dylan: Když mě autobus vysadil před nádhernou kovovou bránou, věděla jsem, že jsem na místě. Rozhlédla jsem se kolem a viděla nádherný upravený komplex. V dáli se pásli v ohradách koně. Nemohu se dočkat. Zároveň jsem také nervózní, a to hodně. Přesto že jezdím už přes dva roky, pořád je co mi vyčítat. V mých obavách jsem se zamyslela natolik, že jsem si nevšimla příchodu paní Susan. "Dobrý den, ty budeš Dylan, že ano?" podívala se na mě vřelým pohledem a natahovala ke mně ruku. Zbrkle jsem se otřepala a podala ji jí taky. Takový trapas, a to hnedka na začátku. Panebože, Dylan vzpamatuj se! "Je to tady opravdu nádherné, paní Susan," podotkla jsem po nedokonalém uvítání. "Můžeš mi říkat Sue, když se mi říká celým jménem, připadám si tak staře," podotkla a hlasitě se zasmála. Jakmile jsme vešli skrz bránu, hluboce jsem se nadechla... Ta vůně slámy a sena je k nezaplacení. "Co je jako první v plánu?" Nedočkavě jsem pozorovala její ústa, kdy konečně něco vysloví. "Takže jako první půjdeme pro koně, s kterým budeš dělat dnes zkoušku, z výběhu. Poté mi předvedeš jak zvládáš manipulaci s koněm v boxe. Vyčistíš ji, nasedláš a nauzdíš. Odvedeš si ji do haly a poté si tě prozkouším na lonži. Ale neboj, určitě na to máš, jinak by jsi tu přece nebyla," sympatickým hlasem mě Sue uklidnila. Zanedlouho jsme přišli k výběhům. Uviděla jsem spousty nádherných koní. Na kterém asi pojedu? "Sue, koho mám tedy dovést do boxu?" Hlavně to nezvorej Dylan, chce to klid. "Vidíš tamhle tu vysokou hnědku s hvězdičkou? To je Spirála a dneska je tvým parťákem," poukázala na nádhernou, která byla vyválená z obou stran v bahně. "Jo, a vodítko je tady," podala mi ho. "Děkuji," popadla jsem ho a rychlým krokem pendlovala k Spirále. Přišla jsem až k ní a chtěla ji zapnout. Ona však couvla zpátky se sklopenýma ušima. Pochopila jsem, že není zrovna důvěřivá. Natáhla jsem tedy ruku. Přišla blíž a začala ji očichávat. Poté, co už byla jistější, jsem ji zapnula za ohlávku a Sue mi otevřela ohradu. Vedla jsem ji z levé strany a měla ji na volnějším vodítku. Když se v dáli ozval šustivý zvuk, Spirála uskočila směrem ke mně. "Pozor Dylan, nemůžeš vést koně jednou rukou a na tak dlouhém vodítku, kdyby se ti lekla příště mohla by ti skočit na nohu," upozornila mě Sue. Opravdu mi začínali lítat v břiše motýli. Co když nezvládnu ani to sedlání? Už jsem skoro vše pokazila... Jakmile jsme došli před stáj, musela jsem zastavit, aby mi Sue otevřela stájové vrata. "Jdi s ní až dozadu, stojí v posledním boxu u sedlovny," ukázala mi směr a mezitím zavírala dveře. "Tak pojď, Spirálo," potáhla jsem vodítko, aby se rozešla. Když jsem ji dovedla do boxu, otočila jsem ji hlavou ke mně a odepnula jsem jí vodítko. "Tak, nech ji chvíli napít a mezitím si nachystáš věci na ježdění," Sue naznačila, ať jdu za ní. Vešla jsem do sedlovny, kde již byla odemčená skříň s věcmi. "Tak, a teď mi ukaž, jak umíš sestrojit sedlo a uzdečku." Začaly se mi trochu klepat ruce. Nevěděla jsem, zdali to zvládnu. Jako první jsem dala třmeny na třmenové řemeny. Poté jsem u sedla odjistila pojistky a nasadila třmeny. Zadělala jsem je zpátky, abych na to později nezapomněla. Položila jsem sedlo na dečku a připnula jenom podbřišník. Uzdečka už z velké části sestrojena byla. Stačilo jenom zapnout sněhuláka k lícnicím a správně přidělat otěže. "Správně, mile jsi překvapila," pochválila mě a pousmála se. Nanosila jsem teda sedlo, uzdečku a chrániče před box. Vzala jsem hřbílko z čištění, které tam už bylo nachystané. Vstoupila jsem k