Floresta | Záskoková vyjížďka

Velká záskoková vyjížďka

Kolem půl dvanácté se shromáždíme na nádvoří. Všichni by měli mít batohy v nichž by měli mít od Sue nějakou tu jednu, dvě bagety, termosku s pitím a především ohlávku s vodítkem!

            Když budeme všichni v sedlech seřadíme se do lotu. Vepředu Kitty, Bloodye, Connor. Na konci jezdců s licencí jede Nathaniel a za ním hned nováčci a jezdkyně před licencí, celý lot uzavře Jason, před toho se zařadí někdo s valachem. Stejně tak to bude u všech hřebců! Vždy před ním bude valach. Takto seřazení vyrazíme hlavní branou přes louku k lesu. Čeká nás menší  sestup z kopečka hned na kraji lesa, sejdeme ho s rozestupy. Dojdeme dolů do údolí, kudy pokračujeme a napojíme se na potůček podél kterého se pustíme v klus. Bude to trošku delší klusová pasáž – cca 10 minut, ze začátku volnější otěž a v průběhu si koně sbírejte, nezapomínejte přesedat. Následuje kroková pauza, kdy dojdeme k Brodu přes Perlovou říčku. Kdo chce může jít přes most nebo se probrodit vodou. Nezapomínejte ale na to, že koně na kterém sedíte neznáte, nemá ve vás oporu. Takže s rozumem a opatrně.
Když jsme všichni na druhé straně, pokračujeme do mírného kopečka, po chvilce naklušeme. Někteří koně možná budou chtít nacválat, aby si ulehčili práci, ale nepouštějte je. Dostaneme se na vyšlapanou cestičku na louce podél lesa, tam zkusíme pomalu zacválat. Kdyby cokoliv křičte. Budeme cválat jednu celou louku, cca 600metrů, pak plynule přejdeme do klusu a do kroku a lehce se stáčíme doprava pořád po vyšlapané cestě, z obou stran obklopeni lesem. Trochu se vydýcháme, kdo chce může se přiblížit mezi stromy a trošku zaslalomovat. Tady si koně už lépe posbíráme, vezmeme na pomůcky a posléze znovu začneme klusat, tentokrát kratší – asi 150 metrů úseky, kdy vždy 150 metrů klušem a 150 cváláme. Nezapomeňte na zásady přechodů v zástupu – zrychluji až když zrychlí kůň předemnou a přecházím vždy když přejde kůň za mnou. Tedy první vyklusávají/vycválavší vepředu a zpět do nižšího tempa se přechází odzadu. Poté zase následuje pauza v kroku, kdy vjíždíme do převážně listnatého lesa. Je dost do kopce, ty vycházíme v kroku, na rovinkách klušeme.
Z lesa se opět vynoříme na louce, před námi se už tyčí, většině už dobře známá, hora na níž se nachází velice oblíbená Horská louka. V kroku vycházíme po cestě vinoucí se kolem hory nahoru. Na louce se opět pouštíme do cvalu, nasadíme trošku rychlejší tempo, ale žádné dostihy, obzvlášť nováčci pozor, u těch vždy Jason volí jestli budou cválat nebo pojedou v klusu! Stále si také hlídáme rozestupy. Na konci opět plynulý přechod přes klus do kroku, tady se napojíme na turistickou cestu. Vede po vrstevnicích a je odtud krásný výhled na hřebeny hor, takže se můžete kochat pohledem do kouzelné rozkvétající krajiny. Krok občas proložíme klusovými pasážemi, dokud to jde, protože pak se cesta opět lehce zvedá a již nejdeme po udusané zemi, či trávě, ale po kamenité stezce. Všichni samozřejmě máme botičky, přesto cesta nedovoluje rychlejší tempo, a tak v klidném tempu za živého hovoru vyjdeme až nahoru, kde nás čeká ještě kousek po rovince, která tentokrát už není kamenitá.
Cesta lemovaná zakrslými jehličnany nás dovede až k travnatému plácku u stromů s tiše šumící řekou. Tam sesedáme, koním sundaváme uzdečky a místo nich nasazujeme ohlávky a vážeme je ke stromům, odsedláme, pokud jsou propocené dečky, můžeme je dát na slunko zatím vyschnout. Hřebcům uzdečky necháme, povolíme ale nánosník. Samozřejmě je za otěže neuvazujeme, bude je prostě muset někdo vždycky držet. Prohlédneme koním nohy jestli jsou ok, docela by se hodilo koně ještě dovést k řece jestli nechtějí napít. Voda je studená, takže nechoďte moc daleko, jen v mělčině, uvidíte jestli nemají žízeň a pak zpátky přivázat. Kolem je dost trávy, takže potravu mají zajištěnou.
To už přijíždí Sue s Lisou. Ty vezou tři velké deky, kdo se nevejde, může si kecnout do trávy. Vyndá se jídlo, pití, tetička přivezla i další potraviny, než co máme v batůžkách – sušenky, tatranky, ovoce, zeleninu. Poobědváme a popovídáme, zároveň si oddychnem a nasbíráme energii na cestu zpět a kolem 15 hodiny (cca 2 hodiny po příjezdu) se nachystáme do sedel. Koním můžeme dát ještě napít, pak uzdíme, sedláme a opět se řadíme do lotu.
Zpátky to vezmeme kratší cestou, ale bude hodně z kopce, tak se připravte. Nedáme se doprava, odkud jsem přijeli, ale vlevo do lesa. Jsou tam hodně kořeny, šišky, dávejte pozor a koukejte pod nohy, zároveň i nízko rostlé větve, protože stromy v horách nedosahují takové výšky. Cesta je nejdřív rovná, pak začne zahýbat více vlevo a klesat. Bereme to i mezi stromy, slalomujeme a sestupujeme ve vlnovkách. Sestup v lese je dlouhý, takže všichni s nadšením uvítáme, když se ocitneme venku na louce. Tam nás ale čeká ještě jeden kopeček dolů, který se vynořuje po pár desítkách metrů. Není už tak prudký, ale táhne se dolů. V kroku překonáváme i ten, napojujeme se na vyšlapanou cestu po které zaklušeme. Cestička se mírně vlní a vede nás až k polím. Po těch jet nemůžeme, uhýbáme tedy doprava do skrytu mezi stromy, kde vede krásná, široká cesta podél hranice luk a polí. Tam znovu klušeme ovšem jen kousek a pak přecházíme v krok.
Zezadu se ozývají prosby o cval, a tak se po chvíli opět pouštíme do klusu ze kterého přecházíme v cval. Jelikož je cesta krásně rovná, terén vhodný, tak je tempo rychlejší. Jason s nováčky tolik dopředu nespěchají, pak se počkáme. Ostřejší tempo udržujeme asi kilometr, pak přejdeme v klus, necháme koním trochu volnější otěž a ještě kus klušeme, aby se ze svalů uvolnila kyselina. Pak už přecházíme do kroku. Jasonova skupinka nás ještě dožene v klusu, pak i oni přecházejí v krok. Koním necháme volnější otěž, už jen vydýcháváme. Vejdeme hlouběji do lesa, kterým kráčíme asi 1,5 kilometru, z nějž vylezeme přímo u Azulu, odkud dojdeme krokem až k zadní bráně J

Celou dobu máme na vědomí že koně pod sebou neznáme a on nezná vás, pokud by kdokoliv měl v průběhu vyjížďky problém, křičte.