem hnědku po oznámení naklusat. Vytáhla si krk a já s úsměvem ji podrbala. Gal si vykračovala pěkně kupředu a já sledovala dění. Už pěkně byla uvolněná a připravená ke cvalu, navíc jsme byly na dobré cestě, která byla ke cvalu naprosto skvělým řešením. ,,Nacváláme?“ Houkla jsem dozadu. ,,Můžeme, my už jsme uvolnění.“ ,,My právě taky.“ Kývla jsem a dala vnější holeň za podbřišák, lehce brnkla do vnější otěže, mlaskla a stiskla holeně. ,,Hop.“ Zamyslela jsem se a Galaxie se zafrkáním nacválala. Šla jsem do lehkého sedu, abych odlehčila záda a Galaxie se pěkně protáhla a šla dopředu. Usmála jsem se, pohladila ji vnější otěží a sledovala cestu před námi. Galaxie zafrkala a šlapala skvěle, po chvilce jsem viděla zátočinu, proto jsem řekla Sebovi, že přejdem do klusu, kdyby tam proti nám někdo vyjel tak ještě do kroku, nebylo totiž vidět do zatáčky. Sebastian přitakal a po chvilce jsem slyšela ticho ,,A kluuus.“ Nejprve jsme s hnědkou přešly do klusu, nechala jsem ji vyklusat a pak jsme přešly do kroku. Podrbala jsem Gal po krku a už jsme pomalu projely zatáčkou, nikdo tam nejel naštěstí a já s úsměvem pohladila hnědku a podívala se za nás. ,,Tak co, doklušem k vodopádům?“ ,,Jo, můžem.“ Přikývl Sebastian a já stiskla holeně. Galaxie vyklusala se zafrkáním. Byl tu dobrý terén a na kopyta to mělo jen ten nejmenší vliv. Gal sklonila hlavu a pak zase vrátila na kolmici. Pohladila jsem ji a nechala odžvýknout. Pak jsem zkrátila lehce otěže a sledovala cestu před námi. Ještě jsme párkrát projely přehlednými zatáčkami a já viděla i nějakou srnku sem tam, jak si přehupsala přes cestu. Usmála jsem se a podívala se na levou stranu. Zaslechla jsem šumění a bublání. Už jsme se blížily k vodopádům s hnědkou. No vlastně Lion se Sebem taky Přešly jsme do kroku všichni a pomalinku dojeli k vodopádům. Gal si dlouze odfrkla a já ji nechala delší otěž. Byli jsme u potůčku, který od vodopádů odtékal a byla tu pěkná příležitost zajet k vodě. Hnědka odfrkla a sklonila hlavu a napila se. Usmála jsem se a nadzvedla se lehce v sedle. Hnědka se napila a jely jsme stranou, aby se napil i Lion. Když se napil jeli jsme již cestou domů. Tedy jen jsme najeli na cestu k loukám Na té jsme naposledy jely před několila měsíci v klusu, nyní si ji dáme ve cvalu. ,,Nacváláme si na louce, co ty na to?“ Podívala jsem se na Seba, zrovna mžoural očima, asi ho oslnilo slunko, které nám svítilo na cestu ,,Klidně,“ zazubil se a já s úšklebkem nechala hnědku naklusat a naše cesta se trochu zúžila a končila na louce. Vykonala jsem pobídku ke cvalu, mlaskla, stiskla holeně a pískla. Galaxie zafrkla a nacválala krásně energicky kupředu Usmála jsem se a šla do lehkého sedu. Hnědka s frkáním šla kupředu a já se usmála spokojeně a nechala se unášet krásným hnědčiným cvalem. Sebastian s ryzákem jel vedle kolem nás najednou Teda vedle nás, nepředjížděli, měly jsme s Gal trochu navrch. Ušklíbla jsem se a Gal šla pěkně kupředu. Zafrkala a více se opřela kupředu a s radostí hodila hrba, když viděla Liona, jak se i on s velkou hrdostí a radostí opřel do jednoho cvalového skoku a vyhodil zadníma nohama. Zasmála jsem se. ,,Nemusíš ho napodobovat a sedla si lehce do pracáku a narovnala se v ramenou, ztuhla a narovnala se v kříži, na půl sekundy nadzvedla ruce a vydržela, stiskla holeně a ztišila hnědku do klusu. Sebastian nás trochu předjel, poušklíbl se a přešel do klusu také. Vyklusali jsme pěknou cestu. ,,A jdeme krooook.“ Ozvala jsem se na Seba, přešli dřív než my a my je s hnědkou předjely Gal si odfrkla a já ji pár meetrů před Lionem nechala přejít do kroku. Pohladila jsem ji a nechala vytáhnout otěže. Gal si odfrkla v klidném kroku a já ji s úsměvem vzala na zkratku lesem, trochu hlubokým. ,,Pokud se nemýlím, budem za chvilku na Florestě.“ Otočila jsem se na Seba. ,,To se nepleteš, skutečně.“ Ukázal bradou na ceduli. Ještě kilák a budem tam. Přikývla jsem, pohladila hnědku a pomalu jsme dojeli k bráně druhou stranou. Otevřela jsem ji a dojeli jsme ke stájím, kdy jsem za sebou ještě zavřela bránou. U stáje jsme sesedli a já pohladila hnědku. Vytáhla jsem třmeny, odepla nánosník, povolila podbřišák. ,,Díky za vyjdu, že jste nás vzaly s sebou.“ Usmál se Sebastian. ,,Za málo, díky, že jste nám dělali společnost.“ Usmála jsem se. ,,Taky za málo.“ Zasmál se Seb a spolu jsme šli do stájí. ,,Jak jste se měli?“ Podívala se Sue na nás. ,,Skvěle, všichni tři poslouchali.“ Zazubila jsem se a Sue se zasmála. Šla jsem s hnědkou k boxu.