sanctume: Ještě jsem byla myšlenkami na cestě mým budoucím novým nadupaným bavorákem, který byl zatím v péči mé tety, která mě sem vezla. Ale musela jsem se vrátit zpátky na zem před vrata hlavní budovy. Seznámila jsem se s mou nynější trenérkou Susan, která se ukázala jako velice usměvavá a příjemná ženská. Čekala jsem na ni, než přinese ohlávku a vodítko pro koně, který mě bude provázet zkouškami. Pro Spirálu. Doufala jsem, že nic nezkazím. Vím, že v ježdění nebudu vypadat jako jezdec, ale spíš jako čmelák na houpačce - bez křídel.
"Vypadáš, jak kdyby ti ulítly včely." zasmála se Sue. Svým způsobem měla pravdu. Mířily jsme k ohradám a já Sue vyprávěla o tom, že se mi hrozně líbí grošáci.
"Neboj, dřív nebo později si třeba nějakého grošáka vybereš, nebo zůstaneš u Spirály, pokud tě někdo nepředběhne." mrkla na mě Sue pořád s usmívajícím se výrazem ve tváři.
"Myslím si, že to je to nejmenší, co mě trápí. I kdyby ten kůň byl pruhovaný. Nejde mi o to, jak ten kůň bude vypadat, hlavně aby jsme k sobě našli cestu."chtěla jsem ještě něco říct, ale mou pozornost upoutala ohrada plná různě zbarvených koní. Hemžila se všemi možnými koňmi. Růžovými, fialovými...dělám si legraci, nejsme v Ponyville. Myslím si, že tohle je ráj, který je skutečný. Byla jsem tak zahleděná do ohrady, že jsem málem narazila do vrat. Sue se musela zasmát.
"Dávej pozor, nebo se zraníš ještě." upozornila mě Sue a otevřela vrata do ohrady. Pořád jako smyslů zbavená jsem jí následovala do ohrady a se zamumlaným "jojo.." jsem pozorovala koně.
Probralo mě hlasité zařehtání vedle hlavy, až jsem si z toho málem dřepla. Kůň s hlasitým frknutím a pohozením hlavy se mu zaklimbaly uši. Byl legrační, hnědý, velký a vcelku mohutný...
"Hooodný koník..." chtěa jsem si nechat očichat ruku, když v tom se kůň lekl blížící se polní myšky a odklusal se schovat za Sue. Ta se jen zasmála a pohladila ho na krku.
"Hodná. Seznam se se Spirálou, je trochu lekavá a občas ji vystraší i obyčejná větev. Zároveň je trochu bojácná, ale to se stává. Na všechno potřebuje více času. Není tak sebevědomá a ta odvaha prozkoumat tu věc či bytost ji prostě chybí. Chce to s ní trpělivost, občas trošku blázní."
"Je vysoká..." zadívala jsem se na ní a usmála se. Měla roztomilý kukuč.
"Tak to ji ještě neviděla ostatní obry, tahle zase tak vysoká není. Prosím tě, zavři za sebou ty vrata, ať koně neutečou. Ne, že by se tu koním nelíbilo, ale občas se nějaký ten dobrodruh najde." poslechla jsem Sue a pečlivě vrata zavřela. Sue mi dala do ruky ohlávku, vodítko a jako pomůcku mrkev. Poradila mi, jak ji odchytit.
