jennifer+galaxie: 2. den
Šla jsem s Gal k boxu, celý den byla venku a nyní jsme se šly připravit na další den kurzu. V pět hodin jsme měli sraz, my, hraničáři. Hnědku jsem podrbala a usmála se. Už jsem tu vše měla připravené. Nejdříve jsem Gal vyčistila celou a hlavně pečlivě. Pak jsem ji vyčesala a vybrala jí kopyta. Hnědka zastříhala ušima a sklonila hlavu. Stála bez uvázání, neměla jsem na to chuť hnědka stála ale krásně. Vzala jsem šlachovky a nasadila je na obě dvě přední nohy přezkama ven. Pak jsem vzala strouhačky a nasadila je na zadní strany. Hnědka se napila z kýble a já šla pro všechny čtyři botky k boxu a začala je hnědce nasazovat. Ta frkla a sklonila ke mně zvědavě hlavu. Usmála jsem se na ni a pohladila. Nasedlala jsem ji a nechala povolený podbřišák, sundala jsem ohlávku a nasadila uzdečku s martingalem. Řemen jsem protáhla podbřišákem a teprve zapla. Otěže byly dole a já si vzala na sebe vestu a na hlavu narazila krásnou hnědou helmu a na ruce si vzala rukavice. ,,Jdeme.“ Pousmála jsem se a pohladila Galku po krku. Došly jsme na nádvoří trochu dřív, ale přesto jsem se už setkala s Jasonem a Nathem. ,,Ahoj, jsme připravené.“ Usmála jsem se na pozdrav. ,,Ahoj, jak se cítíš?“ ,,No..byla bych radši, kdybychom byly trochu víc zaskákané, mám z dneška hromadné pocity..“ Pousmála jsem se a pohladila hnědku a dotáhla podbřišník. Stáhla jsem si třmeny. ,,Hlavně podpora a klid.“ Usmál se na mě Nath. ,,To se lehko řekne, hůř udělá, ale nic jiného nezbyde.“ Usmála jsem se. Spatřila jsem Clair, Mell a Bloodye, smiřovaly k nám. Usmála jsem se a zamávala na ně. ,,Tak jo, do sedla.“ Mrkl na mě Nath a já s úsměvem přehodila otěže přes krk a vyhoupla se do sedla. Měly jsme si prohlédnout s koňmi čtyřkolky, po prohlédnutí je kluci nastartovali. Galaxie se nebála, jen nadšeně frkala Pak jsme vyjeli na cross. Blood na špici a já na konci. Nechali jsme koně uvolnění v kroku a vzali to trasou, čili zkratkou kousek jsme si i zaklusali, abychom se tolik zas necourali. Na crossové dráze nám kluci dali pokyn k opracování. Vzala jsem Gal na pěkný plácek a nejdříve v kroku ji naohýbala krk pěkně na pravou i levou ruku, udělala si ní velký kruh, tedy se snažila o pravidelnost. Hnědka pofrkala a já se usmála. ,,Zkusíme si poustupovat.“ Pousmála jsem se, nadechla, vzpomněla si na náš poslední trénink a pak zkusila společně s hnědkou tři kroky v ustupování. ,,Hodná, pašanda.“ Pohladila jsem ji a naklusaly jsme, změnily směr a já s ní znovu ohýbala krk a dělala kola, zkusila jsem si zajet i osmičku jen jak to šlo, abychom se pěkně opracovaly a uvolnily. Hnědka v klusu už krásně šla. Sedla jsem si do pracovního sedu a zpevnila břicho. Hnědka tohle znala, zvlášť, když jsem měla ztuhlý zadek ,,Krook.“ Dodala jsem ještě hlasem, Gal už pochopila, že to myslím vážně a přešla do kroku. Ten byl pěkně živý. ,,Hoodná.“ Pohladila jsem ji, změnila směr obloučkem a jemným stiskem holení a mlaskem Galaxie naklusala. ,,Hodná holčička.“ Pochválila jsem ji. Výklus byl krásný a pěkně živý. Hnědku jsem si znovu vzala na kruh a to pěkně velký. Udělala jsem si s ní vlnovku pro změnu kruhu. Pohladila jsem ji a nechala klusat zase pěkně rovně. Znovu jsem s ní přešla krásným přechodem do kroku. Pohladila jsem ji a po chvilce zase s ní naklusala. Změnily jsme si směr. ,,Hodná jsi.