gabrielle: A je to tady je sobota dopoledne a mě čeká moje velká zkouška, přijímací zkoušky do jezdecké akademie Floresta. Převlékla jsem se do krásného klubového jezdeckého oblečení, černé rajtky s růžovým sedem a s malými tmavými puntíky, růžové jezdecké tričko, krásnou černošedou mikynu s růžovým proužkem, potom jsem si nasadila krásnou blyštivou vestu a nakonec jezdecké boty a chapsy. "Páni, to je úžasný..“ Žasla jsem nad úžasným jezdeckým kompletem když jsem na sebe koukala do zrcadla. "Už jsi připravená? Můžeme vyrazit?" Vylekala mě Sue která rozrazila dveře a následně se začala smát tomu jak jsem se lekla. "Sluší Ti to nebooj, pojď!" Usmála se a popohnala mě, popadla jsem helmu a vyrazila s úsměvem a nadšením za ní. Tady vlevo a potom znovu vlevo, naváděla mě, mezitím co jsme procházely okolo boxů s těmi krásnými, vznešenými zvířaty, žasnu, mám co dělat abych udržela zavřenou pusu a normální výraz. "Tady to je, box číslo 24. Sezam. Hodný, přátelský, aktivní valášek, na tom dnes pojedeš." řekla Sue a podívala se znovu na mě. "Páááááni, ten je dokonalej." nezmohla jsem se na nic jiného, krása a sympatie tohoto valáška mě naprosto ochromily. Mezitím co jsem pozorovala to úžasné stvoření, došla Sue pro věci do sedlovny. Přinesla ohlávku s vodítkem a čištění.“Tak, tady máš, začneme s čištěním.“ Řekla a podala mi první kartáč, otevřela dveře do boxu a vstoupila dovnitř. „Pojď.“ Řekla abych ji následovala do boxu, abychom mohly začít s čištěním, a tak jsem šla, trochu nejistě, přece jenom, je to veliké, silné a statné zvíře a nevím co od něho mohu čekat, ale vím že Sue mohu věřit, určitě tu přeci vědí, jací koně se hodí pro nováčky. Sezam vypadal opravdu klidně, vlídně a přátelsky, tak jsem se postupně začala uklidňovat i já, otočil se na mě a podíval se na mě, znovu jsem trochu znejistila, ale při pohledu do jeho klidných, vlídných očí mě ujistil, že je vše v pořádku. Pohladila jsem ho po krku a prsty mu prohrábla hřívu, má tak krásně hebkou srst, a ta hříva, vypadá snad zdravěji a lépe než ta moje, usmála jsem se při té myšlence, protože to tak opravdu vypadalo. Sue mě chvíli pozorovala a nechala mě abych se se Sezamem trochu seznámila a nebyla nervózní, když viděla že jsem se více uvolnila, pokračovala v instrukcích. „To je hřbílko, odstraňuje se s ním hrubší špína, zaschlé bahno a tak podobně, je hlavně na hřbet, boky a záď, případně ještě opatrně na krk, ale citlivější místa jako nohy a břicho se čistí jinými kartáči, které jsou jemnější.“ Dodala informace a zkoumavým pohledem na mě hleděla a čekala jak zareaguji. „Čistí se krouživými pohyby, můžeš začít.“ Dodala s úsměvem a pozorovala mě, já přikývla, pořádně uchopila hřbílko a začala Sezama čistit. Poslední dny počasí nebylo nejlepší, a někdo se tu zřejmě rád válí, tak jsem měla celkem co dělat, ale co, alespoň se to pořádně naučím. Začala jsem krouživými pohyby na krku, kousky zaschlých nečistot padaly na zem, spoustu prachu se začalo vznášet ve vzduchu a padalo mi přímo do obličeje. Už se z pod nečistot začala drát jeho krásná kaštanová, lesklá srst. S čištěním jsem postupně přecházela k hřbetu a boku a nakonec zádi. „Super, dobrá práce, teď přejdi k druhé straně.“ Pobídla mě Sue, tak jsem přešla. „Pozor, Sezam je sice hodný a klidný kůň, nikdy ale koně neobcházej takhle blízko kolem zadku, nikdy totiž nevíš co se může stát, mohl by Tě totiž kopnout! To samé platí o různém podlézání pod břichem a podobně, musíš si dávat veliký pozor, nikdy totiž nevíš, co se koni honí hlavou.“ Začala trochu podrážděně, bylo vidět že se celkem lekla. „Dobře, omlouvám se, už si budu dávat pozor, úplně jsem na to zapomněla.