"Hodná, Spirálo, hodná. Tady máš mrkvičku, tu máš přeci ráda." pomalinku jsem k ní přistoupila. Po chvíli jsem se zastavila, jelikož zvědavá Spirála ke mně přišla a mrkev z mé natažené dlaně rychle schrupla. Kdybych nenatáhla prsty, jistě bych přišla i o ně. Nepřipadalo mi, že by jí naše přítomnost nějak vadila. Zdála se být docela společenská. Nechala jsem si očichat ruku, zkoumala mi ji svými pysky a já ji konečně mohla pohladit na krku. Položila jsem jí vodítko na hřbet, spíš jemně přehodila. V levé ruce jsem měla připravenou ohlávku a stála jsem i po levé straně Spirály. Pravou rukou jsem obejmula hlavu koně zespoda a chytla si ji za vrchní stranu čumáku. Díky tomu jsem si mohla jemně přitáhnout hlavu koně k sobě, abych dokázala nasadit ohlávku. Levou rukou jsem ji postupně nasazovala a nátylník si chytla do pravé ruky. Tlamu Spirály jsem navedla správně do ohlávky a postupně jela pravou rukou po čele nahoru a přetáhla jsem nátylník přes levé, pak i pravé ucho a pustila ji. Karabinkou jsem připnula levý kroužek spojený řemínky - lícnice a nátylníku, který byl pro zapnutí ohlávky určen. Po cvaknutí karabiny sebou Spirála trochu cukla, ale zůstala klidně stát. Připnula jsem vodítko a podívala jsem se na Sue. Ta jen souhlasně přikývla hlavou a usmála se. Otevřela mi vrata, zatímco já jsem vedla Spirálu po levé straně směrem za ní. Přitom mě Sue poučila o tom, že je důležité za sebou bezpečně vrata vždy zavřít koně správně do vrat navést, abych měla místo jak já, tak i kůň. Kdyby se otřel o vrata, mohl by se leknout a splašit se a místo cesty do stájí by se to mohlo zvrtnout na zběsilou honičku po okolí Floresty. Sue zavřela za námi vrata a zamířily jsme zpět do stájí.
Společně se Sue jsme Spirálu zavedli do jejího boxu.
"Tady ji na chvíli necháme, sleduj jak se otvírají dveře od boxu, později to už budeš dělat sama." Po tom co otevřela dveře, jsem Spirálu zavedla dovnitř. Odepnula jsem vodítko, vyšla z boxu, Sue za mnou dveře zavřela a já jsem vodítko pověsila na stojánek pro deky.
"Máš výhodu, že Spirála má box hned vedle sedlovny. Pojď se mnou pomůžeš mi s čištěním a výstrojí." otevřela dveře a zavedla mě do sedlovny. Přivedla mě k postroji, který měl být dnes nošen Spirálou. Dala mi do rukou sedlo, které bylo překvapivě lehké.
"Tohle je anglické sedlo. Je lehčí než westernové a dokonce přes něj máš i lepší kontakt s koněm. Tady máš dečku, ne deku. Deka může být stájová, odpocovací nebo zimní a existuje i řada dalších několik druhů. Dnes už máš takové vymoženosti, že to ani není možné." Sue koukala, jako kdyby s dnešní dobou nesouhlasila a já jsem se jí ani nedivila, jen jsem přikyvovala. "Tady máš uzdečku. Uzda je vhodná především do drezury pro lepší ovladatelnost koně a patří do rukou zkušenějších jezdců, ale ty chceš jezdit parkur, takže ti bohatě postačí tahle. I když je docela možné, že se s ní jednou možná setkáš. Tahle uzdečka má kombinovaný nánosník. Je vhodný pro parkur a je to kombinace hannoverského a anglického nánosníku. Není to zrovna nejvhodnější, jelikož omezí pohyb huby koně, ale pro dnešek ji použijem. Tohle je dvakrát lomené udidlo zakončené sněhulákem, tedy třemi kroužky. Můžeš to vidět i ve westernu. Občas se musí dávat pozor pozor, aby si kůň nezranil jazyk,jelikož je udidlo dvakrát lomené, ale ne vždy se to stává, přesto je vhodné dávat na to pozor, pokud tuto sadu někdy použiješ. Aby se neskříply koutky huby, jsou zde umístěny takzvané slintáky, které jsou většinou gumové a chrání koutky huby před skřípnutím a následným zraněním. A taky beránek pod sedlo, změkčuje posed v sedle a zároveň zabraňuje v chladu. Ideální do zimy. Chrániče, lonž a čištění beru já. Jdeme to odnést k boxu a ty pak vyčistíš Spirálu. No... myslím, že budeme ji čistit v boxu, půjčíme si takovou zábranu, kterou navlékneme na vchod do boxu, abychom ho nemusely neustále zavírat." za chvíli, co jsme nanosily potřebné věci k boxu, jsme se vracely k již už netrpělivé Spirále, která nás uvítala frknutím.
