nawita: Přijímací zkoušky...
Přišla jsem k bráně, která byla krásně naleštěná a vešla jsem dál. U budovy stála postarší žena, nebo spíš paní- zřejmě Sue. Přišla jsem blíž a slušně jsem pozdravila. Sue mě také pozdravila, podala ruku a potřásly jsme si. "Ahoj já jsem Sue, dneska s tebou mám hodinu " Usmála se a na mě působila velmi sympaticky, usmála jsem se tedy také a představila se, " Dobrý den já jsem Nawita". " Můžeš my tykat". Rychle jsem si v hlavě přenastavila vykání na tykání. " Tak, teď by jsme si došly pro koně, budeš jezdit na Meteorovi, je moc hodný a určitě se ti bude líbit". Mrkla na mě jedním okem a donutila mě usmát se. Podala mi ohlávku a vodítko a šly jsme k výběhům.
Jakmile jsme k nim došly, koně si nás všimli a začali se k nám pomalu loudat. Líbil se mi naprosto každý a trochu mě ohromila jejich velikost. Sue mi otevřela a obě jsme k nim vešly, koně se k nám už doloudali a Sue šla ze jedním grošákem ( teda myslím že to byl grošák, ještě jsem se v tom moc nevyznala). Podala jsem jí ohlávku a ona mi řekla ať si jí nechám a nasadím mu ji. Stoupla jsem si na levou stranu vedle jeho hlavy, zády k zbytku jeho těla. Chytla jsem ho za nos, jak jsem to viděla na farmě, kam jsem se občas chodila koukat. Do levé ruky jsem si vzala ohlávku a nasadila mu jí. Připla jsem voďák a Sue se usmála a ptala se mě " ty na koních jezdíš, nebo se jen chodíš koukat někam na farmu?" " Jojo" odpověděla jsem jí a usmála jsem se.
Došly jsme k úvazišti a Sue ho tam uvázala, na "bezpečností uzel". Koukala jsem se jak to dělá, abych si to zapamatovala. Vyndala tašku s čištěním. Otevřela ji a v ní bylo plno různých kartáčů, trochu jsem vykulila oči a Sue mi poradila ať si vezmu hřbílko a krouživými pohyby ho vyčistím. Pečlivě jsem kroužila a Sue mezitím přinesla chrániče, sedlo, dečku, podložku, uzdečku. Dokroužila jsem obě strany a Sue mi podala tvrdý kartáč a tím jsem srst jenom "uhlazovala" do směru růstu srsti. Za chvíli jsem to měla hotové a Sue mi podala ještě další kartáč, který byl měkčí. Jenom jsem tím dočistila všechny malé nečistoty. Meteor se leskl a já jsem byla ráda že už můžeme přijít k sedlání. "ještě nezapomeň na kopyta", připomenula mi Sue. Kopytní háček jsem poznala a vyndala ho z tašky. Stoupla jsem si k Meteorovy a ohla se k jeho noze. Ten jí už instinktivně zvednul a já jsem jí vzala a vydlabala jsem z ní špínu a kameny. Dohladila jsem jí kartáčkem a dodělala všechny nohy.
"Nejdříve mu nandej chrániče, a pak mu dáme dečku a gelovou podložku". Nenápadně jsem kývla a do ruky jsem ochopila jeden chránič, zřejmě na přední nohu, rozepla jsem ho a dala na nohu, suché zipy jsem provlékla železnými očky a zapla, seděly mu perfektně. Nandala jsem mu všechny a do ruky si vzala dečku, tu jsem mu dala na záda, Sue přišla a ještě jí trochu přerovnala a pak mi dala gelovou podložku, kterou jsem položila na dečku, kde by mělo být sedlo. Nasadila jsem na něj sedlo a podbřišník jsem spustila dolů. Sue šla na druhou stranu koně a podbřišník utáhla. Meteor zpozorněl, ale jinak nereagoval. „Chceš mu dát uzdečku?“ zeptala se mě Sue. „Radši ne“ odpověděla jsem nesměle a aspoň se koukala jak to dělá. Zkušeně mu jí nasadila a řekla mi ať se jdu převléknout, že to ještě trochu porovná a zkontroluje, usmála se na mě a já si šla vyměnit obyčejné oblečení za jezdecké.
