ceirwyn+miaren: 1.DEN
Posadila jsem se na díkybohům trošku chladnou zemi ve stínu stáje na dvoře akademie. Zase jsem byla nervní že něco nestihnu a tak jsem tu nakonec byla příliš brzo,jsem prostě šikulka Opřela jsem se o Metyho přední nohy. Valach tam nade mnou stál a spal a teď si jen přežvýknul.Jestli se mu teďka bude zdágt něco strašidelnýho tak jsem u Hel během dvou vteřin Naštěstí grošák vypadal že jeho sny obsahují zásadně jen nevzrušující obyčejné věci a taky seno nebo trávu podle toho slastného výrazu ve spící tváři ,,Teď kdybyste se všichni uklidnily a ty Izzy by ses ráčila probudit rád bych zahájil již pátý ročník kurzu crossu" promluvil známý hlas...ah Jason. Rozhlédla jsem se kolem sebe a zjistila že na nádvoří už jsme fakt všichni.Sakra asi jsem musela usnout. Koukla jsem se nahoru na valáška,ten byl čilí jak rybička a špicoval ouška na všecky strany,nohama ale nehýbal.Pomaloučku jsem vstala a podrbala ho za ouškama. Bylo to úžasný že se mě nepokusil zbavit když jsem mu spala na nohách. ,,To je tím vedrem" pokrčila jsem rukama omluvně po ostatních. Jason se ušklíbl a pak začal vysvětlovat jak budou jednotlivý dny probíhat. Vzpomněla jsem si na minulý rok,byla jsem hrozně nervózní z toho jaký cross bude,zrovna jsem začínala skákat a tak byl cross tak brzo fakt záhul,ale zmákli jsme to...jsem zvědavá jak nám to půjde tentokrát. Jakmile trenér dořečnil vydali jsme se všichni skupinově k bráně Floresty. Metyho botičky z krosové sady tlumily nárazy na asfaltovou cestu,ale i tak to v takovém počtu koní hezky klapalo. Fiador na mordé provazové ohlávce se houpal lehce zleva doprava jak grošák šel a pohupovala se i lonž do ohlávky zapnutá. Sem tam zaznělo škrtnutí strouhaček které měl valach nasobě,občas –hlavně v těhle letních dnech- těma nohama šmátral podivně blízko sebe. Vůbec jsem se mu nedivila,já si musela vzít to nejvzdušnější tričko a nejkratší kraťasy abych nechcípla vedrem v tomhle úmorném počasí,ještě k tomu s vysokými neprénovými boty na nohou… Aspoň jsem si do nich mohla škvírkou zastrčit mrkvovku abych ji nemusela tahat v ruce Jase i Connor začali po cestě opakovat nějakou tu teorii. Bylo to v podstatě to co už jsem věděla z minulého roku a v jízdách poznala na vlastní kůži. Vlastně většina z nás,což byl poněkud zarážející fakt…. Takže jsme akorát všichni uvolnili místo Cassie,která tu minulý rok ještě nebyla, a pak se zařadili za ni a snažili se vzpomenout si na všechno možné o čem Jason a Kony mluvili a jak to vypadá v praxi. Hlavně neudělat chybu,na krosových překážkách na to prostě není místo. Mety vedle mne už začal špicovat ouškadopředu,dobře věděl kamže to jdeme,už jsme tamsice dlouho nebyi ale pohled na vchod do areálu krosu se nedal zapomenout Hlavně když to grošáčka tak bavilo… Dovedli jsme koníky na opracoviště a našli si každá svůj vlastní prostor. Povolila jsem lonž a rozmotanou mrkvovkou mávla valachovi za zádí spolu se slovní pobídkou. Mety rozjařeně vyběhnul klusem dopředu. ,,Hele kroť to…ššššššššš!