“ Omluvila jsem se a začala jsem v čištění druhé strany koně, uff, to je práce. „Ty jsi hodný kluk, viiď.“ Chválila jsem Sezama během čištění a hladila ho, očividně se mu to líbilo. Dýchal tak klidně a pomalu, jako by se utlumilo vše kolem mě, vnímala jsem jenom Sezama, koukala jsem, jak se při každém jeho nádechu a výdechu pomalu zvětšují a zmenšují nozdry. To je něco tak krásného, pomyslela jsem si. „Gábi? Pročpak jsi přestala?“ Udiveně se mě zeptala Sue a vytrhla mě ze snění. „Ježiš, omlouvám se, nějak jsem se do Sezama zakoukala, je dokonalej!“ Vyjekla jsem a s nadšením jsem začala dál čištit, o něco rychleji, protože jsem se už nemohla dočkat až si na něj poprvé sednu. Když jsem ho dočistila hřbílkem, podala mi Sue jiný kartáč. „Super, na, tady máš jemný kartáč, tím dočisti nohy a břicho, a znovu přečisti vše ostatní od dodatečného prachu.“ Řekla mi, a tak jsem také udělala. S myšlenkami na nedaleké jízdárně, na kterou se už brzy vypravíme, jsem s nadšením čistila Sezama, až do naprosté čistoty. „Bezva, to by stačilo, už se krásně leskne. Nakonec mu rozčeš hřívu a ocas, ale opatrně.“ Řekla a podala mi hřeben. Přistoupila jsem mu ke krku a začala opatrně rozčesávat tu krásnou tmavou hřívu, Sezam klidně stál, až sem si říkala, jestli je v pořádku, může být kůň až natolik klidný? Ale jen co mi ta myšlenka proběhla hlavou, Sezam se na mě otočil a začal se o mě drbat. „Heej, Sezyy, co to dělááš?“ Vyjekla jsem. „To ne, to mu nesmíš dovolit, jinak to bude dělat pořád, odstrč ho, buď rázná.“ Řekla mi Sue, a tak jsem ho odstrčila. Hříva byla rozčesaná a tak jsem přestoupila k ocasu. „Nikdy nestůj za koněm, ocas si vždy chytni do rukou a stůj vedle koně.“ Informovala mě Sue, vzala jsem to na vědomí, ocasní žíně jsem si vzala do rukou , stoupla si vedle zádě koně a začala opatrně rozčesávat. Když už byl rozčesaný i ocas, podala mi Sue kopytní háček. „Bezva, nakonec vyčistíme kopyta. Takhle, koukej. Stoupni si vedle Sezamovi přední nohy, čelem proti němu, sehni se a jemně mu na nohu poklepej, on Ti ji sám zvedne, a pokud ne, trochu mu pomoz.“ Řekla mi a přitom mi to názorně ukazovala, Sezam nohu ochotně zvednul, Sue ho pochválila a nohu mu znovu položila. „Tak, teď ty.“ Vybídla mě k práci. Stoupla jsem si tedy jako Sue vedle Sezama, sehla se jemně mu poklepala na nohu, Sezam slevil na váze na danou nohu a nohu trochu zvedl, já už si ji vzala a začala čistit, Sue přihlížela aby mě mohla případně opravit. „Bezva, ze všech tědlech rýh musíš opatrně vyčistit kamínky a vše ostatní, dělej to ale opatrně.“ Řekla mi a já se tím řídila, háčkem jsem odstranila ze všech rýh kamínky a vše ostatní, dělala jsem to opatrně a citlivě, když už tam nebyl žádný kamínek, kopyťák jsem otočila a druhou stranou s kartáčkem kopyto úplně dočistila, potom jsem Sezamovi nohu opatrně položila, pohladila jsem ho jako pochvalu že mi nohu hezky zvednul. „Bezva, teď zadní noha, postup je stejný, jenom si dávej větší pozor, někteří koně totiž zadními nohami často cukají, nebo dokonce kopou. To ale u Sezama nehrozí, neboj se.“ Řekla Sue, to mě trochu znervóznilo, protože přeci jen, co kdyby. Přistoupila jsem tedy k zadní noze a opět jemně poklepala, Sezam nohu nadzvednul a já si ji chytla a začala čistit kopyťákem. „Vida, už mi to docela jde!“ Pomyslela jsem si. Druhá zadní noha probíhala stejně, bez problémů, Sezam je opravdové zlatíčko! Nakonec jsem ještě vyčistila poslední přední nohu a šlo se na věc. Teď to začne, sedlání a uždění, přičemž se mne začaly zmocňovat nervy a panika. „Bezva, přejdeme tedy k sedlání a uždění. Nejdříve ale koni nasadíme ohlávku a vyvedeme ho ven k uvazišti. Tu máš.