luna*: Vyšla jsem z šatny oblečená v jezdeckém a Sue na mě už čekala s předem připravenou ohlávkou a vodítkem. Vydali jsme se směrem k výběhům a já sledovala, jak nádherné je nebe. Všechno kolem bylo moderně vybavené, trávník úhledně posekaný, vše uklizené. Sue si o mě nejspíš musela myslet, že jsem blázen, protože jsem na tu nádheru koukala s otevřenou pusou a s vytřeštěnými oči. "Tohle je on - Patron," řekla Sue a já se vrátila do reality. Podívala jsem se, kam ukazovala. Ve výběhu stál nádherný ryzák s nosním pruhem táhnoucím se od místa, kde leží čelenka až dolů k hubě. Tipla bych mu asi tak 175-180 cm v kohoutku. "Jak je starý?" zeptala jsem se. "Letos mu bude 12 let," odpověděla Sue, aniž by od toho nádherného tvora odtrhla oči. Zhluboka jsem se nadechla, otevřela výběh a vešla dovnitř. "Patrone," začala jsem na něj mluvit klidným hlasem, aby o mě věděl. Zvedl hlavu od pastvy a udělal pár kroků ke mě. Vytáhla jsem z kapsy pamlsek, který jsem si tam doma připravila a Patron přišel ještě blíž ke mě. Podrbala jsem ho na čele se slovy: "Hodný kluk". Položila jsem mu vodítko na krk s tou největší opatrností, jakou jsem v sobě našla, protože jsem nevěděla, zda je lekavý, či nikoli. Ani se nepohnul. Dala jsem mu pamlsek a nasadila ohlávku. Pečlivě jsem překontrolovala, zda není někde překroucená, nebo jestli ho někde neskřípla. Když se zdálo, že je vše jak má být, chytila jsem vodítko pravou rukou asi 15 cm pod hlavou koně a druhou rukou jsem držela konec vodítka. Koně jsem měla po své pravé ruce. Odvedli jsme ho do boxu. Sue mi ukázala čištění a dala mi zábranu vchodu do boxu. Vodítko jsem uvázala na dveře, vzala si čištění a položila ho před box. Jakmile jsem otevřela dveře a dala ne ně zábranu, Patron se na ni zvědavě přilepil a sledoval, jak se přehrabuji v čištění a hledám gumové hřbílko. Byla jsem k němu otočená zády a jeho nenapadlo nic jiného, než mi začít okusovat zadek. Rychle jsem se postavila, až se mě Patron lek a s vytřeštěnýma očima vyhodil hlavu do vzduchu. Sue se tomu všemu jen tlumeně zasmála, a z čištění mi podala ono gumové hřbílko. "Díky," řekla jsem, podlezla zábranu boxu a pustila se do hřebelcování. Gumovým hřbílkem jsem ho celého projela krouživými pohyby. Zdálo se, že se mu to moc líbí. Tvrdým kartáčem jsem mu očistila zbytky zaschlého bláta na krku a zádi a pak si vzala měkký kartáč. Tím jsem ho celého vyčistila od prachu (a že ho nebylo málo!). Poté jsem mu sundala ohlávku a vyčistila mu hlavu - hlavně na žuchvách, za ušima a v místě nánosníku. Hřebenem jsem mu vyčesala ocas a hřívu. Byla jsem extrémně opatrná, abych mu je nezlámala nebo nevytrhala. Nakonec jsem si vzala kopytní háček a jedno kopyto po druhém jsem důkladně vyčistila. Sjela jsem mu rukou po noze až dolů a poté dala zřetelný povel "nohu!". Poslušně ji zvednul a vyškrabala všechno co jen kůň může v kopytě mít. Šikovně jsem se vyhnula střelce, kterou jsem jen vyčistila kartáčkem. Všímala jsem si při tom, zda nemá něco v kopytě, či zda nemá horkou šlachu apod. Jakmile jsem měla hotovo, vyšla jsem z boxu a postavila se před Sue. "Vyčištěno," oznámila jsem. "Tak pojď se mnou, dostaneš výstroj," prohlásila a vydala se směr sedlovna. Následovala jsem ji. Po příchodu do sedlovny jsem nemohla uvěřit svým očím - tolik krásných sedel! Sue mi podala jedno z nich - hnědé všestranné sedlo s hnědou dečkou a hnědým beránkem na podbřišáku. Dále mi dala hnědou uzdečku, kterou jsem si navlékla na rameno, aby se mi dobře nesla. Poznala jsem, že na uzdečce jsou slintáky, kombinovaný nánosník a dvakrát lomený sněhulák. Nikdy předtím jsem