‘‘ houkla jsem na něj klidně a se smíchem. Tahle energie se mi bude hodit,ale až později,teď se musí rozehřát v kroku. Mety nepříliš ochotně zpomalil do kroku a vydal se po kruhu s hlavou skoro v nebesích. Za chvíli,ani ne půl kruhu, ho ale to žiráfáctví přešlo a tak krk vytáhnul dolů a dopředu a přežvýknul si. Nechala jsem ho obejít pár kruhů na obě ruce a poté jsem ho mlasknutím pobídla do toho jeho vytouženého klusu. Mety skoro nadskočil když naklusal, byl fakt jak vyměněný. Když jsme spolu dělali naposled (to už trošku zpátky je-hanba mi) byl skoro takový až flegmatický a teď ..teď vypadal opravdu šťastně ze světa kolem. I v klusu jsem ho nechala pár kol na obě ruce a pak jsem s ním lehce pocválala aby se protáhnul. Když jsme byli dostatečně rozehřátí zastavila jsem Metyho zapískáním a popošla s ním k trenérovi kde už se houfovali i ostatní.V tomhle překrásném houfu jsme přešli k první překážce dne. Malá zahrádka,tenhle jednoduchý skok jsem měla ráda,byl tak hezky zelenej ,,Povrch před i za skokem je tráva,terén rovný, jediné na co dát pozor je aby koně neproskakovali křovím,ale penesli se nad ním. Skok je malý takže by jim to nemělo dělat problémy.První Bloodye,pak Kitty,ostatní po nich,ti co dělají kurz první rok poslední‘‘ vychrlil ze sebe trenér fakta jakmile jsme došli k překážce. Když jsme si skok všichni prohlédli udělali jsme místo Blood která si vzala Dekamerona na kruh a navedla ho na překážku. Už to vypadalo že to valach odflákne jak to měl na nízkých skocích ve zvyku,ale karkulka mlaskla a on se nakonec zvedl o trochu výš a ladně se přes skok přenesl. Po ní Kitt a vzhledem k tomu že pak se všichni drželi zpátky vytáhla jsem Metyho na kruh u překážky,z pravý strany a na pravou ruku ho rozklusala po kruhu. Nechala jsem ho obklusat jedno kolo a potom jsem na něj houkla ‚hop‘ a švihla mrkovkou za jeho zádí. Mety nakočil do cvalu a svižně se vydal po obvodu. Během toho jdenoho kruhu ve cvalu se mi podařilo jakž takž ho posadit na zadek a pak už jsem jej pohybem směrem k překážce napůl stáhla napůl vytlačila na přibližný střed malé zahrádky. Při odskoku jsem na Metyho mlaskla,ale v podstatě ani nebylo třeba,byl z toho skákání nadšený a nad plotem si udělal ještě nepříliš velkou rezervu, po doskoku si dokonce z radosti vyhodil….,,Lidi kdo mi vyměnil koně?‘‘ houkla jsem na přihlížející a zapískala na Metyho. Ten se přes klus a krok nakonec pomalu rozhodnul že přeci jen zastaví. Smotala jsem lonžku a odvedla si rozveseleného koníčka stranou,zatímco na moje místo už šla další dvojice. ,,Kámo odkdy Tik vyhazuje?‘‘ zeptala se Kitt když jsem k ní a Blood došla. ,,Ja to tak vypadá tak ode dneška‘‘ pokrčila jsem rameny. Když si všichni odsákali,skočili to všichni koně ještěz druhé ruky a potom jsme se přesunuli k další překážce. Tou byl vůz slámy zbavený bočnic,takže jsme ho mohli skákat i takhle na lonži. Když na mě přišla řada nacválala jsem Metyho na kruhu vedle vozu se slámou. Přitáhla jsem lonž trochu víc k sobě a pobídla Metyho když skrčil vnitřní zadní nohu pod sebe,takhle došlápl dál a podsunul záď pod sebe. Přešla jsem blíž k překážce a tím přitáhla Metyho na hrubý střed (zboku to šlo velmi těžce odhadnout) skoku. Ještě před skokem jsem ho pobídla aby krapet zrychlil a protáhl cvalový skok a pak skočil právě spíš do dálky než výš. Pak jsem ho pobídla ještě do odskoku a zvedla lonž vysoko nad hlavu, bála jsem se abych ho nestáhla dolů a tak jsem si ještě projistotu stoupla na špičky. Byla jsem oproti němu a vlastně všemu docela malá Když Mety začal doskakovat s úlevou jsem stoupla zase na celou plochu nohou,baletka by ze mě fakt bejt nemohla Šla jsem s Metym dál od skoku zatím co se ve cvalu stáčel po kruhu. Vypadal zklamaně že jsem ho nenechala skočit si to ještě jednou… Zapískala jsem naučenou melodii a Mety přešel do kroku a po pár krocích ze setrvačnosti zastavil. Pak už se šlo na vodu… eh safra. Bylo mi jasný že stejně budu nakonec mokrá od hlavy až po paty a tak jsem na rozdíl od ostatních vlezla do vody s Metym, ono