“ Řekla a podala mi ohlávku s vodítkem. „Stoupni si vedle něho, tuhle část ohlávky si dej do pravé ruky a tuhle do levé, tohle dej za uši a tohle na nos.“ Řekla Sue s klidným hlasem, tak jsem si ohlávku vzala do rukou jak řekla a nasadila ji Sezamovi na hlavu z postoje vedle něho, který mi předtím ukazovala. Vše proběhlo bez problémů a klidně. „Bezva, nakonec ohlávku zapni.“ Řekla Susan a podala mi vodítko. „Připni ho a vyveď Sezama támhle ven k uvazišti u fontánky, vidíš ho? Je tam někde poblíž Niora, tak se neboj že by jsi tam byla úplně sama se Sezamem. Hned za Tebou přijdu s postrojem.“ Oznámila mi a poté co jsem pevně uchopila vodítko se dala na odchod směrem pro věci. „Jo a, koník se vodí po levé straně, vodítko měj jemně povolené ale ne moc, konec vodítka drž v druhé ruce, nic nesmí plandat po zemi, a v žádném případě nesmíš chodit moc daleko před koněm nebo naopak za ním, měla by jsi s ním udržovat krok a jít asi tak vedle jeho předních nohou.“ Dodala ještě na půli cesty do sedlovny. Šla jsem tedy se Sezamem na místo které mi ukázala a počkala tam na ni, po cestě jsem si dávala pozor abych šla pořádně vedle Sezama, a hlavně po levé straně, nebudu přeci hned na začátku dělat chyby v takových maličkostech. „Taaak, jsem tuu.“ Oddychla si Sue a přehodila sedlo s dečkou a uzdečkou navrchu přes uvaziště. Pohled na postroj mě značně znervóznil, co když si to nebudu vůbec pamatovat? Všechny ty pásky, řemínky, co kam patří.. Přemýšlela jsem a do břicha se mi vehnal nepříjemný pocit, to se mi stává pokaždé když začnu mít z něčeho stres. „Koně nejdříve sedláme, a až poté uzdíme, při sedlání Ti koník totiž nesmí nikam odkráčet že, no a s udidlem v hubě by se určitě nemohl přivázat k uvazišti. Koukej, naučím Tě bezpečnostní uzel, je to jednoduchý uzel, který se ale v případě potřeby, kdyby se kůň třeba vylekal a začal cukat, může ihned uvolnit jedním Tvým škubnutím na druhém konci, ale na straně která drží koně uzel drží pořád pevně.“ Vykládala mi Sue poté co mi z ruky vzala Sezamovo vodítko a začala předvádět jak se dělá bezpečnostní uzel. „Bože, to si nebudu pamatovat.“ Povzdychla jsem si jako uzlíček plný nervů. „Nebooj, časem se všechno naučíš, nikdo přeci nečeká že si všechny informace která do Tebe teď při prvním setkání hučím, budeš pamatovat. Buď v klidu Gábi.“ Uklidnila mě. „Dobře, děkuju.“ Odpověděla jsem ji s úsměvem a znovu si pořádně prohlédla ten zapeklitý uzel. „Tak jdeme sedlat.“ Zvolala a otočila se směrem k sedlu. „Tohle je sada postrojů pro koně v záskocích, koně, kteří nemají jezdce, pokud sem později budeš pravidelně docházet, budeš mít trochu jinou výbavu.“ Řekla pro informaci, při čemž sedlo zvedala ze dřeva u uvaziště. „Jé, co to dělám.“ Zasmála se a sedlo znovu položila. „Nemáme přeci dečku.“ Dodala a sáhla po dečce. Taková krásná, hnědá, lemovaná dečka, a to sedlo, uzdečka, wow.. Pomyslela jsem si při pohledu na výstroj, ale hned jsem zase začala bedlivě pozorovat Sue, aby mi něco neuniklo. „Dečka by měla začínat zhruba na kohoutku, vidíš, tady, to vyvýšené místo na hřbetě, před hřívou.“ Říkala a přitom to názorně ukazovala. „Ano, vidím.“ Kývla jsem a dál jsem ji pozorně sledovala. „Bezva, teď to sedlo.“ Řekla a vzala jej. „Aaaa, hoop.“ Rozpřáhla se a vyhodila ho Sezamovi na hřbet, obrazně samozřejmě. „Pojď sem na tuhle stranu, ukážu Ti, jak se zapíná podbřišník.“ Řekla rázně, hned jsem k ní přistoupila a začala ji znovu bedlivě sledovat. Vzala krásný, hnědý obřišník s beránkem a připnula třmeny ke třmenům na sedle, potom koně obešla a zapnula jej i na druhé straně. „Zatím jen lehce, aby sedlo nesjelo, pořádně ho dotáhneme potom před jízdou.