Spirále, že ji začnu čistit. Sue mě však zastavila. "Tady je zvykem si koně nejdříve uvázat," řekla a podala mi vodítko. Po připnutí jsem začala krouživými pohyby čistit Spirále nejdříve krk. Spokojeně se krmila senem. Když jsem jí ale chtěla očistit břicho, zvedla hlavu a pronikavě zaržala. Uskočila jsem dozadu. Trochu mě zaskočila. "Ano, zapomněla jsem podotknout, že je háklivější na břicho a záda. Vyčisti jenom krk, bok a zadek a já ji to břicho udělám, přece jenom mě zná déle," navrhnula mi Sue a já neměla nic proti. Poté jsem ji přejela rýžákem a hadrem. Vzala jsem si kopyťák a vyčistila jí kopyta. Dávala je strašně lehce. Najednou to nebyla zablácená pohroma, ale majestátná lesknoucí se kobyla. "Tak, nyní stačí nasedlat a nauzdit," řekla Sue a opřela se o dveře boxu. Vzala jsem sedlo a položila ho Spirále na záda. Spustila jsem podbřišník a dotáhla jsem ho na první dírku. Spirála se zašklebila a sklopila uši. Sue mi podala uzdečku. Přehodila jsem otěže přes hlavu. Jednou rukou jsem si přidržela hlavu od Spirály a druhou ji jemně dala udidlo do huby. Zapnula jsem nánosník. "Dylan, když zapínáš nánosník s podbradníkem, nemůžeš zapnout nejdříve nánosník, poté by jsi nenasadila podbradník," vytkla mi Sue, ale tvářila se pořád mile. Trochu jsem zpanikařila, ale povedlo se mi dopnout uzdečku správně. Dále jsem nasadila přední a zadní kamaše. Dotáhla jsem sedlo o jednu dírku, zatím to bude stačit. Nasadila jsem si přilbu a čekala, až Sue přijde s lonžkou. "Takže, pojď s ní za mnou," řekla Sue a šla dál. Přehodila jsem otěže, tak abych je měla pěkně v ruce. Když jsme se Spirálou došli do haly, Sue za námi zavřela. "Ještě si ji dotáhni, pokud je třeba." Dotáhla jsem ji teda ještě o dvě dírky. "Teď se posaď třeba tam na ten křížek. Trošku ji opohybuji na lonži," poukázala na stojící křížek a připnula si Spirálu na lonž. Sedla jsem si a sledovala jsem každý pohyb Spirály. Byla opravdu velká. Když ji Sue vyslala na kruh, rozklusala se. "Hohó, krók." Uklidňovala ji. Po pěti minutách ji naklusala. Spirála měla vážně velmi výrazné chody. Vznášela se a pracovala hřbetem. Když byla uvolněná na levou ruku, Sue ji přepnula na pravou. Po pár kruzích opět ji Sue naklusala. Zpozorovala jsem, že na pravou ruku ji ten klus nejde tak zdatně jako na levou. "A krók...stůj," mluvila k ní hlubokým milým hlasem. Přepnula si Spirálu opět na levou ruku. Naklusala ji. "Jdi hop." Mávla koncem lonže Sue a Spirála ladně nacválala. Po pár kolečkách ji opět Sue zastavila a přepnula na pravou stranu. Taktéž ji nacválala a nechala ji chvíli cválat. "A krók... stůj," zastavila Spirálu a mávla na mě rukou ať jdu za ní. "Tak, kobyla uvolněná je, takže teď je to na tobě. Pamatuj, jakoby o nic nešlo," uklidňovala mě Sue. Rozmotala jsem si třmenové řemeny, abych mohla nalézt. Sue se mi postavila před Spirálu, aby mi nikde nešla. Postavila jsem se z levé strany a dala levou nohu do třmenu. Raz, dva...tři! Vyhoupla jsem se do sedla. Páni! Taková výška. Pohladila jsem Spirálu po krku a chtěla jsem se chytit otěží. "Počkej, nerozvazuj je. Nebudeš je potřebovat. Soustřeď se hlavně na svůj sed. O koně se ti postarám já. Hlavně si uprav třmeny podle svého." Aspoň jeden kámen mi spadl ze srdce... Už jsem uvažovala jaký trapas by byl, kdyby se mnou chodila kde chtěla. Upravila jsem si tedy třmeny a usadila jsem se tedy pohodlně do nejhlubšího místa v sedle a zhluboka se nadechla. "Jdi kruh, Spirálo." Mávla koncem lonžky a vyslala ji na kruh. "Tak, jak se cítíš?" zeptala se Sue. "Má opravdu