"Sanctume, sundej jí tu zimní deku, tady ve stáji už není zima, zatímco venku je pod 10 stupňů. Deku přehoď přes držák." rozkázala Sue a já jen se snažila splnit, co žádala. Trochu jsem se s tím prala, jelikož jsem nevěděla, jak to udělat, abych měla jednodušší pak vzít sedlo. Nakonec jsem hodila deku vedle na druhý držák. sue totiž mezitím štelovala tu zábranu a já na to přenesla veškerou výstroj a společně jsem to přenesla zpátky na držák ke Spirále. Byla to sice fuška, ale stálo to za to. Apo´jsem příště ponaučená, že nejdřív mám sundat deku a tu dátt na držák a potom až jezdeckou výstroj. Sue mě celou dobu pozorovala, neubránila se úsměvu, spíš jsem čekala, že mi vynadá, ale jen pokývla hlavou.
"Dobře, že přemýšlíš. Aspoň to pro příště víš." podala mi čištění. "Jak vidíš, Spirála není zrovna to nejčistotnější zvíře na planetě, ale díky dece tolik ušpiněná není. Nejprve si vyber kopyta. Na ty se často zapomíná a když je uděláš nejdřív, tak už na ně nemusíš myslet a zároveň zkontroluješ, jestli je kopyto v pořádku, či tam není nějaká zabodnutá větev, nebo klacík.Zároveň zkontroluješ spěnky, je dobré na ně myslet, občas i díky tomu poznáš, jestli je kůň v pořádku.Jestli není spěnka moc suchá nebo moc vlhká, můžeš ji případně trochu vysušit. Koně s nepigmentovanou kůží mají právě v těchto místech častější příznaky nějakého kožního onemocnění. Na prvním místě je zdraví našeho koně. Až na druhém je, jestli má dobrý postroj. Potom si vezmi hřbílko a měkký kartáč, případně že ti něco nepůjde vyčistit, použij rejžák, tedy tvrdý kartáč. Vše potřebné máš u boxu. Rejžák nepoužívej hlavně na nohách. Nohy jsou trochu promočené. Trochu je osuš ručníkem, jinak je můžeš nechat být. Pokud špína na nohách je mokrá, je lepší je jen trochu vysušit a počkat, až špína zaschne. Pak ji můžeš kartáčem vyčesat. Nakonec vyčesej hřívu a ohon hřebínkem. Ukaž mi jak to děláš, určitě jsi to někde v knížce četla, kdyžtak ti pomůžu."
Vzala jsem si kopytní háček a přešla k první přední noze. Vzpomínám si, že mám rukou sjet po vnitřní straně od loktu ke spěnce, lehce jsem jela dolů a řekla "Spirálo, nohu." Spirála ji zvedla a já si ji opřela o natažené koleno. Začínala jsme se pomalu probírat k životu, uvědomila jsem si, že nesmím klečet, ani být zády k zadní noze, pořádně držet, ale v případě ztráty rovnováhy koně být v bezpečné vzdálenosti od jeho kopyta, kterým může vykopnout a co nejjemněji kopyto pustit a nebo pomoci koni najít ztracenou rovnováhu uvolněním sevření nohy a znovu si přizpůsobit koleno na podpírání. Podepřela jsem si kopyto a ohnula jsem ho opatrně co možná nejvíce nahoru k sobě, jak to kloub koně dovoloval. Snažila se o mě opřít celou vahou, ale nedovolila jsem jí to. Začala jsem háčkem směrem od sebe vybírat kopyto.
"Nezapomeň, že na střelce jsou koně citliví. Tam trochu na síle přitlačeného háčku uber. Jde ti to docela dobře." povzbuzovala mě s úsměvem Sue.
Věděla jsem, že se začíná do takového véčka, postupovala jsem co možná nejopatrněji a nejrychleji. Zbytek špíny jsem oprášila kopytním středně tvrdým kartáčkem.