Sue už s Meteorem čekala před stájí a já si v jezdeckém připadala parádně a hlavně elegantně, už jsem si představovala, jak se proháním na svém vysněném koni po nekonečné louce... Ale Sue mně přerušila a zeptala se mě jestli jsem připravená, já jsem kývla a šly jsme k hale.
Otevřela jsem Sue a Meteorovi dveře a oni vešli dál a já jsem zase zavřela. Sue mezitím utáhla Meteorovi nánosník a pak i podbřišník. „Vždycky když sedláš, nedopínáš podbřišník úplně, protože neteří koně se záměrně nafukují a pak při jízdě by vám mohla sklouznout sedlo.“ řekla mi Sue. Několikrát jsem zakývala a na hlavu si dala helmu, kterou jsem si kolečkem vzádu nastavila na přesnou velikost mojí hlavy. „Ještě nemusíš, musím ho nejdřív zahřát“ tak jsem si helmu zase sundala a pozorovala jak Sue přichytne Meteora za kroužek udidla dlouhým vodítkem, které po odmotání mělo asi 15 metrů. Meteor už instinktivně šel do kruhu okolo Sue, ta mu dávala pobídky a zahřívala ho v kroku, klusu a pak i ve cvalu. Byl to krásný pohled na Meteora jak cválá.
Po zahřátí mě Sue vybídla ať si nandám přilbu a že mi pomůže na Meteora. Ještě jsem si před tím upravila kalhoty, protože mě škrábala cedulka a mě to hrozně vadilo. Skrčila jsem levou nohu dozadu a Sue mě vyhoupla nahoru, protože Meteor byl moc velký. „ Nejdřív si přehoď třmeny přes kohoutek a budeme zatím procvičovat sed“ Třmeny jsem vzala a opatrně dala přes kohoutek. „Stiskni holeně, ale ne paty, to je pobídka do kroku.“ Silně jsem zatlačila holeněmi a nebylo to tolik ani potřeba, Meteor se rozešel hned. Pohladila jsem ho po krku a Sue začla dávat další požadavky. „Ták, výborně, vem si do ruky otěže a ruce si nastav, jakoby jsi nesla půlitry.“ Uchopila jsem je a provlékla přes mlíček, jak jsem viděla u jezdkyň a jezdců. „Dobře, ty už jsi někdy jezdila?“ zeptala se mě Sue, působila na mě velmi sympaticky a tak se mi povedlo na tu trému zapomenout. „ Ne ne jen se chodím koukat na farmu mojí kamarádky, mají tam asi patnáct špičkových koní, na kterých jezdí celá jejich rodina, jsou totiž moc bohatí.“ Snažila jsem se dělat že s ní kamarádím, ale bylo to spíš naopak. Přestala jsem se tím zabívat a Sue dávala další povely. „Sedíš na něm jako na záchodě, nehrb se, dej paty dolů a špičky ke koni a trošku vyšpul zadek, máš ho moc zasedlý.“ snažila jsem se udělat všechno dohromady a nikdy jsem netušila, že jezdit na koních je taková dřina, hned na začátku, pomyslela jsem si a zastyděla jsem se. Trochu se mi povedlo se nějak tak uspořádat v sedle, ale stále jsem nestíhala vše najednou, chvíli jsem se soustředila na záda, ale zase mi ujely nohy. Byl to začarovaný kruh.