“ Řekla a jemně utáhla podbřišák. „Teď třmeny, pojď sem, zkusíme délku třmenů. Chytni ho a dej si ho podél paže, třmen by jsi měla mít k ramenu, to je zhruba tak správná délka pro Tvou výšku.“ Řekla a podávala mi třmen, zkusila jsem si to a Sue podle toho třmenové řemeny trochu utáhla, nojo, nejsem holt žádná žirafa, s tím už jsem smířená. „Bezva, sedlo je kompletní, je na řadě uždění.“ Řekla a svůj pohled upřela na uzdečku položenou na uvazišti. „Sundej Sezamovi opatrně ohlávku. Ale vodítkem kolem jeho krku si ho stále přidržuj.“ Řekla a tak jsem také udělala. Poté co jsem mu ohlávku sundala k němu přistoupila Sue s uzdečkou. „Tak, pozorně se dívej.“ Řekla a chytila si části uzdečky do obou rukou. „Je to jednoduché, koukej, tohle je nátylník s čelenkou, čelenka má být před ušima, a nátylník za ušima, na týlu, logicky. Tohle je nánosník, to má být logicky na nose. Uzdečka se nandává stejně jako ohlávka, ale koni musíš zároveň dát udidlo do huby, není to nic složitého, koně jsou tady na to navyklí a udidlo si vezmou bez problémů, pokud zrovna někdo nemá svůj nevrlý den.“ Rozpovídala se Sue a přitom uzdečku názorně nandávala. „Udidlo si potom chytneš do dvou prstů a opatrně ho přiložíš k hubě koně, on už si ho vezme, koukej.“ Řekla zrovna když si ho Sezam vzal poslušně do huby a začal si ho tam rovnat, zřejmě. „Bezva, a teď už jenom utáhnout řemínky, tohle patří sem, a tohle sem, koukej… Tak, bezva, hotovo.“ Řekla s úsměvem, podívala se zpět na mě a chytila do rukou otěže hned potom, co Sezamovi ještě nandala chrániče na nohy. Já jsem sundala Sezamovi vodítko s krku a položila ho na uvaziště. „Mám to nechat tady?“ zeptala jsem se rozpačitě. „Ano, nech to tady, až se vrátíme, budeme to všechno zase potřebovat.“ Řekla s úsměvem a rozešla se směrem k hale s lonží a lonžovacím bičem v ruce. „Tak pojďte, sluší Vám to spolu.“ Pobídla nás se smíchem, a zároveň pochválila. „Děkujeme.“ Řekla jsem s úsměvem, ammm.. Kéž by zrovna tenhle krasavec byl jednou jenom můj! Zasnila jsem se a následovala Sue do kryté jízdárny. „Tak jsme tu.“ Řekla Sue a zavřela za námi bránu. „Tak, teď Sezamovi protáhneme nožky a potom ho rozhýbeme. Zatím bez Tebe v sedle, až bude rozhýbaný nasedneš, dobře?“ oznámila mi Sue. „Dobře.“ Odpověděla jsem ji s úsměvem stejně jako ona mi to s úsměvem říkala. „Tak, pojď se podívat. Protáhneme mu nožky.“ Řekla Sue, postavila se vedle Sezama, podobně jako kdyby mu chtěla čistit kopyta, poklepala mu na nohu stejně jako před čištěním a nohu mu opatrně chytla, nejdříve mu s ní pohybovala dozadu, směrem pod břicho, a poté ji začala opatrně protahovat dopředu, to už si stoupla před něho a opatrně táhla tak, jak to Sezamovi šlo. „Vidíš, je to takový strečink, opatrně táhneš tam, kam Tě pustí. Zopakovává se to dokud nohu celou nenatáhne zcela bez problémů. To samé se dělá u všech čtyřech nohou. U zadních se ale musí dávat opět o něco větší pozor.“ Řekla Sue a opatrně mu nohu položila a přestoupila k zadní. Zadní nohu mu také opatrně zvedla a nejdříve nohu protáhla směrem pod břicho a potom začala opatrně protahovat směrem dozadu. „Tak, teď to zkus Ty.“ Řekla mi klidně a s úsměvem Sue, přičemž mi ztuhla krev v těle. „Aamm.. A nekopne mě? Docela se bojím.“ Odpověděla jsem nervózně. „Nee, neboj, vždyť vidíš že je to zlatíčko.“ Řekla s milým úsměvem.“Dobře, zkusím to.