“ Usmála jsem se a Udělaly jsme si menší vlnovku a ikdyž tu nebyla cesta, nebo spíš hala, kde by to bylo lepší. Zkoušela jsem se alespoň o pěkné ohýbání. ,,A hop.“ Mlaskla jsem po chvilce s přiložením holeně a pobrnknutím do vnější otěže. Hnědka se zafrkáním zafrkala, měla otěže tak akorát na pořádné opracování a uvolnění. Pěkně si ve cvalu mohla otevřít plíce. Nenechala jsem ji jen cválat, já ve stehenním sedu ji brala i na velké kruhy a pěkně si s ní pohrála a zkoušela i osmičky. Změnu směru jsem provedla přes klus, ale pak zase cval. Přešla jsem v pracovní cval, napla se v kříži, zasedla si do sedla víc a stiskla holeně. Gal pofrkla a já dala vydržující otěže. Hnědka tušila, že se něco bude dít. Zopakovala jsem ještě jednou poloviční zádrž, myslela na shromáždění a hnědka skutečně krásně cval shromáždila. ,,Anooo.“ Usmála jsem se a pohladila ji otěží. Po chvilce jsem udělala zase velký kruh a po poloviční zádrži ji vypobídla a dala ruce dopředu. Hnědka s pofrkem přešla do pracovního. Pak jsme zkusily i prodloužený cval a pak jsme znovu přes klus změnily směr. Hnědka se snažila a já ji chválila a hladila. Prakticky jsem zapomněla na to, že jsem na nějakém crossu. Pěkně jsme byly rozehřáté a já už mohla mít kratší otěže, ale samosebou ne na doraz, jako obvykle. Přešly jsme do klusu a pak jely v kroku k ostatním. Jeli jsme ke skoku 17, kde nás čeká rozeskákání na obě ruce. Prohlížela jsem si skok a pohladila hnědku. ,,To zvládneme, obě dvěě.“ Pohladila jsem Gal a usmívala se. Začala Blood, ostatně jako vždy Nath přešel ke mně. ,,Jenn, slyšel jsem, že máš nejmladšího koně, proto bych rád, kdybyste tu překážku jely z dálky, aby si Galaxie mohla skok opravdu prohlédnout, nech jí proklouznout otěž, aby mohla snížit hlavu, najedete si pěkně prodlouženým cvalem, ale nesmíte hnát a hlavně Galaxii důvěřuj a dodávej odvahu. Odskok byste měly obě dvě odhadnout dobře.“ Usmál se Nath, zatímco nachvilku odvrátil zrak od nynější skákající dvojce, čili Clair a Pomněnky. ,,Dobře, ale jak odhadnu odskok?“ ,,Sleduj Mell, právě tady na tom místě, jak ji vidíš, je první ze šesti cvalovejch skoků. Právě odtamtud si začni počítat a nesahej už do vaší jízdy. Myslím, že to zvládnete.“ Usmál se na nás trenér. Přikývla jsem. ,,Děkuju.“ ,,Jennifer, pojď, jsi na řadě. Rady jsi získala, víc doplňovat snad nemusím.“ Usmál se Jason a já s úsměvem vzala hnědku dál. Nacválaly jsme, vzala jsem ji na velký kruh, nejdřív ji nechala shromáždit, dostat pod sebe a pěkně na zadek. Pak jsme šly do pracovního a následně cval prodloužily. ,,A jdeme na to.“ Usmála jsem se a vzala Galaxii na nájezd ke skoku. Krmelec nevypadal zas tak zle. ,,Dáme, pojď.“ Popískla jsem jemně. Hnědka zafrkala a s hlavou kupředu cválala. Já se usmála a nechala proklouznout lehce otěž, Galaxie to pochopila a níž sklonila hlavu. Na skok nekoukala vystrašeně. Mluvila jsem k ní a dodávala odvahu. ,,Šest…pět…čtyři…. Do toho brouku to zvládneme…dva…jedna.. A hoop.