Po chvíli se mi povedlo všechno stíhat najednou a zvyknout si na tento nepřirozený pohyb zvyknout a mohla jsem se více soustředit na vše ostatní. „ Už to vypadá docela dobře“ usmála se Sue a já jsem hluboce obdivovala její trpělivost. „Jen se ještě kontroluj, já na druhou stranu nevidím, takže nepodváděj“. Kývla jsem a ještě trochu si srovnala nohy. „Zkusíme klusat? Pokud budeš padat, tak se chytni třeba hřívy, on necítí, pokud by jsi mu jí třeba vytrhla“ tak to jsem netušila, řekla jsem si v duchu.“Pobídni ho, jako do kroku a jenom trochu mu povol otěže. Otěže jsem povolila a Meteora slabě pobídla. Ten se energicky rozklusal a já měla hned ze začátku problémi se udržet. Skákala jsem tam jako pytej brambor, nohy mi lítaly všude okolo a já měla zmatek co teď vůbec dělám. Spustil se mi alarm a snažila se jen udržet a nějaký sed, nebo držení otěží šlo teď stranou. Chytla jsem se hřívy, což mi moc nepomohlo a nechtělě jsem pustila otěže. „jejda“ utrousila jsem se a pokusila se sehnout abych je zvedla, jenže jsem se neudžela a Sue na mě křikla drž se, zrovna když jsem opouštěla sedlo. Dopadla jsem na záda, přičemž se mi povedlo pod sebe ještě narovnat ruce, takže se mi podařil pád bez jakéhokoli zranění. Meteor okamžitě zastavil a ohnul hlavu, aby se na mě podíval. Hned přiběhla Sue: „Jsi v pořádku? Nestalo se ti nic? Měla sis říct, já bych ho zpomalila.“ Ano, řekla jsem si v duchu, ale v tu chvíli mě to prostě nenapadlo. Nahodila jsem úsměv a odpověděla: „ Nic mi není, jsem v poho, jen jsem se snažila chytnout ty otěže, aby si na ně třeba nešlápnul a při tom se mi povedlo spadnout.“ Zvedla jsem se a oprášila si zadek a nohy. „Chceš ještě pokračovat? “ Zeptala se Sue. Já jsem zuřivě zakývala hlavou, nepřipadalo v úvahu, že by jsem odešla.
Sue už sundala třmeny a pomohla mi nasednout. Dala jsem do nich nohy a na kývnutí Sue sem ho pobídla holeněmi, Meteor se pokojně rozešel. „Cheš ještě klusat?“ Zeptala se mě Sue. „ Jasný “ znova jsem ho pobídla a Meteor se znovu rozklusal. Přišla jsem na to že když dám paty dolů, tak mi nebudou ujíždět třmeny a líp se udržím. „ to jsem ale chytrá holka“ řekla jsem si v duchu a trochu se zachychotala. „ Dobře dáváš nohy, trochu se narovnej a zkus vysedávat- jen se nadzvedneš, když to budeš dělat dobře, tak to poznáš že tě to nebude mlátit do zadku a v klusu tě to bude samo vyhazovat.“ Trochu sem vykulila oči a pokusila se vysednout, po pár minutách jsem si našla svůj rytmus a v duchu si počítala jedna, dvě. „Výborně, jde ti to jen si ještě srovnej nohy“ Dala jsem paty dolů a špičky ke koni, přičemž mě Sue musela po chvíli zase na napomínat. Byla to dřina a už mě začínaly bolet nohy. Stejně mi vysedávání ještě moc nešlo, nemohla jsem přesně chytit ten rytmus.
„Tak co, nebolí tě už nohy?“ optala se Sue. Nerada jsem kývla, aby náhodou nechtěla skončit. Moc ne, řekla jsem, abych nevypadala jako padavka. „Dobře, za chvíli budeme končit, dáme si ještě pár kol a pak ti ukážu jak ho zpomalit do kroku“. Kývla jsem a snažila se chytat rytmus, přičemž se mi povedlo spíše vysedat přesně naopak.
Po pár minutách na mě promluvila Sue: „Tak, dobře, pokud chceš teď zpomalit, ztuhni v kříži, nepobízej ho a malinko se zakloň.“ Udělala jsem přesně co Sue řekla a Meteor mi zpomalil do kroku. Byla jsem ráda že si moje nohy odpočinou. „Výborně, teď ho necháme chvíli vychodit, takže pust otěže a sama si taky odpočiň, zachvíli ho půjdeme odstrojit, trochu ho vyčistíme a dáme zpátky do výběhu.“ Bylo mi líto že už musíme skončit, ale zároveň jsem byla ráda že už nemusím vysedat, byla to makačka pro někoho kdo moc nesportuje. „Pusť úplně otěže a objedeme si pár kol a pak půjdeme“ mrkla na mě jedním okem Sue.