stát na břehu a mávat mrkvovkou až bych se z toho zbláznila by akorát způsobilo že by se mi všichni smáli a Tik ten by nadále vesele hrabal na místě… koneckonců proto jsem si msto spodního prádla vzala plavky žejo U skoku číslo 10 jsem s Metym po několika pokusech vlezla do vody,tak aby tam neutíkal a trhal mě s sebou. Nechápala jsem jak se ten jinak poslušnej koníček,který vypadal zkroušeně když mě něčím naštval a domáhal se odpuštění jemným pošťuchováním do mýho ramene, byl teď jak nezastavitelný tank. Voda byla rozehřátá od těch veder, a tak byla celkem příjemná. Mety okamžitě začal hrabat … ,,Heeej! Necháš toho!‘‘ okřikla jsem ho,když nepřestal přidala jsem ‚‘jednu výchovnou‘‘ () po pleci. To už si uvědomil že to co dělá se mi asi moc nelíbí a tak trochu zaraženě a uraženě přestal. Povolila jsem lonž a pobídla ho do kroku. Musela jsem ho mít na malém kroužku,aby měli prostor i ostaní holky. Meteor ani nečekal na moji pobídku a bezhlavě se rozcválal po kruhu. Ta voda přece tak hezky cáká no ne? Okamžitě jsem co nejvíc zapískala naučenou melodii. Metymu přešel do klusu,zastavit proč by? Vyběhla jsem obloukem proti jeho zádi s hlavou nakloněnou na pravou a Mety mi zmateně uhnul takže musel zastavit. Počkala jsem až se uklidní,ale zas ne tak dlouho aby zase začal hrabat a pobídla ho do kroku, když v klidu obešel jeden kruh pobídla jsem ho do klusu a pak i na druhou ruku. Ostatní holky krom Cassie,která též měla problémy dostat Gentlemana z vody už stály na břehu a střídavě se nám smáli,střídavě nervózně popocházeli a už chtěli jít něco dělat. Smotala jsem lonž a vyšla s Tikoušem z vody,oba jsme byli celý mokří,snad se mi v tý vodě nezapíchne až bude skákat. Sledovala jsem jak Dekameron,Asie,Pomněnka a Callatos překonávájí vodu a pak jsme přišli na řadu my. Postavila jsem se mezi strom a překážku a nacválala Metyho na kruhu, jakmile se trošku podsadil poslala jsem ho na překážku. Grošák podsadil zadky a lehce se přehoupl přes skok, jakmile doskočil běžela jsem s ním kousek k vodě. Jakmile seskočil začala jsem ho hnedka pobízet mrkvovkou dopředu aby se mi tam neseknul. Naštěstí se nesekl,jen v tý vodě skákal cvalový skoky hrozně vznosný,jako by chtěl z tý vody vytřískat co největší cákance. Běžela jsem s ním po břehu a když vyskočil z vody pomalu jsem se zastavila a mlaskla mu do odskoku na Déčku. Jakmile doskočil stočila jsem si ho k sobě na menší kruh a postupně zastavila.Popošla jsem s ním dál od vody za ostatními co už odskákaly. Posledním skokem na který nás Connor s Jasonem odvedli byla Sedmička,čili Val. Tuhle překážku něbyla pro nás ničím neznámým a taky tam tak nebyl důležitej ten svižnej pohyb ve vodě (zatím) takže jsem z ní neměla žádný obavy. Jakmile jsme byli na řadě přivedla jsem grošáka z kruhu na skok a při doskoku propustila lonž o pěknej kus aby měl dostatek prostoru na doskok dolů do vody a následný krátký pohyb rovně vpřed než se stočí zase na kruh. Když jsem ho u sebe zastavila moc jsem ho pochválila že v tý vodě zázračně nedělal žádný vylomeniny. Všichni společně jsme se pak vydali zase na Florestu a Jason nám oznámil že k večeru se sejdeme na nádvoří na kondiční vyjížďku. Sranda Taky nám všem jednotlivě postupně začal rozebírat co děláme špatně,respektive naši koně. ,,Izzy, je vidět že Meteor si je jistý,jako bývalý drezurák ví jak používat zadky a hezky se shromáždit při odskoku a zároveň si je jistý jelikož terén je pro něj jedno úžasné místo plné radosti a ty nebezpečí nějak přehlíží. Styl skoku má taky hezký. Ale někdy může mít tendence zanedbávat určité nevýhody terénu,takže někde jsem si všimnul že když běžel z kopce tak místo toho aby to bral opatrně tak se valí jako smyslů zbavený,takže na to pozor. Taky nějak ztratil kondičku a sílu,musíte víc makat‘‘ řekl ke mně a Tikimu. O tý kondičce jsem věděla,od AZ jsme v podstatě nepracovali tak jak by se mělo :S Na nádvoří jsme se rozešli do stájí.

