meave: Vlastně tomu stále nevěřím. Právě jsem se prohnala přes dvůr, viděla tolik koní, děvčat, je to tu ještě lepší, než jsem si kdy vysnila. Tiše jsem následovala Susan a nemohla se dočkat, kdy se konečně budu cítit lépe. Teď jsem nervózní jako nikdy. Konečně jsem vstoupila do obrovské budovy - stáji. Hned bych omdlela údivem, kdybych nebyla zde, abych dělala zkoušky. Dostala jsem se do velké a prosvícené budovy. Všechno tu bylo tak sterilní, ani bych si nevšimla, že se právě vlastně nacházím ve stájí. Chvíli jsem si všechno s výrazem malé holčičky prohlížela, přitom mě Sue pozorovala, ale nakonec jsem se rozhodla během vteřiny dospět a konečně začít. Přistoupila jsem zodpovědně k mé instruktorce a poslouchala, co mi řekne. Během toho jsem párkrát pohodila očkem na fenku, která si mě očuchávala.
„Takže má drahá, nejdříve se převlékneš a připravíš, dojdeme pro tvého koně, vezmeme ze sedlovny vybavení a čištění, abys mi hned ukázala, co umíš, říkala jsi, že už máš pár let u koní za sebou, takže jsem na tebe pěkně zvědavá. Poté se odebereme na halu, kde si tě vyzkouším i z praktické části, ale to by měla být pro tebe taky hračka," usmála se Sue a ukázala mi, kde jsou dámské šatny. Ještě mi vysvětlila, jak se dostanu do sedlovny, kde na mě i s fenkou počkají.
Vstoupila jsem do šatny a odložila si svou tašku, kde jsem měla nachystané své milované jezdecké oblečení. Rychle jsem se sebe sundala džíny, abych už konečně zase věděla, jak mi sednou krémové rajtky, které tak miluju. Po chvilce zjišťuji, že mi dpadnou jako vyšité. Následovaly kožené botky, které jsem nějaký ten čas nazouvala, ale tady mi nezáleželo na tom, jak dlouho je musím oblékat, hlavní je, že jsou pmoc pěkné a dobré. Nakonec jsem se sehnula i pro helmu. Cítit jí na hlavě je zážitek. Zase jsem jí pohotově sundala a vzala do podpaží. Je čas jít, nadechla jsem se zhluboka a vydala se do sedlovny.
Zde mě už očekávala Sue, která mi věnovala úsměv. „Tady se nám někdo pořádně připravil," pochválila mě a podala mi ohlávku s vodítkem. Odebrala jsem se tedy pomalu pod dozorem ven k pastvině, abych si přivedla koně. Podle popisu jsem ho poznala hned. „Tady je náš fešák," zvolala ke koni Susan. „To je Ikaros, kůň na kterém dnes budeš vykonávat zkoušky." Podívala jsem se na koně pořádně. Vypadá klidně. Tmavý plavák k nám ihned přistoupil a já opatrně mohla vzít ohlávku a nasadit mu ji. Ikaros se nijak nebránil. Připnula jsem tedy k ohlávce i vodítko a s úsměvem vyrazila společně se Sue do stáje, kde jsem zavedla Ikara do boxu a mohla začít s čištěním, pro kterě jsem si rychle doběhla do sedlovny. Během toho jsem dostala i vybavení. Nejdříve na rameno jednoduchou uzdečku, do ruky podbřišník a nakonec i sedlo na druhou ruku. S čistěním už mi pomohla Susan. Dorazily jsme k boxu a já vzala do rukou čištění a začala.
Pomalu jsem se k němu vydala a oslovila ho, aby se náhodou nepolekal. „Ahoj," pohladila jsem jej na pleci. Nevypadalo to, že bych mu vadila. Začala jsem hřbílkem, které jsem si pořádně nasadila na ruku. Vzala jsem to samozřejmě systematicky od krku dál. Pořádně jsem ho vypucovala, tak to mají koně rádi. Když jsem měla obě strany hotové, vzala jsem postupně hrubý a měkký kartáč, abych dokončila svou práci. Během toho jsem si na zkoušky ani nevzpomněla. Ještě jsem mu srst přejela hadříkem, aby se pěkně leskl. Teď jsou na řadě kopyta. Vzala jsem si háček a přistoupila ke koni tak, abych si jeho těžkou nohu podepřela svou vlastní. Sjela jsem pomalu po polovině délky jeho nohy, aby mi ji nadzvedl. Překvapilo mě, že dává kopýtka vysoko, ale není to nic, co by mi mělo dělat vrásky na čele. Konečně mám hotovo. Nakonec jsem ještě vzala dvě houbičky, které jsem si předem navlhčila. Jedna na nozdry a druhá na oči. Obě partie jsem pořádně očistila a poté dala ruce vbok, abych si svou dobře odvedenou práci prohlédla. Sue mě pochvalila a řekla, že je na čase, sedlat. Přikývla jsem a vydala se pro uzdečku. Musím se přiznat, že jsem se trochu obávala, že si udidlo ptřeba nebude chtít n první pokus vzít, ale ani jsem nemrkla a už bylo tam, kde má být. Pyšně jsem ho poplácala na zadku a vydala se pro