el: OPENWEEK - NÁVŠTĚVA KAMARÁDKY
Čas utíkal jako voda a byl tu OpenWeek. Všemi očekávaný týden otevřených dveří. Většina studentek se těšila na rodinu, na přátele. Na to, jak všem představí své svěřence a kamarády. Mně nic z toho neříkalo. Moje rodina o mě nestojí. Přátele jsem neměla, jen pár ještě z let, kdy jsem dělala balet, ale ta doba už je dávno pryč a nikoho z nich jsem dlouho neviděla. Nikdo z nich se u mě nezastavil, když jsem byla v nemocnici, od většiny jsem to čekala. Balet je o osobní dokonalosti. Příliš se přátelte a budete oslabeni. To nám vtloukali do hlavy každý den. Dokud jsem nebyla přijata na Florestu byla jsem na světě úplně sama. Přesto všechno jsem se na týden otevřených dveří moc těšila a dnes už probíhal druhý den – sobota. Už jsem měla za sebou všechny své denní povinnosti i výpomoc s organizací Open Weeku když jsem vyšla ze stáje a šla se kouknout na ukázku holek k jízdárně, když jsem ji uviděla. Ne, nemohla jsem se mýlit. Byla to opravdu ona – Tina. Slečna z baletu, ke které jsem vždy měla blíž, než ke komukoli jinému, ale jak už jsem řekla, naše vztahy byly jiné, a co jsem se zranila. Neviděla jsem ji. Stála před vchodem do stáje asi tři metry ode mě. Já stále držela v ruce kliku od dveří a hleděla na ni. Po chvilce tiché a zaražené chvilky promluvila: „Ahoj El, snad se nezlobíš, že jsem tady. Dozvěděla jsem se, že jsi byla přijatá na jezdeckou akademii a zjistila jsem si, že je tu týden otevřených dveří. Rozhodla jsem se, že tě musím vidět a omluvit se ti za všechno.“ Skončila svoji úvodní řeč a rozpačitě se usmála. Já konečně znovu nabyla schopnost alespoň základně se vyjadřovat a pozdravila jsem ji. A pak z ničeho nic jsme se vrhly do náruče a obě jsme propukly v pláč. Dveře od stáje hlasitě bouchly, ale já toho nedbala. Když jsme se konečně trochu uklidnily, Tina znovu promluvila: „Viděla jsem tě jezdit. Máš nádherného koně a jsi opravdu talent. A taky jsem moc ráda, že si se ze svého zranění tak rychle dostala. Hlavně vypadáš tu uvolněně a klidně a to ti moc přeju.“ Pokývla jsem hlavou a zvědavě jsem přejela Tinu od hlavy k patě. Našla jsem vše, co jsem očekávala. Napnutý výraz v obličeji, kruhy pod očima, strnulé držení těla odkazující na velké bolesti. „Ty jsi u baletu zůstala viď?“ obrátila jsem se na ni s otázkou. „Pojď, ukážu ti stáje a koně.“ Vybídla jsem ji k chůzi a Tina mi vysvětlovala, co ji drží u baletu: „Víš, v podstatě jsme na tom vždy byly podobně, mě sice rodiče berou více než tebe, ale nedovedu si vůbec představit, co bych místo baletu dělala. Vyrostla jsem v tom. Nemám představu o tom, jak se normálně žije a hlavně mě to pořád baví.“ Dokončila krátké shrnutí a mě bodl osten u srdce. Já balet taky milovala. Dobrovolně bych se ho nevzdala, ale teď jsem tady a mám Tarotka , pomyslela jsem si a tělo mi zalilo teplo. Ukázala jsem Tině stáje a všechny prostory a na závěr jsme ji odvedla na pastviny. „Vidíš támhle toho bílého koně v té hnědo růžové dece? To je můj Tarot.“ Řekla jsem pyšně a ukázala na Tarota. Stoupla jsem si k hrazení a zavolala na něj. Zvedl hlavu, a když uviděl, že to jsem já a s návštěvou zvedl ocas a zvědavě přiklusal k hrazení. Pohladila jsem ho po čele. „Tak Tarote, seznamte se – tohle je Tina.“ Navzájem jsem je představila a sledovala jsem, jak ho Tina opatrně hladí. Vypadala vedle něj spokojeně. „Zítra asi nemáš čas viď? Divím se, že tě vůbec dnes omluvili z tréninku. Kdyby si totiž přišla, povodila bych tě před tím, než půjdu jezdit.“ Udělala jsem návrh, a i když jsem veděla, že je to nereálné tajně jsem doufala, že přijme. Holky na Florestě jsou úžasné, ale málo kdo o mě ví vše. Tina to tak nějak věděla i beze slov, přála bych si ji mít ještě alespoň jeden den vedle sebe. K mému překvapení nadšeně slíbila, že přijde. Zítra totiž výjimečně odpadá trénink. „Tak to je bezva! Moc se těším! Ale teď pojď, dáme si něco dobrého ve stánku a pak ti ještě ukážu pokoj.“ Rozloučily jsme se s Tarotem a ten zase odklusal k ostatním koním. Tina se mnou zůstala celé odpoledne. Smály jsme se a brečely a zase se smály. Povídali jsme si o všem možném a odpoledne tak rychle uteklo, ale slíbila, že zítra přijde a já ji za to slíbila vodění na Tarotovi. Večer jsme se rozloučily a ona nasedla na autobus. Byl to krásný den!