"Přední noha ti jde. Chtěla jsem ti dát prostor, aby sis ji zkusila podle svého. Je vidět, že dnes knížky již k něčemu jsou. Zadní nohu ti už ukážu." Sue popisovala, že jsou dva způsoby zvedání zadních nohou, ale že Sue mi ukáže ten nejjednodušší. Znovu sjela po vnitřní straně kopyta. Tedy ne z vnějšku "od ocasu" ale "od břicha" tedy "vnitřní strany". Nohu i znovu ohnula, zvedla do výše a podepřela o koleno. Řekla mi, ať dbám na to, abych nebyla obličejem příliš blízko kopyta a koleno nestrkala příliš pod koně. Radši nohu mírně odklonit do strany o pár centimetrů, než abych ublížila sama sobě. Též vybírala háčkem od sebe. Zde to bylo takové ypsilon. Zbytek noh jsem zvládla s drobnými chybami a to s úrovní podepřeného kopyta pomocí kolene či neudržení kopyta.
Sue mi potom vysvětlila, jak se čistí, že se začíná od hlavy ke krku, že je důležité potom měkkým kartáčem vyčistit i pod ohlávkou, někteří koně si nechají sáhnout i na uši, ale ať to u Spirály radši pro svou bezpečnost nezkouším. Krouživými pohyby jsem hřbílkem přejela koně od krku, přes plece a břicho a v tu ránu Spirále vylítlo kopyto a málem mě kopla. Sue zasyčela, jako kdyby mě Spirála trefila.
"Zapoměla jsem ti říct, že Spirála je na břicho citlivá. V těchto místech opatrně, nejlépe ji tam vem jen měkkým kartáčem a opatrně. Ona tam moc není špinavá, už nám utíká čas, pomohu ti z druhé strany. Pře slabiny hřbílkem taky nejezdi, jsou to citlivé oblasti, ikdyž je hřbílko gumové." Dočistila jsem Spirálu hřbílkem, pak měkkým kartáčem po směru srsti jsem vyčesala usazený prach. Na krku a neochráněných místech před útočící hlínou vyválením se Spirály jsem použila rejžák a znovu jsem vyčesala měkkým kartáčem. Mezitím jsem měkký kartáč otírala o hřbílko, abych ze štětin se zbavila nabraného prachu a vypadaných chlupů. Nakonec jsem ji přejela hadrou, abych dostala i zbytek prachu a aby se Spirále jen srst leskla. Dočesala jsem hřívu a ohon od konečků ke kořenu a stála jsem na straně, aby mě Spirála nekopla a mohla kdykoli ocasem švihnout při blížícím se hmyzu.
"Tak super. Jdi si pro přilbu do šatny a přines si ji sem. A podej mi, prosím, ještě lonžovací bič. Za chvíli spolu postrojíme Spirálu a můžeme vyrazit na jízdárnu." usmála se Sue. Šla jsem rychlým krokem si pro přilbu a Sue pro bič a divila se jak je dlouhý a těžký. Přišla jsme zpět a opřela jej o box Spirály. Přitom jsem pověsila helmu na držák. Sue mě poprosila, abych podržela Spirálu. Ukázala mi, jak dát dečku, zkusila jsem si to taky, pak sedlo, které se muselo posunout tak, aby se "zašprajclo" o kohoutek a nemohlo dá a aby bylo níž, než dečka, která zároveň sloužila i jako ochrana pro kohoutek, aby se neodřel od sedla. Spirále naštěstí sedlo sedělo dobře. Ukázala mi, jak utáhnout podbřišník co nejjemněji, naštěstí byl i natahovací a gumový. Zatím to dala na dvě dírky. Nakonec i beránek. Uzdečku jsem si mohla nasadit úplně sama. Otěže jsem přehodila přes hlavu na krk koně, sundala jsem ohlávku, tu si Sue vzala a přidrela jsem si pravou rukou hlavu Spirály. Levou rukou jsem ji natáhla uzdečku, přendala ji do pravé a levou přidržela udidlo. Sue mi poradila, abych jí strčila palec do koutku huby, že tak líp čelisti rozevře a udidlo tam lépe sklouzne. Přetáhla jsem jí nátylník přes levé pak i pravé ucho, urovnala čelenku, vytáhla a upravila kštici, zapla podhrdelník tak, aby se mi tam vešla pěst(někteří to dotahují úplně a někteří jen takhle, tak jsem si vybrala ento způsob), potom nánosník jsem utáhla tak, aby se mi tam vešli dva prsty, to samé i řemínek od nánosníku. Sue to ještě poupravila, upravila ještě lícnice. Trošku se zamračila nad tím, že každá lícnice je jinak dlouhá. Štěstí, že si toho všimla. Zkontrolovala jsem společně se Sue, jestli je vše, tak jak má a společně se Sue jsme vešli do haly. Sue připla lonž Spirále, která se zase něčeho lekla, naštěstí ji Sue uklidnila i udržela. Utáhla ji podbřišník ještě o jednu dírku. Potom ji poslala na kruh do kroku, přitom mírně pobízela bičíkem, občas mlaskla, aby Spirála zrychlila.