“ Odpověděla jsem, protentokrát už klidněji. Přistoupila jsem tedy k druhé zadní noze Sezama, poklepala jsem na ni jako u čištění, on ji klidně nadzvedl a já ji začala protahovat, nejdříve směrem k břichu a potom směrem od těla, to jsem několikrát opakovala, dokud Sezam nohu nenatáhl co nejvíce a bez problémů, nohou vůbec necukal, moje obavy byly zbytečné, ostatně stejně jako většina ostatních, je to prostě zlatíčko. Potom jsem přestoupila k přední noze, to už bylo snažší. Nohu jsem opět protáhla směrem k břichu a potom zase směrem od těla, všechno proběhlo bez problémů. Postavila jsem se a Sezama pochválila. „Výborná práce, chválím!“ Pochválila mě Sue, radostně jsem se na ni usmála a poodstoupila od Sezama abych ji nechala prostor, protože po protažení nohou ho chtěla rozhýbat na lonži. „Tak, dám třmeny nahoru přes sedlo, aby se mu při běhání nedřely o boky, utáhnu podbřišák a dáme se do rozhýbání.“ Řekla Sue přičemž mu na závěr kontrolovala sílu dotažení a potom mu připla lonž. „Tak pojď Sezouši.“ Řekla vlídně a mlaskla. Sezam se poslušně rozešel svižným krokem a Sue mu uvolňovala lonž dokud nepoodešel dostatečně daleko. A bylo to tady. Naskytla se mi možnost znovu vidět tu krásnou, něžnou souhru mezi koněm a jeho pánem. Sue dávala Sezamovi tak jemné ale přitom jasné pokyny, a on je bez rozmyšlení plnil, a podle Susaniného úsměvu zřejmě více než dobře. Nejdříve jen krokem, potom u klusem, potom změny stran, cválání, zastavování a rozcházení, zkrátka pořádné rozhýbání. A bylo to tady, Susan Sezama zastavila a podívala se na mě. „Tak, dopni si helmu Gábi a pojď nasednout.“ Řekla a přitom kontrolovala dotažení podbřišníku a sundávala třmeny které bylo přehozené křížem přes sedlo. „Zvládneš to, nebo Ti mám pomoct?“ Zeptala se mě. „Zkusím to sama.“ Odpověděla jsem nervózně a zvedala nohu do třmenu. „Tak, jsi na levé straně, správně, na koně se nasedá z levé strany, pravou rukou se chytni přední rozsochy a levou rukou zadní rozsochy, a potom se vyhoupni do sedla, a opatrně při dosedu, jemně, žádnej skok.“ Řekla a pozorovala mě. Já jsem jenom kývla a udělala jak mi řekla, kupodivu jsem se do sedla vyhoupla bez nějaké větší námahy, je vidět že dřívější sportovní tréninky a maratony v reprezentaci za naše bývalé město kde jsme bydleli se na mě nějak podepsaly, a nejsem žádné slabé párátko, i když se na to občas chovám. „Bezva, začneme sedem, sedni si do nejhlubšího místa sedla. Vzpřim hlavu a koukej směrem dopředu, dejme tomu na místo kam chceš jet, tento pohled si udržuj celou jízdu, žádné koukání koni na krk nebo na hlavu. Vzpřim záda, ramena nech volně spuštěná, s pohyblivými klouby, vykleň hrudník, seď na sedacích kostech, stejnou vahou na obou. Stehna nech volně po celé přední ploše, kolena měkce přilož k sedlu. Holení udržuješ stálý kontakt s koněm, celou dobu je lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku, prošlápni paty a špičky dej mírně od koně. Ramena, kyčel a pata musí být v jedné přímce a zároveň kolmo ke koni.“ Začala s příkazy Sue, ovšem mile, celou dobu jsem ji bedlivě poslouchala a postupně plnila co mi řekla. „Skvěle, takhle by to mělo vypadat.“ Pochválila mě. „Teď ruce s otěžemi. Vezmi si je. Otěže by měly procházet mezi malíčkem a prsteníkem a vycházet by měly mezi ukazovákem a palcem. Drž je tak, aby palce byly nahoře a dlaně proti sobě. Konce otěží nech volně viset dolů po jedné straně, nejlépe ale z levé. Časté chyby tu u nováčků vídám příliš křečovitý stisk otěží, a často mají také tendenci obracet dlaně směrem nahoru, na to si dávej pozor.“ Radila mi Sue a já opět postupně plnila její rozkazy. „Taak, výborně, přesně takhle!“ Znovu mě pochválila a to mě zahřálo u srdce. Sezam po celou dobu klidně stál a dával pozor jak se učím. „Bezva, to by bylo, dáme se do práce!