Ve čtvrt na šest jsem znovu stála na nádvoří vedle Metyho,tentokrát už v plný jezdecký výstroji. Jen ten krunýř na zádech mi v pauze kterou jsem teď asi měsíc měla nechyběl. Když jsme se na nádvoří sešli úplně všichni, plus tentokrát i Oliver, Jason zavelel k nasednutí. Přistavila jsem si Metyho k lavičce ( v nových vypraných rajtkách které se zase nějak scvrkly jsem nebla schopná ty nohy rozčapit tak abych zvládla zasunout chodilo do třmenu ze země) a vyhoupla se do sedla. Měkce jsem dosedla a pak jsem si porovnala třmeny a sed a otěže v rukou. Rozhlédla jsem se mezi Tikouškovými ušisky,och jak mi tenhle pohled chyběl. Když kluci vepředu vyrazili stiskla jsem lehce holeně a nechala Metušáka vykročit dopřed. Vytáhl si hlavu do volných otěží a přežvýknul si. Lehký vánek se mi opřel do vlasů. Aspoň nějaký osvěžení. Do Metyho hřívy se zapletla muška a pravděpodobně tam zdechla na pach repelentu. Prsty jsem ji vyšprntla ven na zem. Z brány Floresty jsem si to šinuli po pěšince na hranici lesa a luk,kde stromy vytvářeli chládek ve stínu. Jason zepředu zavelel naklusat a tak jsem počkala až se Pomněnka před námi rozkluše ,ještě chvíli jsem je nechala odklusat a pak jsem odlehčila pánev a stiskla holeně. Mety hezky plynule přešel do klusu a já jsem začala vysedávat na levou přední. Otěže jsem si trochu zkrátila a nechala holeně přiložené k Tikiho boku aby nožkama došlapoval hezky pod sebe. Vysedávala jsem zlehka jen co mě to vyhodilo ze sedla a dosedávat jsem se snažila co nejměkčeji,abych grošákovi nerejpala ve hřbetě. Po zhruba nějaké vzdálenosti kterou jsem odhadovala tak na sto metrů jsem si vždy přesedla abych zatěžovala Tikovi nožky stejně. Nekluali jsme ale dlouho,jen nějaký tři stovky metrů a pak jsme přešli do kroku. Čekal nás hezký prudký kopec. Stoupla jsem si do třmenů a holeně nechala trošku víc přiložené k Metyho bokům aby nepřestával pokládat nožky hezky pod sebe. Ruce jsem kvůli rovnováze posunula po krku trochu hore a zkrátila si otěže abych zachovala kontakt s Metyho hubou a nenechala ho padnout na předek. Jakmile jsme byli zase na rovině znovu jsme naklusali. Jsem si říkala že to zas bude určitě nějaká chvilička ale my jsme pořád klusali a klusali a klusali. Ze začátku to byla pohodička ale postupně mě už z toho začali bolet nejrůznější svaly. Nechávala jsem Metymu delší otěž aby se mohl vytáhnout apostupně jsem si ho přistavovala k jedné a k druhé ruce a otěže zkracovala a brala si valacha na přilnutí. Hrozně se mi ulevilo když jsme přešli asi po čtvrt hoďce do kroku a vydýchávali. Bohužel ale ne na dlouho a pak jsme znovu naklusali,tentokrát už naštěstí jenom nějakých pět šest minut nebo tak se mi to aspoň zdálo. Před námi se objevila branka do krosového areálu. Juhů takže budem možná i něco skákat! Do svalů se mi vlila nová energie Za brankou jsme pokračovali v konvoji v klusu. ,,Cval!!