rozmanitý krok. Ale cítím se skvěle," říkala jsem nadšeně jako malé dítě. "Nyní zkus naklusat. Pamatuj, nepředkláněj se. Stiskni pouze holeně a čekej, než nakluše." Udělala jsem tak jak mi Sue řekla. Spirála udělala dva klusové náznaky a opět přešla do kroku. "Když nereaguje stačí na ni lehce mlasknout." Narovnala jsem se tedy a přitiskla jsem holeně. Zamlaskala jsem pusou. Najednou se pode mnou začala hýbat. Měla tak mohutný klus. Poměrně chvíli mi trvalo, než jsem zjistila jak do toho vysedávat. "Dylan, pozor na paty. Dáváš je moc nahoru. A přesedni si," radila mi Sue, zatímco sledovala každé mé chyby. Tlačila jsem tedy váhu více do pat a šlo cítit, jak se pěkně držely dole. "To je dobře! Jde ti to," pochválila mě Sue. "Přejdi si do kroku. Zpevni sed a zasedni do sedla." Když jsem tak udělala, Spirála plynule přešla do kroku. Sue nás zastavila a přepnula na druhou ruku. Chvíli jsem chodila krokem. Spirála chodila pořád svižně, což je divné. Koně, které jsem jezdila se museli neustále připomínat, aby náhodou neusnuli. "Můžeš zase naklusat," řekla mi Sue. Narovnala jsem se a přiložila holeně k bokům koně. Spirála tentokrát naklusala bez mlaskání. Všimla jsem si, že vysedám na špatnou nohu, a tak jsem zůstala na dva poskoky sedět a poté jsem začala vysedávat na správnou nohu. "Správně, jenom hlídej si zase ty paty." Sakra! Pořád zapomínám. Tlačila jsem tedy zase váhu do pat. Po pěti minutách mi Sue dala povel ať přejdu do kroku. Zastavila nás. Odmotala otěže a podala mi je do ruky. "Krokovat budeš bez lonžky. Obejdi si párkrát halu a potom půjdeme do stáje," řekla mi zbytek plánu Sue a já jsem Spirálu nasměrovala na obvod haly. Během krokování jsem ji hladila a užívala si opět pohledu mezi koňskýma ušima. Změnila jsem si diagonálně směr a chvíli ji krokovala i na druhou ruku. Když byla vykrokovaná, tak jsem ji zastavila. Pohladila jsem ji naposled po krku a seskočila jsem na zem. Povolila jsem podbřišník na první dírku a zamotala třmeny opět nahoru. Přehodila jsem si otěže a vedla jsem Spirálu ke stájím. "Tak jsi s dneškem spokojená? Já myslím, že sis vedla obstojně," vřele mě upokojovala. "Ano, jsem. Takže to znamená, že mě berete?" naznačovala jsem možnou úspěšnost. Sue se usmála a pokývala hlavou. "u mě si obstála, pokud tedy rodiče souhlasí, nevidím v tom problém." Radostně jsem máchla rukou. Když jsem Spirálu odvedla do boxu, nejdříve jsem jí odepnula podbřišník a sundala jsem jí sedlo. Poté jsem odepla podhrdelník a nánosník. Sundala jsem také podbradník a jemně jsem jí stáhla uzdečku z hlavy a huby. "Dylan, ještě má kamaše," upozornila mě Sue. Panebože, proč vždycky zapomenu na takové věci?! Vrátila jsem se a sundala jí i kamaše. "Necháme ji chvíli napít, mezitím si opět schovej věci." Nanosila jsem tedy věci opět do té skříně v sedlovně. Šla jsem ke Spirále a nasadila jsem jí ohlávku. připnula jsem ji na vodítko a vedla ji k ohradě. V ohradě jsem ji obrátila hlavou k sobě. "Moc hodná jsi byla, děkuju," pohladila jsem ji naposled a odepnula jsem ji z vodítka. Sue za mnou zavřela ohradu. "Tak, Dylan. Pro dnešek je to všechno. Myslím, že se nemáš čeho bát. Určitě se ti ozveme jak jsi dopadla. Zatím se s tebou loučím a nedělej si vrásky. Bude to dobré. Ahoj," mile mi Sue podala ruku. Tentokrát jsem byla při smyslech. "Já děkuji, že jsem se mohla aspoň přijet podívat. Určitě budu vaše oznámení očekávat. Nashledanou," řekla jsem, zatímco jsem naposledy nakukovala do vzdálených výběhů. Přišla jsem na zastávku a nastoupila do autobusu a hurá domů.