“ Houkla jsem povzbuzivě, mlaskla, stiskla holeně a jakmile mě energie z Galaxina odrazu upozornila, šla jsem vzhůru spolu s tou masou těla. Ruce jsem přiložila ke krku, nechala otěž neprověšenou a pěkně udělanou tak, aby fungovala jako berlička. Hnědka jedno ucho měla na mě. ,,Aaano zlaatoo, zvládla jsi to.“ Usmívala jsem se, snažila se nehrbit a koukala se před sebe. Více jsem se zapřela o opěrky a nohy tlačila do třmenů. Gal pofrkala. Usmála jsem se. ,,Jde ti to výborně.“ Chválila jsem hnědku, když jsme byly skoro na zemi. Galaxinu doskoku jsem se přizpůsobila, po prvních dvou cvalových jsem si sedla zpět do pracovního lehce a chválila hnědku. Radostně si vyhodila. ,,Ale to si nezvykej!“ Houkla jsem na ni uraženě. Zafrkala, přešla jsem s ní do klusu a vysedávala do rytmu, nejdřív zpomalila vysedání a pak as zrychlila. Dojely jsme zpět ke skupině. ,,Jennifer, vypadalo to pěkně, ale, příště se neboj o trochu ještě nechat proklouznout otěž, nebo tě jednou vezmu na hodinu skoků jen se sedlem bez uzdečky a dopadneš jako Mell se svázanejma otěžema.“ Podíval se na mě Jason. ,,Dobře.“ Pousmála jsem se. Šlo se skákat z druhé ruky, to Galaxie už trošku rozčarovaná z toho, že poprvé ten skok skočila dobře a já ji tak chválila a podporovala, šla na skok celkem zprudka. ,,Zpomal..“ Hvízdla jsem, ještě to bylo před šesti cvalovejma, proto jsem Galaxii stáhla zase dozadu a udělala si s ní velký kruh a teprve pak ji vzala znovu na nájezd. ,,Pojď Galíí. A poomaaluu.“ Popískla jsem a počítala. Hnědka zafrkala. Skok se nám povedl. Vzala jsem Gal po chvilce v klusu zpět a přešla s ní do kroku. ,,Jenn, kdyby se tohle stalo v závodě, tak ztratíte čas, musíš jednoduše na ni houkni, ztvrdni v sedu, lehce pobrnkej na otěž a když dobře zareaguje, že se dobře srovná, tak ji pochval. Ona moc dobře všechno chápe a ráda zkouší, to jistě víš.“ Podíval se na mě Jason. ,,Ano, vím o tom.“ Dobře.“ Usmála jsem se a následovala kluky a holky k dalšímu skoku. Byla to dvacet dvojka, kterou jsme překonávaly již společně na lonži. Hnědka tenhle skok pamatovala, proto stačilo kolem něj projet, Gal zabořila do něj hlavu a já se musela zasmát. ,,No ale při skoku tak nevypadej prosim.“ Smála jsem se a hladila ji. Koukala jsem na holky a snažila se odhadnout čas odskoku, který tedy díky břevnům byl dobře odhaditelný. Tentokrát jsem si hnědku shromáždila a dostala na zadek a to pořádně, držela ji pod kontrolou a tprve, když jsem věděla, že se nic nestane, nechala proklouznout otěž, Gal s hlavou níž už skok viděla a prohlížela. ,,Jdeme, to zvládneme, jsi šikovnááá.“ Mluvila sem na hnědku, mlaskala a pečlivě hlídala. Odpočítávala jsem kroky. ,,A hoop.“ Mlaskla jsem a trochu se zapomněla s pohybem nahoru. Zaklela jsem si sama pro sebe, hnědka znervozněla. ,,V pohodě Gaal, jdii.“ Mlaskala jsem a hnědka nad skokem frkala. Držela jsem se ve stehenním sedu trochu víc za pohybem. Stála jsem při doskoku ve třmenech a přizpůsobovala se jen co to šlo. Gal popořehtala. Snad se snažila vyřešit tuhle prekérní situaci. Galaxie doskočila a já trochu dostala energii ze zad, jak jsem byla za pohybem. Rukama jsem se chytla krku, zapřela se koleny a jen tak tak se držela. ,,Houuu.“ Pohoukala jsem na Galaxii. Vypadl mi třmen. Měla jsem štěstí, že Gal byla na mě celkově závislá. S pofrkem přešla do klusu a následně zastavila. Opřela jsem se o krk už plně. ,,Fuj, to byl nářez. Hoodnáá hnědkaa, hoodnááá.