na tomto udidlu nikdy nejela, což ještě prohloubilo moji nejistotu. Nakonec mi na sedlo položila kamaše na přední i zadní nohy. Na přední jsem je už nasazovala, ale neměla jsem ani páru, jestli se na zadní nohy nasazují stejně, nebo jinak. Ale to už se Sue otočila a šla zpět k boxu. Opět jsem jí tiše následovala. Jakmile jsme byli opět u boxu, chytila jsem sedlo do jedné ruky, abych si mohla odložit uzdečku a kamaše. Vešla jsem do boxu a Sue mě tentokrát následovala, aby mě nemusela sledovat jen zvenčí boxu. Zvedla jsem sedlo do výšky a opatrně ho položila Patronovi na hřbet o trochu více dopředu, než má být. Poté jsem ho posunula na správnou pozici , aby neměl pod sedlem převrácené chlupy. Obešla jsem ho, abych narovnala dečku na druhé straně a dala dolů podbřišák. Ještě jsem zepředu překontrolovala, zda není dečka daná šikmo. Poté jsem šla zpět na levou stranu a vzala si podbřišák. Několikrát jsem ho projela rukou,aby tam neměl bláto, od kterého by mohl mýt otlaky, nebo aby nebyl překroucený. Přiložila jsem podbřišák Patronovi na břicho a zvedla bočnici. Zapnula jsem podbřišák do prvního a třetího pásečku a zkontrolovala, zda se pod ním nezmuchlala dečka. Tu samou kontrolu jsem provedla i na druhé straně. Podívala jsem se na Sue, ta se pousmála, pochválila mě a podala mi uzdečku. Nejprve jsem Patronovi sundala ohlávku. Poté jsem mu přehodila otěže přes krk a chytila si uzdečku do pravé ruky. Levou rukou jsem chytila udidlo, slintáky posunula k udidelním kroužkům a opatrně mu vložila udidlo do huby. Klidně ho přijmul. Přetáhla jsem mu nátylník přes uši a upravila kštici. Nánosník jsem zapnula na dva prsty a podhrdelník na čtyři. Řemínek u kombinovaného nánosníku jsem zapnula pod udidlo, ale moc mi to nešlo. Sue si mě hned všimla, přišla ke mě a ukázala mi, jak ho mám zapnout. "Díky," řekla jsem jí. Jako poslední přišli na řadu kamaše. Vzala jsem si nejdříve přední a nasadila je. Pořádně jsem si zkontrolovala, zda není vnitřní část přesahující ven nějak překroucená. Obě kamaše jsem samozřejmě zapnula suchým zipem ven. "Pomohla by jste mi se zadními kamašemi?" zeptala jsem se. "Ale jistě, od toho tu přece jsem," usmála se na mě Sue a vzala do ruky kamaše. Nasadila mu levou a mě nechala nasadit levou. "Obleč si helmu a já zatím dojdu pro lonž a bič," oznámila mi a vydala se do sedlovny. Já jsem si vzala onu helmu a podívala se do boxu na Patrona. Vypadal nadšeně, že jde jezdit. "Tak jdeme!" Pokynula mi. Vyvedla jsem Patrona z boxu a vydala se do haly. Došli jsme do středu jízdárny a Sue mu k uzdečce připnula lonž. Zatím jsem mu zvedla třmeny a zajistila o ně otěže. Vyvedla si ho na kruh a nechala ho zatím jít v kroku. "Ty už si prý někdy jezdila, viď?" zeptala se mě. "Ano, jezdila jsem v jedné rekreační stáji rodinného typu," odvětila jsem jí. "Aha... a co vše jste už dělali?" ptala se dál. "Už umím ovládat koně v kroku a klusu, cválala jsem zatím jen na lonži a v klusu jsme ještě dělali kavaletovou práci," řekla jsem jí. "Tak to toho umíš hodně, ale cválat dneska nebudeme," prozradila. "To mi vůbec nevadí. Ježdění přece není jen o neustálém cválání," prohlásila jsem. "Tak to s tebou plně souhlasím," uzavřela konverzaci a změnila Patronovi směr. Ještě chvíli s ním krokovala a poté ho pomocí hlasu a bičíku naklusala. Pohyboval se s naprostou jistotou a elegancí, jako kdyby byl na nějaké přehlídce. Koukala jsem na něj jako na zjev z vesmíru, jak byl krásný. Ztratila jsem při tom pojem o čase. Vtom jsem viděla, jak pomalu nacválává a s ještě větší elegancí doslova letí vzduchem. "Je nádherný, že?" otázala se mi