lia: Dopnula jsem si bundu ke krku a do ruky vzala přilbu, byla jsem natěšená, nervózní, no prostě se ve mně mísili všechny pocity dohromady. Vyšla jsem před šatnu a společně se Sue a jejím pejskem, který neustále pobíhal okolo, jsme vyrazily do sedlovny.
,,Já vezmu čištění, deku a chrániče. Ty si vezmi támhle to sedlo a uzdečku, ano?“
Odkývala jsem a byla rády, že mi pomůže, bylo mi ovšem jasné, že se budeme muset vrátit minimálně pro vodítko. Narazila jsem si helmu na hlavu, aby mi nepřekážela. Vzala jsem uzdečku a ruku protáhla otvorem mezi čelenkou a nátělníkem, abych mohla lépe pobrat sedlo. To již bylo připraveno i s pod sedlovou dečkou, takže jsem se jí nemusela řešit. Vyšla jsem ze sedlovny a následovala Sue doprava a následně doleva, kde se zastavila před jedním z boxů. U něho jsme odložili veškeré náčiní, které jsme měli s sebou a vrátili se zpátky do sedlovny-podle mého očekávání jsme vzali vodítko a lonž, tu Sue cestou odložila k boxu a společně jsme zamířily k ohradám.
,,Na kterém budu jezdit?“ Zeptala jsem se cestou Sue.
,,Na Ikarovi, poznáš ho.“ Usmála se a já sleduju stádo obrovského množství barev.
,,Pojď sem.“ Kývnula hlavou Sue k jedné ohradě a přelezli jsme její plot. Pár koní zvědavě zvedlo hlavu, někteří se následně vrátili k hledání lepší trávy, jiní to udělali až o chvilku později. Sue mi podala vodítko a ukázala mi vysokého, tmavého plaváka.
,,To je Ikaros. Zvládneš ho odchytit?“
,,Snad ano.“ Pomalu jsem se přiblížila k valachovi se stále zvednutou hlavou. Stojí, jako přibitý, myslím, že s ním nebude problém a opravdu. Zvědavě sklonil hlavu a já ho pohladila po čele.
,,Hodný kluk, šikovný.“ Zamumlala jsem a připnula si ho na vodítko karabinou.
,,Držíš ho dobře, akorát si to vodítko neomotávej kolem levé ruky. Kdyby se lekl a uskočil by, zůstala bys zachycená na vodítku. “ Upravila jsem držení levé ruky, přece je to nějaký ten pátek, co jsem byla u koní naposledy. Se Sue, pejskem a po Ikarově levém boku jsem vyrazila zpět k bráně, tu mi Sue otevřela, abych mohla Ikara provést.
,,Děkuju.“ Usmála jsem se, když Sue znovu zavřela ohradu.
,,Není za co.“ Odvětila a společně jsme zamířili zpět do stájí, kde jsem plaváka zavedla do jeho boxu, odepnula ho od vodítka a pro jistotu mu nechala ohlávku.
,,Čistila jsi koně?“ Otáže se Sue.
,,Čistila.“ Přikývla jsem, jenže to už z Ikara sundávám deku, nejdříve zapínání na břiše, u ocasu a na prsou. Opatrně jsem mu deku sundala, abych to neudělala moc velikým obloukem, nechtěla jsem, aby se valášek lekl. Deku jsem odložila před box a z čištění vytáhla hřbílko, kterým jsem pod bedlivým pohledem Sue začala Ikara čistit krouživými pohyby. Vyhýbám se při tom nohou a kostnatých míst, jako je například kohoutek. Následně-po vyčištění obou stran, jsem si přibrala ke hřbílku tvrdý kartáč a tím jsem dostala z hnědé srsti, nečistoty které hřbílko nedokázalo. Občas si kartáč o hřbílko vyčistím, abych dostala z nečistoty i z kartáče. Měkkým kartáčem jsem ho pak dočistila, chystala jsem se popadnout kopytní háček, ale Sue mě zarazila.
,,Nezapomeň na hřívu a ocas.“ A, jooo, místo kopyťáku jsem tedy vytáhla hřeben a opatrně mu rozčešu hřívu, začínaly se ve mně probouzet mé dřívější koňské znalosti. Následně jsem přistoupila k jeho zádi, ne přímo za něj, ale z boku. Ohon jsem si rozdělila na více částí a postupně je všechny rozčesala.
,,Teď je čas na háček.“ Kývla Sue a já tedy vyměním hřeben za kopytní háček. Přistoupila jsem k jeho levé přední noze, přejedu po ní rukou…
,,Nohu.“
…Iky jí poslušně zvedl, z kopyta jsem mu tedy dostala veškeré bláto, stejně jako z dalších tří.
,,Sedlala jsi někdy?“ Otáže se Sue. To již odkývám, moje ztracené sebevědomí se vrací. Nejprve přes jeho záď přehodím bederku, aby byl co nejkratší dobu bez deky. Sundala jsem ohlávku a vezmu uzdečku, rozepnu podhrdelník, abych mohla Ikarovi přehodit otěže přes hlavu. Takhle se to dělalo i v mé minulé stáji, otěže se zapínali do podhrdelníku aby se nikde neváleli. Odhrnu řemínky nánosníků a nabídnu plavákovi udidlo, ochotně si ho vezme.