Všimla jsem si, že v hale trénuje nějaká žena s nádherným grošákem. Dělala drezuru. Tančili spolu v kruhu, trénovali přeskoky, krátký cval... všechno možný.
Mezitím již Spirála oběhla pět koleček v kroku a Sue změnila směr přehozením lonžky a biče z jedné ruky do druhé a přepnutím vodítka, když si ji pozvala k sobě do středu. Znovu zavelela "krok!" a lehce mrskla bičem.
Nasazovala jsem si přilbu a sledovala nádhernou dvojici. Na opačné straně, než jsme byly my, měla žena rozmístěné kavalety s nízkou překážkou, byla to klasická překážka s výškou nad zemí typuji tak 50 cm. Žena pobídla mohutného grošáka z krátkého cvalu do lehkého klusu a obkroužila kolečko kolem umístěných kavalet.
Sue již měla znovu změněnou stranu a mírným švihnutím o zem a slovním povelem "klus!" pobídla Spirálu do klusu. Přitom mlaskala do rytmu, aby nemotornou spirálku udržela v tempu. Nechala jí oběhnout 8 koleček a znovu změnila směr. Její klus vypadal dobře, ale neměl na toho grošáka...
Žena pobídla grošáka do cvalu, najeli společně na překážku a...¨
Sue již znovu měla změněnou stranu a pobídla Spirálu do cvalu. Nechala ji oběhnout deset koleček. Její cval byl houpavý, ale ne tak rychlý jako grošáka...
Mohutný grošák se vznesl přes kavalety a potom již letěl na překážku a...
Sue znovu změnila stranu, již ani nevím, jak donutila Spirálu v cvalu ten směr změnit, ale jistě ji zpomalila do kroku a změnila jej...
...skočil! Přeletěl překážku, jako vznášející se pták. Jakmile byl na zemi, žena ho pochválila a zpomalila do klusu...
"Spirálo, kluuuuuussss...." i Sue zpomalila enrgetickou kobču.
...pak do kroku...
"Spirálo,krooooooook...." Spirála se uklidnila. Byla zahřátá a lehce unavená. Ale stále překypovala energií, asi na ní nikdo moc nejezdí...
Podívala jsem se znovu za Spirálu, ale nádherný grošák již nikde v dohlednu...
"Tak pojď, Sanctume. Spirála je již nedočkavá." pobídla mě Sue. Mezitím utáhla podbřišník ještě o jednu dírku, teď to bylo akorát. Srovnala jsem si přilbu a přišla k ní. Pomohla mě vyhodit do sedla.
"Sedíš? Dobře. Spirálo, krok!" Sue znovu poslala Spirálu na kruh, byl to nádherný pocit sedět na koňském hřbetě.