“ zvolala Sue, rovnala si lonž v ruce a odstoupila od nás. „Tak pojď kluku.“ Řekla vlídně a mlaskla na Sezama který se rozešel svižným krokem. „Více prošlápni paty a špičky více ke koni.“ Opravila mě Sue. „Výborně!“ Pochválila mě po chvíli. „Teď zkusíme klus, pracovní, takže nebudeš vysedávat.“ Oznámila a pobídla Sezama který se okamžitě svižně, ale ladně rozklusal. „Hoodný hoch.“ Pochválila ho. „Uvolni se a slaď se pohybem se Sezamem, abys v sedle nedrncala. „Taak, skvěle!“ Pochválila mě za přesné splnění jejího povelu. „Teď zkusíme stehenní sed, tedy – vysedávání, slaď se s pohyby koně a na každou druhou dobu vysedni, to půjde samo.“ Řekla a pozorovala mě, já kývla a dala se do práce. Plně jsem se soustředila na Sezamův chod, začala jsem vysedávat. „Né tak křečovitě, uvolni se, to jde samo.“ Opravila mě Sue. „Taak, to je skvělé!“ Zajásala a já se usmála. „Nezapomínej držet správně ruce a nohy, a na prošláplé paty a špičky směrem od koně.“ Připomenula mi abych se na to pořád soustředila. „Teď Ti procvičíme rovnováhu, dej nohy ze třmenů, dáme je přes sedlo a pojedeš bez třmenů.“ Vybídla mě, trochu jsem znervózněla. „Neboj.“ Řekla když viděla výraz obav v mé tváři, poté se znovu trochu vzdálila a pobídla Sezama do kroku. „Úplně se uvolni, nebuď v křeči. Pořád ale dodržuj sed.“ Řekla vlídným hlasem a já postupně plnila věci co říkala. „Teď se zkus natahovat nahoru, jako kdybys rukama něco trhala.“ Řekla, a tak jsem začala opět plnit povel. „A teď upaž ruce, takže je dej kolmo od těla, a natáčej se při jízdě z levé strany na pravou, jako kdybys dělala rozcvičku.“ Řekla a pozorovala mě. „Výborně Gabčo.“ Pochválila mě a to mi udělalo znovu radost. „Teď zkusíme to samé v klusu, jenom pomalu, neboj.“ Řekla klidně a pobídla Sezama který ihned po pobídce klidně naklusal. Já jsem začala cviky znovu opakovat, ale tentokrát v klusu, bylo to o něco těžší, ale podařilo se mi to bez problémů, Susan mě za to opět pochválila. „Pozor, změna směru.“ Řekla a pobídla Sezama který se otočil vnitřkem kruhu a začal kráčet na druhou stranu. Znovu jsem opakovala předchozí cviky, v klusu i kroku. „Rovnováhu máš moc dobrou, dám Ti zpět třmeny a zkusíme ještě naposledy sed.“ Řekla, zastavila Sezama a vydala se ke mně že mi podá třmeny, ty jsem si ale mezitím už stihla opatrně sundat sama a tak se vrátila na místo, do středu kruhu. Dala jsem nohy do třmenů, prošlápla patu, špičky dala mírně od koně. Znovu jsem si správně chytla otěže, narovnala záda a zkontrolovala si, zda je rameno, kyčel a holeň v jedné rovině. „Výborně. Tak zkus pracovní klus.“ Řekla a pobídla Sezama do klusu, a on naklusal hned z místa, jakoby nic. Uvolnila jsem se a splynula s pohyby koně, tak, abych v sedle nedrncala. „Výborně!“ Nenechala si mou snahu ujít Sue. „Teď stehenní sed.“ Oznámila, a tak jsem začala vysedávat. Opravdu jsem se snažila, vracela jsem si každé její slovo a radu kterou mi při předchozím vysedávání dala. „Skvěle!“ Pochválila mě a znovu mi tím vykouzlila úsměv na tváři. „Skvělá práce, učíš se velmi rychle a máš skvělou rovnováhu, nevím, z čeho jsi měla takový strach.“ Oznámila mi s úsměvem od ucha k uchu Sue. „Děkuju, snažila jsem se.“ Odvětila jsem ji s opětovaným úsměvem. „Taak, odepneme lonž. Tak pojď, slez z něho, znovu z levé strany, opatrně.“ Řekla mi a stoupla si na pravou stranu aby mi jistila třmen. Opatrně jsem sesedla ze Sezama, začala jsem ho hned hladit po krku, protože byl opravdu moc hodný a nedělal mi žádné problémy, naopak, je to opravdu skvělý učitel. Sue mezitím opět přehodila třmeny přes sedlo a povolila podbřišník. Vzala si ze země lonžovací bič který tam položila a lonž kterou odepla, tu následně začala úhledně smotávat. „Tak, vezmi si ho, jdeme zpět k uvazišti.