‘‘ houknul zepředu Jase po chvilce. Počkala jsem až naskočí Pomněnka a potom jsem pobídla Metyho levou nohou zatímco pravou jsem měla za podbřišníkem a když se Mety odrazil od prvního cvalového skoku šla jsem mu vstříc pasivním zhoupnutím v pánvi. Mety chtěl cválat dopředu,bylo to cítit,ale já ho nenechala a přes poloviční zádrže ho držela v podsazení a klidném tempu. Celý náš konvoj pomalu přešel v krok u skoku číslo dva. Muhehehehe zasmála jsem se vduchu ale pak jsem si uvědomila že se na mě budou všichni dívat ,,sakra!‘‘ Jason se přes překážku pustil jako první on sám,pak za ním Connor a Oliver. Musela jsem uznat že s Érotem mu to fakt šlo. Pak šla Blood,Kitty,Clair a Mellysa… no a pak už byla řada na mě. Na kruhu daleko před překážkou jsem Metyho pobídla do klusu.Jeli jsme kruh na levou ruku. Vnější nohu jsem měla posunutou dozadu a hlídala ohnutí zádě,zatímco tlakem vnitřní nohy jsem Tika ohýbala v trupu. Vnější otěž jsem měla nataženou a blíže postavenou ke krku,vnitřní byla od krku naopak oddálená a pomáhala ohnout grošákovu halvu dovnitř kruhu. Zlehka jsem vysedávala a měla více našlápnutý vnitřní třmen. Posadila jsem se do pracovního klusu a uvolnila podbřišek,abych mohla jít spolu s pohyby Metyho hřbetu. Poté jsem Se co nejvíc narovnala a kříž o trošku zpevnila,sevřela jsem pěsti a ztvrdla v ruce a nakonec jsem pobídla Metyho holeněmi. Ten se hezky zakulatil a já ho hned pobídla ještě jednou do cvalu. Valach naskočil a já se pasivně zhoupla v pánvi a změkčila ruku a uvolnila se v kříži. Nechala jsem ho vycválat energicky na kruhu dopředu,ale po pár cvalových jsem si ho poloviční zádrží srovnala pod sebe. Jakmile jsme směřovali na střed překážky,vrátila jsem pomůcky pro ohhnutí zpět do základního sedu a holeněmi a vahou (rovnoměrně rozloženou na bou sedacích kostech) jsem vedla Metyho rovně na skok. Udala jsem další poloviční zádrž,tentokrát s převažující holení a grošák přešel do prodlouženého cvalu. Byl to přeci jen šířkový skok a na ten se musí najíždět v prostorném a svižném tempu. Na hrubo jsem si odhadla odskok a soustředila se na něj. Pobídla jsem valacha holeněmi. Ten doskočil zadkami pod sebe a pak se předkama zvednul od vzduchu. Vyšvihla jsem se ze sedla a využila síly kterou mi k tomu dával Metyho pohyb. Váhu jsem měla v patách,špičky skoro rovnoběžně s koněm,holeně jemně přiložené koleno taktéž.Ruce jsem posunula Metymu nahoru po krku a trochu je i propustila abych měla jistotu že se valach nebouchne do udidla až se ještě víc natáhne. Lokty jsem nechávala na šířku ramen,ohnuté. Záda rovná,ale zase ne moc prohnutá. Pohled jsem upírala do mraků které se na obzoru začínaly červenat zapadajícím sluncem. To už Mety začal po oblouku klesat k zemi a já se začala zakláěnt,dosedat zpátky do sedla a ruce jsem brala s sebou zpátky nad kohoutek. Doskok mě automaticky vymrštil ze sedla zpátky do stehenního sedu v němž jsem nechala Metymu pár cvalovejch na srovnání rovnováhy a pak jsem zasedla a poloviční zádrží valacha shromáždila a upozornila na přechod do kroku. Ztuhla jsem v kříži a vydržela otěže. Jakmile valach přešel nechala jsem ho vytáhnout si krk do otěží ,které jsem zahodila, a pohladila ho po krku zatímco funěl. Připojila jsem se ke Kitt s Bloodyí které už pozorovali Cassie jak si se svým prvním krosovým skokem poradí.Když všichni doskákali vydali jsme se krokem do lesíka a pak k oranici a pak jsme si nacválali. Achjo zase mě začali bolet všechny svaly a Mety už energií taky zrovna neoplýval nicméně ten vítr v obličeji a ve vlasech stál za to. Z oranice jsme to stočili kolem startovního boxu až k zelenému rozlehlému opracovišti. Tam jsme přešli do klusu. Měla jsem pocit že už umřu. Naštěstí už jsme koním zahazovali otěže a krokem šli zpátky na Florestu.