“ Hladila jsem Galaxii a pustila otěže, abych se lépe mohla dostat zpět do pozice, do které jsem chtěla, pochválila ji a vrátily jsme se spolu zpět k ostatním. ,,Jste v pořádku?“ Podíval se na nás Jason. ,,Ano..“ Oddychovala jsem a pohladila Galaxii. ,,Potřebuješ mít více myšlenkových pochodů, nejen ten, který bude Galaxii podporovat, nechávat ve správném tempu, ale hlavně jít s pohybem a nemyslet na odskok, ten už se společně naučíte, ale stejně když bude prohlídka trati, odkrokuješ si to, tak jsi bez starostí. Kdybys nestíhala odkrokovat, koukneš alespoň na plánek a budeš na odskok myslet maximálně tak v cíli. Potřebuješ přemýšlet, podporovat Galaxii a jít do toho. Představ si, že skáčeš poslepu, to odskok neodhadneš, věř mi.“ Usmál se trenér a já přikývla. Když jsme šly na skok z druhé ruky, tak jsme to už zvládly lépe, protože jsem už tentokrát si rozdala myšlenky, podporovala více hnědku a tudíž se nám skok i celkem povedl, ikdyž jsem měla podle trenérových slov moc brzkou pobídku ke skoku. Gal jsem chválila, odpočítávání skoků mi celkem šlo ,,Tak, bez újmy se přesuneme ke kombinaci. Skok čtrnáct, kde máte na výběr. Buď půjdete vyšší skok s lepším nájezdem, nebo nižší s prudším nájezdem.“ Podíval se na nás trenér a jeli jsme k překážce. Prohlížela jsem si ji, zkoušela si vybavit, kde se odskočí. Prováděla jsem hnědku kolem a sledovala ostatní. Holkám se dařilo. ,,Jennifer pojď, jakou sis vybrala druhou?“ ,,No, byla bych jistější na té druhé.“ Usmála jsem se. ,,Dobře, tak klidně, odskok nech na Galaxii, podporuj ji a pojďte, hlavně dávej pozor na chyby, které jsi dělala na předchozích skocích.“ Pousmála jsem se a vzala hnědku dál. ,,Hop!“ Mlaskla jsem rázně, s holení za podbřišníkem, stiskla holeň a pobrnkla do vnější otěže. Galaxie krásně nacválala. Poloviční zádrží jsem ji shromáždila a nechala ji na krásném kruhu cválat. Srovnávala jsem si všechno v hlavě a vzala Galaxii již na překážku. ,,To zvládneme, jdeme!“ Mlaskala jsem a poklidně seděla v pracovním sedu. Lopatky jsem držela vzadu, seděla rovně, nechala holeně přiložené k tělu a nechala hnědku krásně cválat k překážce. ,,Nezrychluj, jdi krásně, vidíš, jdeš parádně, to zvládneme.“ Galaxie krásně docválala k překážce, šest cvalových před jsem ji nechala. ,,Jdeme!“ Podporovala jsem Gal hlasem, v mysli a pak už jen stačilo, když ještě dál před překážkou jsem nechala proklouznout lehounce otěž. Galaxie si vše určitě promýšlela v hlavě. Pak jsme se už obě vznesly, já si stoupla s pohybem Galaxie lehce do třmenů, kolena se zapřela v opěrkách a ruce jsem dala dopředu, lehce nechala proklouznout a Galaxie protáhla krk. Koukala jsem na druhý skok již ve fázi letu a zatížila lehce levý třmen. ,,Jsi pašanda moojee, půjdeme na druhý, jdi pěkně a nezrychluj!“ Řekla jsem už před doskokem a nebrala ji hned na skok, lehce jsem hnědku vzala doprava, udělala rychlou poloviční zádrž a podporovala ji. Jely jsme na krásný skok s křovíčkem. Šest cvalových s Galaxinou sníženou hlavu a Gal jsem podporovala ji. ,,A hoop.“ Mlaskla jsem, jak Galaxie se odrazila, šla jsem s Galaxií vzhůru a zůstala stále ve stehenním sedu. Galaxie krásně doskočila. ,,Ááánoo výýborně!