“ Řekla mile, přistoupila jsem tedy k Sezamovi a přehodilo mu otěže z krku, vzala jsem je do rukou a vyrazila. Opět jsem si dávala pozor abych šla na levé straně a pořádně vedle něho. Nějak zrychlil, nojo, domů se chce každému, žee, usmála jsem se a pohladila ho po pleci. Když jsme došli k uvazišti, stála tam Niora která pravděpodobně uklízela své věci z tréninku. „Tak co holkyy, jak Vám to šlo?“ Zeptala se nás s vřelým úsměvem. „Výborně Nio, Gabča se hodně rychle učí, a má skvělou rovnováhu. A Sezam byl taky skvělý.“ Pochválila nás oba Nioře a já se na ni jenom usmívala. „Tak to je skvělý! Myslím, že nám to brzy budeš moct ukázat všem, co Gábi.“ Mrkla na mě Niora a mě se rozzářily oči. Zastavili jsme u uvaziště a Sue mě vybídla ať Sezamovi sundám uzdečku a nandám mu zpět ohlávku, ať se ale nebojím, že mi kdyžtak pomůže. Tak jsem to tedy zkusila a přistoupila jsem k němu, měl ale hlavu hodně nahoře. „Koukej, když má koník hlavu nahořu, zatlač mu jemně dvěma prstama mezi uši a postupně zvyšuj tlak dokud nepovolí a hlavu nedá níž, to je z přirozené komunikace, to se budeme učit až tu s námi budeš.“ Ukázala mi, a tak jsem to zkusila také, Sezam dal hlavu bez problému hned dolů, až jsem se divila, potom jsem mu sundala horní část uzdečky a potom mu z huby opatrně vyndala udidlo. „Hodný kluuk.“ Řekla jsem mu klidným hlasem a pohladila ho. Uzdečku jsem položila na uvaziště, nandala jsem mu zpět ohlávku a připla vodítko které jsem si ho jistila kolem krku. „Teď budu potřebovat pomoct.“ Řekla jsem s rozpačitým úsměvem když jsem se sekla s vodítkem. „Nepamatuju si ten uzel.“ Řekla jsem zarmouceně. „To nevadí.“ Přikráčela se smíchem Sue a začala předemnou bezpečnostní uzel znovu uvazovat. „Ale to nemusíš dělat pokaždé, stačí, když si vodítko jenom jednou přehodíš, pokud je tu třeba klid a není takové riziko, nevadí to.“ Řekla vlídně přitom když vázala uzel. „Tak, teď sedlo, rozepni řemínky od podbřišníku, jenom na jedné straně, aby se to přehodilo přes sedlo.“ Řekla mi a tak jsem také udělala. Mezitím co jsem rozepínala podbřišník, přehodila třmeny přes sedlo. Poté, co jsem přes sedlo přehodila i podbřišník, sedlo i s dečkou sundala a dala ho na dřevo od uvaziště, Susan mezitím ještě sundala Sezamovi chrániče z nohou a dala je také stranou. „Po jízdě je třeba koně vždy znovu a důkladně přečistit. Od potu, a případné zaschlé špíny, nesmí se hlavně zapomenout na vyčištění kopyt.“ Informovala mě a přisunula bedýnku s čištěním. Vyndala jsem si hřbílko které jsme použili před tím a začala Sezama znovu čistit, bylo to lehčí než předtím, byl skoro čistý. Po vyčištění i z druhé strany jsem si vzala jemný kartáč a celého ho znovu přečistila, tentokrát ale i včetně břicha a nohou. Nakonec jsem pročesala hřívu a ocas, a šlo se na čištění kopyt. Vzala jsem si tedy kopytní háček a stoupla si vedle Sezama, ohnula jsem se a poklepala mu jemně na nohu, nadzvedl ji a nechal mě, abych mu v klidu vyčistila kopyto. To samé i u zbylých nohou, vše proběhlo bez problémů. Sezam je zkrátka skvělý učitel. „Skvělá práce.“ Prohodila Sue, poté co jsem dočistila kopyta, přičemž mě celou dobu sledovala. „Něco v Tobě je, určitě Tě tady brzy znovu ráda uvidím.“ Dodala s úsměvem a mě se znovu rozzářily oči. „Tak pojď, jdeme ho odvést do výběhu, aby se trochu provětral a uvolnil po tréninku.