Po vychození Meteora mi Sue pomohla sesednout a povolila mu nánosník a podbřišník. Otevřela jsem jim dveře a šli jsme společně k úvazišti a mezitím se mě Sue vyptávala na různé věci.
Meteora jsem uvázala a pohladila ho po jeho hebkém krku. „Zkusíš mu sundat uzdečku?“ Zeptala se mě Sue. Kývla jsem nenápadně že ano a rozepla mu podhrdelník a uzdečku sundala. „Super, ještě omyj udidlo, támhle v kbelíku, pak si tam napustím novou vodu“.
Udidlo jsem mezitím omyla a Sue už měla dole sedlo. Sundala jsem teda gelovou podložku a dečku, kterou jsem nechala proschnout a gelovou podložku uklidila. Vrátila jsem se zpátky k Meteorovi a sundala jsem chrániče, ktré pak Sue odnesla k ostatní výbavě do sedlovny. „Vem si hřbílko a po směru srsti ho vyčisti, pak tvrdým i měkkým kartáčem“ řekla mi Sue. Vzala jsem si tedy hřbílko a čistila ho po obou stranách, už z něj moc prachu a špíny nešlo, takže nebylo potřeba tolik tlačit.
Když jsem měla hřbílkem hotovo, vzala jsem si do levé ruky měkký kartáč a do pravé tvrdý a obouma rukama jsem ho čistila. Meteor na mě koukal a já pak na něj Krásně se mu leskla srst a mě se strašně líbil, i když jsem zrovna pro grošáky slabost neměla. Jakmile jsem ho dočistila kartáči, tak jsem ho pochválila a hladila ho po hlavě a drbala mezi oušky, což se mu zjevně líbilo, protože neuhýbal hlavou a poslušně držel. „ Je to mazel“ prohlásila Sue a zasmála se. „jejda, málem bych zapomněla na kopyta“ vzpomněla jsem si na ně. Vyndala jsem z tašky kopyťák a vybrala kopyta, kvůli písku v hale ani nebylo potřeba brát háček, stačil by kartáč, který by jen oprášil písek.
Jak jsem měla hotové nohy, tak jsem ho zase pochválila a šla se převléknout do civilu.
Po odchodu z šatny na mě už čekala Sue s meteorem na vodítku a dala mi ho rovnou do ruky. „Tak zavedeme tam Meteora, ještě mi řekni, jak se ti tady líbilo?“ zeptala se mě přátelsky Sue. „Je to tu úžasný, strašně se mi tady líbí a chtěla bych tu být“ řekla jsem upřímně a Sue zřejmě odpověď potěšila.
Při našem klábosení jsme došli až k výběhům, kde nám Sue otevřela a my jsme vešli dovnitř. Koně začli na Meteora z druhé strany výběhu řehtat a mě se to hrozně líbilo. Meteor se jim ozval a já ho odepla. Okamžitě vystartoval za nimi a párkrát si vyhodil z kopýtka. Zasmála jsem se a všimla si že se po chvilince začal válet. Nebyla jsem zrovna nejradši když jsem ho čistila a on se stejně zprasil, tak jsem se radši obrátila, abych to neviděla a šla zpátky za Sue. Ta za mnou zavřela bránu a pomalu jsme se blížili k mému odvozu.
„Moc děkuji Sue, strašně se mi tu líbilo“. „My jsme taky rádi že jsi se sem přišla podívat, určitě přijď zase“ mrkla Sue a rozloučila jsme se. Já jsem si nastoupila do auta a jela jsem domů...
PS: Omlouvám se ža takhle pozdě, ale nemám moc času. A dopsala jsem to teď.