“ Dosedla jsem po chvilce, přešla do klusu a nechala hnědce vytáhnout otěže a chválila hnědku. Dojely jsme k ostatním. Vydali jsme se dál, Jason nám řekl, že to je dvojskok a jsou to pivní vozy, když jsme tam dojeli, Mell zaúpěla. ,,Néé..“ Podívala jsem se na ni celkem zmateně. ,,Tuhle kombinaci nesnáším. Loni jsem tu zlomila jednu vlaječku a skáče se to křivě." V tu chvíli se na Mell Jason podíval a řekl. "Neskáče se to křivě, najíždí se zešikma." "A co je v tom za rozdíl?" Šeptla a poté nám Jase vysvětlil tuto kombinaci a chtěl aby to Bloodye předvedla. TA s hnědákem skočila kombinaci bravurně, jako by to nic nebylo. Poté šla na řadu Clair. Mluvila jsem na hnědku, hladila ji. Mell se vrátila s vlaječkou Zasmála jsem se. ,,Jennifer pojď na skok.“ Oujééje. Polkla jsem. Vzala jsem hnědku na velký kruh a nacválala tam s ní. Koukala jsem se na skok a jely jsme tam. Potřebovaly jsme najet zešikma. Galaxii jsem podporovala jsem hnědku, pobroukla melodii. Gal pofrkala a téměř před skokem se mnou zabočila doprava a nechtěla jít na skok. ,,V kliiduuu holká, já vím, nelíbí se ti to, ale v kliduuu.“ Více jsem se musela podržet, abych vyrovnala rovnováhu v tom tempu. Skok se nám zkrátka nepovedl ani s tím, že si hnědka mohla skok prohlédnout. Pohladila jsem ji. ,,Kliid.“ Přešly jsme do klusu a doklusaly zpět. ,,Jenn, najeďte si znovu, hlídej si ji holeněmi, podporuj a k doskoku jí pomoc.“ Přikývla jsem. Jely jsme na kruh, mlaskla jsem, popískla a najela znovu ke skoku ve správném cvalu. Počítala jsem skoky. ,,A jdeme! Hop!“ Mlaskla jsem, pískla, pobídla ji a hnědka pofrkala. ,,Jdeme, neboo!“ Galaxie se mnou první skok vzala celkem dobře, ikdyž byla celkem napnutá. Ale nebyl čas myslet na cokoliv jiného, potřebovala jsem ji mít nerozpadlou k druhému skoku. Stihla jsem ještě dosednout, promluvit k ní a zlehka zase k odskoku mlaskla a stiskla holeně. ,,Jdeme horu!“ Pískla jsem a měly krásnou fázi letu a následně doskok. ,,Ááááno holčičkoo.“ Hladila jsem hnědku, chválila ji a jela s hnědkou ke skupince. ,,Pašanda jsi.“ Hladila jsem Galaxku. ,,Už se umíte dobře srovnat a sžít.“ Podíval se na mě Jason. ,,Jen neznérvozňuj se před skokem, pak to snadněji vyhne, než když budeš důvěřovat a nebudeš na ten skok myslet.“ Usmál se na mě trenér a já přikývla. Krokem jsme jely k dalšímu skoku, byla to delší kroková pauza. Skok nevypadal zas tolik zle, mohl to být první skok, na kterém neudělám chybu ,,Při doskoku lehký záklon, otěž napnutá, ale dostatečně dlouhá. Ale před skokem již podsazení. Blood, pojďte.“ Nechala jsem Gal chodit kolem a sledovala všechny před námi. Tenhle skok nevypadal na těžký kalibr. ,,Tak pojďe Jenn.“ Podíval se na nás Jason. Přikývla jsem a vzala hnědku na velký kruh dál od skoku, nacválaly jsme. Galaxii jsem si pořádně podsadila a podporovala hnědku. ,,Jdeme, jsi moje pašanda přeci.“ Zapískala jsem a stiskla holeně. Celkem jsem to dobře odhadla, Galaxie krásně se odrazila. ,,Ánoo.“ Chválila jsem ji, s pohybem jsem se postavila do třmenů, zapřela se o opěrky a sledovala vše před námi. Jak říkal Jason, při doskoku jsem v mírném záklonu, s rukama vpředu a volnou otěží a napnutou nechala jít krásnej doskok. Ještě jsem se zadkem nedotýkala sedla. Hnědka doskočila o trochu níž. Zafrkala a postřihla ušima. ,,Výýborně Galíí.