Sue. To jsem se konečně probudila "Ne, je dokonalý!" opravila jsem si. "Tak já ho nacválám ještě na druhou ruku a pak už půjdeš do sedla," oznámila mi a já jsem dál sledovala jeho eleganci. "Jako první musíme dotáhnout sedlo," opět jsem se vzbudila z kómatu a podívala se na mile vyhlížejícího Patrona. "Já ti ho podržím," oznámila a chytila ho za otěže. Já jsem ho zatím dotáhla, přičemž jsem ani nepotřebovala pomoc, za což se musím pochválit. Pak jsem odhákla otěže, dala třmeny dolů a oznámila, že je hotovo. "Budu ti držet druhý třmen, aby se ti neposunulo sedlo," Sue přišla k patronovi z druhé strany a zapřela se o třmen. Já si chytla otěže. Levou rukou jsem se chytila za kohoutek a pravou za zadní rozsochu. ladně jsem přehoupla nohu přes záď a jemně dosedla do sedla. Sue mi upravila třmeny a pokynula mi, abych šla na kruh. "Sed máš dobrý, jen více prošlápni paty, koukej se mezi ušima koně a více pobízej," opravila mi chyby. "Vyndej si nohy ze třmenů a přehoď třmeny přes kohoutek," řekla mi. Dostala jsem docela strach, protože jsem bez třmenů ještě nejezdila. Začali jsme krokem bez třmenů. Po chvíli mi dala povel k naklusání. "Jedeme v pracovním klusu, to znamená, že nevysedáváme," poučila mě. Ještě chvíli jsme klusali na tu ruku a pak jsme změnili směr. "I na lonži musíš pobízet," připomněla mi, protože mi začal přecházet do kroku. Opět jsme změnili směr a opakovali to samé na druhou ruku. "Jde ti to skvěle, jen nezapomeň mít prošlápnuté paty," připomněla mi. "Nyní si už můžeš vzít třmeny," oznámila. Přešla jsem do zastavení, abych si mohla urovnat třmeny. Pak jsem mohla znovu klusat, tentokrát již v lehkém klusu. "No tak, udělej něco s tima patama," připomněla mi s úsměvem Sue. Pokynula mi, abych zastavila. Přišla ke mě a ukázala mi, jak mám správně držet nohu a jak pobízet. Pak jsem se vrátila na kruh a opět klusala. Za chvíli jsme opět změnili ruku. "Moc se chytáš hřívy, skus rozpažit ruce," pokynula jí. Klusala jsem asi dvě kola s rozpaženýma rukama. "Můžeš přejít do kroku, nech vytáhnout otěže, můžeš chodit na stěně. Šlo ti to dobře," řekla mi a pustila mě z lonže. Krokovala jsem tři kola na každou ruku. "Můžeš zastavit a zášvihem sesednout," řekla mi. Vyndala jsem si nohy z třmenů, rozhoupala se, přehodila nohu přes záď a měkce dopadla na zem. Odvedli jsme Patrona do boxu. Rozepnula jsem podbřišák na levé straně a zatím mu sundala uzdečku - s rozepnutým nánosníkem i podbradním řemínkem a podhrdelníkem. Nasadila jsem mu ohlávku a šla sundat sedlo. Nejprve jsem sundala beránek s podbřišáku, aby uschnul od potu. Položila jsem ho na sedlo a poté jsem přehodila i podbřišák. z levé strany jsem mu sundala sedlu z hřbetu. Sue se nabídla, že mi ho zatím podrží, protože ve stáji nejsou držáky na sedla. Naposled jsem mu sundala kamaše. Všechno jsem opět odnesla do sedlovny, kde jsem i umyla udidlo. "Vezmeme ho ještě pod sprchu," zavelela Sue. Vzala jsem si vodítko, připnula mu ho k ohlávce a vyvedla ho z boxu. "Následuj mě," řekla mi Sue. Dovedla mě do sprchy, kde jsem mohla Patronovi osprchovat nohy. Setřela jsem mu je stěrkou. Poté jsem ho odvedla zpět do výběhu. Teď už jsem věděla, který je jeho. Sundala jsem mu ohlávku a nechala ho, ať se jde pást. "Pro dnešek je to všechno, můžeš se jít převléct," oznámila mi Sue. Dala jsem jí vodítko a šla do šatny. Jakmile jsem se převlékla, odvedla mě k hlavní bráně. "Moc ti děkuji, ahoj!" rozloučila se Sue. "Nashledanou!" rozloučila jsem se také. Před hlavní bránou už na mě čekali rodiče v autě. Chtěli se mi zeptat, jaké to bylo, ale úsměv na mé tváři jim mluvil za vše...