"Sanctume, narovnej se! Vezmi třmeny a hoď je přes kohoutek do kříže, nyní je nebudeš potřebovat." udělala jsem, co Sue žádala, ikdyž jsem z toho byla trochu mimo. Myslela jsem si, že budu mít třmeny... "Každý jezdec potřebuje fyzičku a ani ty se nemůžeš o třmeny opírat do nekonečna. Když ti na závodech třmen z nohy vypadne a ty nebudeš umět správně sedět, spadneš. Což se stává v parkurových soutěžích často. Tákže, paty dolů, špičky ke koni, pořádně ty paty prošlápni. Ták! vidíš, jde ti to, máš přirozený sed. Supér, narovnat, mírně ohni lokty a drž pěsti, jako půllitry. Nech ty otěže prověšené, jen je drž, ty vždy budou jen na ozdobu, jen jako mírná pomůcka, tvoje hlavní pokyny budou probíhat hlavně tělem. Rukama minimálně." snažila jsem se dělat vše, co mi Sue nařídila. Vzpomněla jsem si na pár rad, začala jsem se držet koleny. Sue mě chválila. Bolelo to trochu, ale bylo to lepší a začínalo mě to bavit. Je to dřina, to se musí nechat, ale proč ne. Nikdy jsem nikde pořádně nejezdila a tohle je super. Sue zastavila Spirálu a změnila směr. Můj problém byly asi nejspíš ty paty, ale snažila jsem se, hlavně se držet koleny. Za chvíli už mě to začínalo jít. "Koukej před sebe, mezi ouška Spirály, nezapomeň, budeš sledovat překážky a cestu a držení těla již bude automatické." radila Sue. "Supér, to je ono! Ták přejdem do lehkého klusu, jakmile tě to vyhodí, budeš si počítat dvě doby. Na jednu vysedneš na druhou dosedneš. Spirálo, stát!" Sue změnila směr, nechala oběhnout ještě dvě kola v kroku, aby se ujistila a já se připravila. "Hlavně se drž koleny a snaž se vysedávat pomocí kolen a drž holeně u těla koně, snaž s toho koně těma nohama obejmout a nezvedej moc vysoko nohy, spíš je prošlápni. Klus!"
Spirála přešla do klusu a mě to vyhodila, začala jsem společně se Sue počítat doby. Na jednu jsem vysedávala a na druhou dobu dosedávala. Trošku jsem hopsala, ale za chvíli už to docela šlo.
"Super, Sanctume, mám z tebe radost!" povzbuzovala mě Sue a já se snažila ze všech sil. Sue znovu změnila směr a to samé se opakovalo na druhou stranu s drobnějšími chybami.
Po chvíli Sue Spirálu zastavila. Změnila směr jen tím, že koně otočila. "Teď si zkusíš koně pobídnout do kroku sama. Vezmi si třmeny a prošlápni paty. Zkrať si otěže, abys je neměla prověšené." zkrátila jsem je a mrkla na Sue. "Ještě..." znovu jsem je zkrátila. "To stačí. Když chceš pobídnout Spirálu do kroku, lehce zmáčkneš holeněmi boky. Nekopat! Nezapomeň, že Spirála je citlivá na břicho a boky k nim mají blízko." Sue mi ukázala a názorně předvedla na mých nohách, jak mám Spirálu pobídnout, ta stáhla na chvíli uši dozadu, ale znovu je narovnala. Sue šla zpět do středu a kývla na mě že mohu zkusit pobídnout. Lehce jsem tiskla nohy. Nic. Tak jsem tiskla víc a to už se rozešla. "Prošlápni ty paty." pravila Sue. Kontrolovala jsem si sed, vše najednou a zároveň se snažila koukat mezi uši koně. "Drž ty otěže. Zkusíš si trochu zatočit, alespoň nasměrovat hlavu do vnitřku kruhu. Hlavně si zpátky sedni do té nejhlubší části sedla, jak jsi byla předtím, tak jsem ti to ani neříkala, protože to jsi měla správně. Lehce si pohrávej vnitřní rukou s vnitřní otěží a vnější ruku i otěž drž pořád stejně, pokud bude Spirála vytlačovat z kruhu, vnější holení ji zmáčkni a jakoby vymáčkni zpátky