“ Chválila jsem hnědku a ta si pochvalu užívala Podrbala jsem ji, došla do klusu s ní a dojela k ostatním. ,,Tak tenhle skok se vám povedl.“ Usmál se Jason. ,,Jdeme dál.“ Zavelel Nath. Gal jsem chválila a my dojeli k cirkulárce. Šla jsem k překážce s hnědkou, skok nevypadal moc pěkně. Nejradši bych ho neskákala vůbec. ,,Jasone, opravdu ho musíme skákat?“ Podívala jsem se vystrašeně na trenéra. ,,Ano, na závodech si taky nebudeš moci vybírat skok.“ Podíval se na mě trenér. ,,To zvládnete, při nejhorším budeš mít letecký den.“ ,,No, díky za odvahu.“ Nadechla jsem se, pohladila hnědku. ,,Je důležitý rovný, přesný nájezd, musíte koně podporovat a jistě navádět. Kůň musí cválat pěkně odzadu, lopatky vzadu, maximálně se lehce předkloňte. Blood, máš prostor.“ Jela jsem s hnědkou dál a nechala chodit v kroku. ,,To zvládnem, jsi moje holčička přece.“ Hladila jsem hnědku a drbala. ,,Žádný skok není, je to jednoduchý živý plot, nic víc.“ Pohladila jsem hnědku, pofrkala. ,,Jennifer, pojďte, podporuj, neboj se, zklidni a podporuj Galaxii, myslím, že není dvakrát šťastná, když se jí nervově zhroutíš v sedle.“ Podíval se na nás tentokrát Nath. ,,Je to poslední skok, třešnička na dortu, naveď ji jako na minulý skok, ten jste šly pěkně.“ Usmál se Jason na nás podpořivě. Nadechla jsem se a vzala hnědku na velký kruh. Nacválaly jsme, synchronizovanými pobídkami jsem Gal vzala pořádně na zadky, shromáždila ji přes poloviční záď. ,,Tak pojď!“ Mlaskla jsem a šla s hnědkou pěkným nájezdem k překážce. Nechala jsem proklouznout otěž, aby si Gal mohla prohlédnout otěž. Zafrkala, jedním uchem střihla ke mně. ,,Pojď, zvládneme, já ti věřím, nic jiného mi nezbývá, tak mě nezraď.“ Zapískala jsem naši melodii. Galaxie pofrkovala, já se řídila pokyny a tipy a rady. Zdálo se mi, že hnědka nějak nedokáže určit odskok. ,,Tak hooop, ať nenabouráme!“ Přimlaskla jsem si, stiskla holeně. ,,Běž přes překážku a nevybočuj.“ Ozvala jsem se znovu, pískla a s pohybem šla vzhůru. Galaxie pofrkala. Byla zpocená. ,,Hooodnáá, šiiikoovná, šiikuulkááá.“ Chválila jsem hnědku. Přeci jen menší chybka byla, hnědka ťukla do překážky, která před ní neustoupila, při doskoku víc snížila hlavu. ,,Galíí, vyber tooo, jsi přece šikovná!“ Podporovala jsem ji. Gal se zapřela do udidla, pomocná berlička zafungovala. Doskočily jsme, dva cvalové a já se posadila do pracovního a stěžka si oddechla. ,,Hoodnáá, hoodnááá.“ Hladila jsem hnědku a skoro jí padla kolem krku. Přešly jsme do klusu. ,,Už jsem myslel, že nám skončíte na zemi, bylo dobře, že měla nejen šanci přes pomocnou berličku se posbírat, ale hlavně měla v tobě podporu. Odskočily jste o trochu dřív a to ťuknutí do překážky ji rozhodilo. Galaxie měla u překážky spíš hlavu plnou toho kola s dřevem. Když vidíš, že není pozorná, popískni na ni, upozorni ji.“ ,,Dobře.“ Přikývla jsem. Pohladila jsem hnědku. Všichni jsme ve zdraví jeli domu. Galaxii jsem hladila, na Florestu jsme nejdříve jeli kluusem na volné otěži a pak kilometr před Florestou přešli do kroku a na zahozené otěži došli zpět. Hladila jsem Galaxii po krku a usmívala se.