,,Šikovný…“
Ovšem Ikaros následně zvednul trošku hlavu, i když jen o trošku musím si stoupnout na špičky, abych mu mohla nátylník přetáhnout přes uši. Valach však následně dal hlavu dolů, takže mi nedělalo problém protáhnout nánosník pod lícnicemi a oba řemínky zapnout, stejně jako následně podhrdelník. Nezapomněla jsem ani na kštici, kterou jsem přehodila přes čelenku. Pak jsem mu na hřbet položila pod sedlovou dečku a na ní sedlo. Změřila jsem si to. Sedlo bylo přesně dlaň od jeho lopatky, na takovém místě aby mu nepřekáželo v pohybu. Pod sedlovou dečku připevním k sedlu a následně protáhnu podbřišník očkem a připevním ho k sedlu, z druhé strany udělám to samé. Ještě upravím bederku a nasadím chrániče. Sue připne lonž, já jsem si nasadila přilbu, upravila rukavice a společně jsme vyrazily do haly.
,,Dvěře!“ Houkla Sue, zevnitř haly se nikdo neozval, otevřela jsem tedy dveře a zavřela je, když Sue Ikara provedla.
,,Přehodila bys třmeny a zachytila o ně otěže?“ Otázala se mě.
,,Jistě.“ Jak řekla, tak jsem udělala, opatrně, abych neškubla hnědákovi v hubě, jsem stáhla otěže dozadu a přes ně jsem levý, třmen přehodila na pravou stranu a pravý na levou. Pak jsem odstoupila.
,,Nejdřív ho opracuju, pak si nasedneš a budeme dělat krokovou a klusovou práci.“ Ikaros obešel pár koleček v kroku, následně mu Sue sundala deku a oklusala ho a ocválala. Vypadal vážně elegantně, měl poněkud jemnější stavbu těla, ale i tak vypadal nádherně. Jen možná trošku znuděně, zatímco někteří koně měli jízdárenskou práci rádi, vypadalo to že Ikarova parketa je někde jinde.
,,Pojď, můžeš si nasednout.“ Zastavila Sue Ikara a přešla k jeho hlavě, aby mi ho podržela. Já si stoupnula jeho levému boku, odhákla třmeny, které jsem stáhla dolu a chytnula levou rukou otěže a přední rozsochu, chvilku trvalo, než jsem se trefila do třmenu, (Nevím co bych dělala, kdybych byla nižší.) ale povedlo se. Pravou rukou jsem se přidržela zadní rozsochy, levou nohou se odrazila a jemně dosedla do sedla. Otěže jsem si chytnula do obou rukou a tak aby byly mezi malíčkem a prsteníčkem. Upravila jsem si třmeny a dotáhla podbřišník. Zatím jsme šli okolo v kroku a Sue mě upozorňovala na mé chybky.
,,Třmeny si dej více do špičky, lokty trochu pokrč. Takhle to má vypadat. Pobídni si ho do klusu.“
Stiskla jsem tedy holeně a zamlaskala. Ikaros přešel do pomalého klusu, automaticky jsem začala vysedat.
,,Přesedni si.“ A já si uvědomila svou chybu. Na jeden rok jsem nevasedla a pak opět pokračovala
,,Zastav si ho.“ Já jsem poslechla, strnula jsem v kříži, lehounlince se zaklonila a trošku přitáhla otěže , Ikaros po pár krocích zastavil.
,,Vyndej si nohy ze třmenů a přehoď je přes rozsochu.“ Poslechla jsem a na další Sueinin pokyn naklusala, pracovní klus nepatřil k mým oblíbeným chodům, ale nějak jsme to zvládnuli. Stejně tak, když jsem měla již s třmeny, svázat otěže do uzlu a jezdit bez nich. Následně jsme již s otěžemi dělali přechody mezi krokem a klusem. Ikýskovi se moc nechtělo, ale zvládli jsme to.
,,,Teď se zvedni ze sedla.“ Houkla na mne Sue, když jsme klusali. Poslechnula jsem.
,,Posuň se trochu víc nad sedlo.“
,,Tak. Snaž se udržet rovnováhu.“ Když byla Sue spokojená, nandala Ikarovi deku a okrokovali jsme. A pak jsem sesedla. Vytáhnula jsem třmeny a Sue ho odvedla do boxu. Tam jsem nejdříve sundala chrániče, pak sedlo, uzdečku a opět jsem ho vyčistila, stejně jako před jízdou. Nandala jsem mu opět ohlávku a zavřela box. Sue mi následně pomohla odnést věci do sedlovny-od sedla jsem opět odepnula pod sedlovou dečku a podbřišník. Udidlo jsem umyla, bederku složila a ostatní uklidila. Ikaros se ani nezapotil, takže jsme ho se Sue odvedli rovnou do výběhu. Domů jsem odjížděla šťastná a natěšená s pocitem, že se sem jednou vrátím.