dovnitř kruhu. Jo supr..." Spirála začala vytlačovat z kruhu, zmáčknout holeň a stlačit ji zpátky moc legrace nebyla, ale snažil jsem se. Přitom dávala pozor na to břicho. Občas Spirála nedůvěřivě stříhala ušima. Myslím si, že jsem jí těch mrkví i toho mazlinkování dala až dost. sue mě upozornila, že nedávám pozor. Sanctume, vrať se do reality... Dvakrát stiskni holeněmi boky a pobídneš ji do klusu, pak znovu změníme směr zkusíš si to ještě jednou a končíme. Bude lehký klus tak znovu vysedávej, nezapomeň se držet koleny a snaž se co nejméně opírat o třmeny." Dvakrát jsem zmáčkla holeně a pevně uchopila otěže. Spirála začala klusat. "Skáčou ti ruce, zklidni si je a měj je lehce položené nad kohoutkem, ale ne úplně." po čtyřech kolečkách Sue Spirálku zastavila a znovu se změnil směr. Opět jsem měla nakrokovat. Vysvětlila mi, jak mít ruce v klidu, abych spirále netrhala za hubu, protože pak chudák neví, jestli má klusat, nebo krokovat. Uvolnil jsem se, narovnala se a dívala se před sebe. Začala jsem si představovat, že jsem ta žena na tom grošákovi..."No vidíš, z tebe určitě jezdkyně bude. Už začínáš být mírně pokročilý začátečník." Sue se usmívala od ucha k uchu. "Díky, Sue. Tohle byl můj sen a teď to je skutečnost." sue na mě mrkla a kývla ať pobídnu Spirálu do lehkého klusu. Znovu jsem se učila vytlačovat a otáčet hlavu do vnitřku kruhu, aby Spirála viděla na Susan. Susan ji zastavila, přišla ke mně poklepala mi po holeni a Spirálu pohladila po šíji. "Super, holky. Mám radost." usmívala se. Odepnula lonžku. Poslala mě objet pár koleček v kroku v hale. Připomněla mi, jak zatáčet, že to je podobné jako u vytlačování z vnějšku do vnitřku kruhu, ale přesto jiné. Chtěla jsem zatočit doprava, přenesla jsem váhu na pravou stranu hřbetu, levou nohu jsem umístila dozadu za podbřišník a tlačila ji do boku, tím jsem vytlačovala záď a zároveň mírně tlačila pravou holení do boku. Šlo o to, by se kůň otočil celý a ne jen hlava. Sue mi poradila. Nakonec se mi to povedlo, to samé jsem zkoušela opačně na levou stranu. Když byla Spirála vykrokovaná, seskočila jsem dolů ze sedla a povolila o dvě dírky, aby se mohla Spirála nadechnout. Pohladila jsem ji po krku. Susan mi dala mrkev. "Odměna pro tebe, Spirálo." usmála jsem se, když se do mrkve hladově zakousla. "Začíná být z tebe jezdec, Sanctume. Jen tak dál, když budeš trénovat, jednou z tebe třeba i ta parkurová jezdkyně bude." usmála jsem se na Sue, poděkovala jí za vše a podala ji ruku. Koně jsme odvedly zpátky do boxu, odstrojily jsme ji, přinesla jsem ji kbelík vody, zatímco ji suchým hadrem vytírala Sue do sucha. Pka jsme ji pomohl ještě z druhé strany. Daly jsme ji ohlávku, naposled jsem kobylku objala a poděkovala ji za úžasný zážitek, i kdyby mě sem nevzaly, na tuhle kobylku nezapomenu nikdy, protože ona mě dala ty základy do začátku a probrala ve mě život. Připnula jsem vodítko. Susan mi dávala poslední rady po tom, co jsme spirále daly zpátky deku a znovu spirálu odvedly společně do výběhu. Se Susan jsem se rozloučila tak stejně jako s milou Spirálou, dokonce jsme zavřela i vrata. Měla jsem slzy na krajíčku, byla jsem unavená, ale šťastná, ještě jsem jí mávala z okna auta, každopádně po dnešním dnu si budu pamatovat to, jak z té hluboké lásky ke koním mě bolí strašně celé tělo...