“ Vybídla mě vlídně a vydala se směrem k výběhu, já rozvázala bezpečnostní uzel a vydala se s nadšeným úsměvem za Susan. Když jsme dorazili k výběhu, Susan nám otevřela a já se Sezamem vešla dovnitř. Okolo se začali hromadit další koně a já znervózněla. „Neboj, máme tu jenom hodné koně.“ Řekla mi Sue, když viděla mou nervozitu, a tak jsem se uklidnila. Sundala jsem Sezamovi ohlávku, ten se hned vrhnul ke žlabu s pitím. „Nojoo, tady má někdo žízeň.“ Prohodila s úsměvem Susan a já Sezama dodatečně pohladila a potom se vydala za Susan k východu z výběhu. Šly jsme zpět k uvazišti a začaly sklízet čištění a výstroj. Susan vzala sedlo s dečkou a uzdečkou a šla ho do sedlovny uklidit, já ji následovala s čištěním. „Tady to polož do té skříňky.“ Ukázala mi. Věci jsme uklidili a vyšly jsme zpět ven. Koukla jsem se na mobil, ukazoval 12:56. „Mamka pro mě má přijet v půl 2.“ Řekla jsem. „No výborně, tak to se s námi stihneš naobědvat.“ Řekla nadšeně Sue a já znervózněla. „Neboj, ostatní holky už tam teď nebudou, chodí spíš dřív, před chvíli tam ale šla Nia, tak budeme obědvat s Niou, dobře?“ Zeptala se mě. „Tak jo, dobře, děkuju Vám.“ Odpověděla jsem mile a následovala Sue která mě vedla do budovy, přesněji do jídelny. Prohlížela jsem si všechno okolo, ty obrazy, tituly, trofeje a diplomy po stěnách, to je nádhera. Z celého tohohle areálu sálá jedna veliká radost a veliký, krásný příběh. Je to tu úžasné, zasnila jsem se, když jsem si představila že i já sem budu snad brzy patřit, to je jako sen.. „Tak, tady se posaď Gabčo, hned Ti přinesu oběd.“ Vytrhla mě ze snění Sue, když už jsme stály v jídelně. „Ahoj Gábi.“ Pozdravila mě znovu s vřelým výrazem Niora, která seděla u téhož stolu. „Dobrý den!“ vyhrkla jsem ze sebe mile, ale nervózně, přeci jen, je to majitelka celé akademie, a jenom na ní záleží, jestli sem budu nebo nebudu docházet. „Tak co, jak Ti to šlo? Všechno v pořádku?“ Zeptala se mě zvědavě, a zároveň starostlivě. „Ano, všechno v pořádku, Susan je strašně moc hodná, a Sezam je naprosto dokonalej, překrásnej kůň! Máte to tady mooc krásné.“ Vyprávěla jsem natěšeně a Niora se jen radostně usmívala. „Tak to jsem moc ráda Gábi.“ Odpověděla mile. „Taak, tady to je slečno.“ Ozvalo se zpoza mě, Susan mi nesla oběd. „Téda, to vypadá skvěle, mockrát Vám děkuji, jste moc milí.“ Pochválila jsem jídlo a zároveň poděkovala, a potom se pustila do jídla. Hlavně slušně, ať Ti nic nespadne od pusy, bože, ať se nestane nic trapného Gábi! Honilo se mi hlavou. Poté co jsem dojedla si Susan talíř i s příborem vzala a odnášela ho. „Ještě jednou Vám mockrát děkuju, a bylo to výborné! Kolik Vám za to mám zaplatit?“ Znovu jsem poděkovala a samozřejmě se zeptala co jsem dlužna. „Ale prosím Tě, jídlo je naprostou samozřejmostí, nic mi nedávej. „Řekla Sue se smíchem. „Téda, mockrát Vám děkuju.“ Poděkovala jsem znovu. „Téda, Ty jsi nějak moc zdvořilá, mladá slečno, to se jen tak nevidí.“ Ozvalo se od Niory která se na mě usmála poté co jsem se na ni koukla. „No, snažím se.“ Zaculila jsem se. A v tom se odněkud ozval zvonek. „Aa, to bude asi Tvoje maminka, je půl 2, to je zvonek od brány. Tak upaluj ať na Tebe nečeká.“ Řekla mi Susan která na mě celý den dohlížela. „Dobře, ještě jednou Vám mockrát děkuju, bylo to tady úžasný.“ Odpověděla jsem nadšeně. „To jsme moc rádi Gábi. Dáme Ti co nejdříve vědět, kdy se tu máš znovu zastavit.“ Řekla mi Susan s úsměvem na tváři. „Dobře, děkuju Vám, budu se moc těšit! Nashledanou!“ řekla jsem ještě víc nadšeně. „Ahoooj, měj se.“ Ozvalo se. „Ahooj, pozdravuj maminku.“ Přidala se Niora. „Buduu.“ Houkla jsem ještě a cupitala směrem k bráně a do auta za mamkou, abych ji o tom všem mohla vyprávět, protože to nadšení bylo k nevydržení!