sedlo a dečku. Tu jsem umístila na kohoutek, abych mohla později srovnat sedlo a uhladit srst pod dečkou. Sedlo přímo pasovalo na záda Ikara, usmála jsem se a šoupla obojím trochu dozadu, jak jsem už předtím popsala. Skočila jsem rychle na druhou stranu, abych mohla provléknout podbřišák dečkou z jedné strany a to dsamé následovně udělala i na té druhé. Zatím jsem podbřišník dala pouze na první dirku a stáhla křidélko. Nesmím zapomenout ani na ostatní. Ještě jsem mu nasadila krásné šlachovky a kamaše, které samozřejmě ladily k celému kompletu. „Jsem připravená," řekla jsem a nejistě se usmála. Sue kývla a dala mi pokyn, abych vyvedla koně z boxu. Tak jsem taky udělala. Obě jsme poté zamířily k hale, kde si nejdříve vzala Susan Ikara do parády. Postavila jsem se k ní do středu lonže a sledovala dění okolo. Nebyly jsme tu samy, ještě tu po stěně klusal nějaký mladý muž s pěkným koněm. Upoutal mou pozornost a mezitím Sue vykrokovala Ikara. Zbystřila jsem, když jej pobídla do klusu. Ikarus má opravdu pěkné chody, uznala jsem. Susan mlaskla a Ikarus naskočil do ladného cvalu. Byla jsem trochu vyděšená. Já, takový pytel brambor, budu mít tu čest, jet na něčem tak krásném. Probralo mě až písknutí, během kterého se Ikarus úplně zastavil.
„Tak je tvůj," vybídla mě Sue a já nejistě přistoupila ke koni. Nejdříve jsem dotáhla podbřišník a následovně si upravila třmeny tak, abych se byla schopna vyškrábat do sedla. Sama jsem vždy dávala třmeny delší než na délku paže, dnes tomu nebylo jinak. Mrštně jsem se vyhoupla do sedla a ladně dosedla. Ještě jsem si upravila nevyhovující třmen a je to tu.
„Pěkně se narovnej, pamatuj jedna přímka, paty dolů, správně," radila mi Sue ze země. Já tohle všechno moc dobře znám, ale nikdy není na škodu, připomenout si to. „Zpevni tělo a tlač ramena dozadu. Stejně tak ruce, máš je moc daleko od těla, dej je blíže sedlu," pokračovala. Tohle je můj jediný problém - ruce. Nikdy nejsou u sedla. Za to už mi bylo tolikrát vynadáno, jenže zvyk je železná košile a to, co jsem se v mládí naučila, to se odnaučim špatně. „Ruce!" připomněla mi Susan trochu rázněji mojí chybu. „Já vím," povzdechla jsem si a snažila se je držet tam, kde mají správně být. Už jsme měli nakrokováno a Sue mě upozornila, že budeme klusat. Už jsem se nebála, věřím si, jsem dobrá. Pobídla jsdm tedy Ikara do klusu. Pár dob jsem zůstala sedět, abych správně načasovala, kdy vysednout. Začala jsem tedy vysedávat a přitom se na každý pohyb soustředila. „Já vlastně nevím, proč tu jsem, jen si trochu hídej patu. Pokaždé, když koně pobídneš holení, vyletí ti nahoru, to se stávat nesmí. Dál tvé ruce, na to si budeš myslet," domluvila Sue a my přešli do kroku. Ještě jsme změnili stranu a tentokrát mě Susan vyzvala, abych jí předvedla, zdáli umím i pracovní klus, který je trochu náročnější. Poté, co jsem naklusala, zůstala jsem hluboko v sedle a nevysedávala. Holeň jsem měla neustále na místě a snažila se, aby se mi zadek od sedla neodlepil ani o píď. Zpočátku Harry to dařilo, ale poté už to začalo být trochu horší. „No, mohlo by to být lepší, ale to.se doučíš," řekla Sue a poté mi oznámila, že tu ještě chvíli Ikara vykrokuju. Souhlasila jsem a po odepnutí se odebrala na stěnu. Nikam jsme nespěchali a já alespoň měla chvilku na to, pozorovat, jak ten mladík pracuje se svým koněm. Momentálně cválali na kruhu, takže jsem si mohla pořádně oba prohlédnout. Pěkné. Po dvou kolečkach po obvodu haly se.Sue rozhodla, že by to mohlo stačit, takže jsem mohla slézt. Pomalu jsem se sesunula z koně a vytáhla třmeny nahoru a ještě povolila podbřišák. Poplácala jsem Ikara ještě po hrudi, protože jsem na to v sedle tak trochu zapomněla. Vzala jsem ho za otěž a vyrazila do stáje.
Ve stáji jsem ho v jeho boxu odstrojila, udidlo došla umýt a pořádně Ikara vyčistila po jízdě. Nakonec mi Sue podala mrkev, kterou jsem koni nabídla. Neodmítl. Vzala jsem ho zpět na pastvu a rozloučila se s ním. Vydala se společně se Susan před stáj, kde mě za dnešek pochválila. Také jsem se s ní rozloučila a doufala, že jsem dneska udělala dobrý dojem. Areál jsem opustila s dobrým pocitem, že se to jistě povede.