kari.: ,,Dostavte se prosím v pondělí dopoledne do Akademie ke splnění zkoušek'' předčítám nahlas a nevěřím že je to pravda.
,,Ááááááááá!'' ječím na celý dům a skáču po mé posteli.
,,Panebože co se zase děje?'' vtrhne do pokoje moje máma.
,,V pondělí se mám dostavit na přijímačky na Florestu!'' řeknu jí nadšeně.
,,Divím se že tam ještě chceš a ještě víc že tě vzali zpátky'' odpoví. Já nic neříkám ale propaluju jí pohledem. ,,Ale jak chceš já tě tam klidně v pondělí hodím'' rozhodí rukama a odejde.
Typické.
Doma je to děs. Rodiče se o mě nadále moc nezajímají spíš o mojí mladší sestru Nell, která závodně lyžuje a o mého o rok mladšího bratra Jacka, který zase závodně plave. No hold já se tu cítím jako ta nejvíc postradatelná. Můžu být ráda že na Florestu máma zaveze..
Musím také povinně jezdim s našima na všechny závody mých sourozenců. Buďto mrznu někde na tribuně u svahu nabo se dusím chlórem u bazénu. Vážně paráda..
O volném čase studuji na netu teorii jak skákání tak i tu drezúrní. Když už namůžu jezdit ke koním tak můžu být ráda alespoň za to. Jediná změna v mém pokoji nastala ta, že jsem poprosila tátu aby mi přibil na zeď poličku. Tam jsem si vystavila všechny svoje výhry s Fidorkou a i naše společné zarámované fotky z jara a z kousku léta. Vždy když je uvidím tak se mi začne po té černé kobylce se strachem ke skákání stýskat.
Je Pondělí a já sedím v našem Land roveru a jsme na cestě na Florestu. Cesta se neuvěřitelně vleče. Přirovnala bych to k dřepění ve škole . Chvíli jedeme po nové silnici a odbočujeme doleva na silnici vedoucí lesem. Už z dálky slyším šum z dálnice. Ví že pojedeme ještě tam půl hodinky a tak zapínám Iphone a pouštím si písničky.
,,Vtávej, jsme tu!'' třese se mnou máma.
,,Hmm'' zammlám a promnu si oči.
,,Štípni mě, ať vím že jsme doopravdy tu''! říkám překvapeně.
,,Jááu, gelovými nehty to bolí'' řeknu.
,,Alespoň ses probrala'' odvětí mi mamka a pousměje se.
,,Co se jí dneska stalo'' říkám si v duchu .
,,Až budeš chtít odvézt tak zavolej, já tu mám poblíž schůzku s jedním špičkovým trenérem pro Jacka''.
,,Dobře'' řeknu jen a vyběhnu z auta.
Domov..
,,Ahoj Kari!'' uslyším známý vlídný hlas.
,,Ahoj!'' řeknu s úsměvem a obejmu Sue.
,,Chyběla jsi nám tu, všem. Jsme ráda že jsi se rozhodla se vrátit'' řekne blodýnka s úsměvem.
,,Dalilo!'' oslovím fenku a ta ke mě radostně přiběhne.
,,Jak si se měla?'' ptám se jí a drbu za ušima.
,,Můžeme?'' zeptá se ještě Sue a já přikývnu.
Společně jsme vešli do teplé budovi ředitelny. Ihned mě ovanul teplý vzduch a vůně pomeranče a skořice, vždyť už jsou skoro Vánoce.
,,Tady mi to prosím podepiš'' probere mě ze snění Sue ukáže na papír. Do ruky si vezmu propisku a na danou řádku se podepíšu.
,,Skočíš si do sedlovny pro ohlávku s vodítkem?'' řekne mile Sue. ,,Já ještě musím tvůj papír o přijímačkách uložit do počítače, tak se potom sem stav'' dodá a usměje se.
,,Jasně'' řeknu hned a otočím se k odchodu.
Sedlovnu nemusím hledat, tu bych našla i po slepu. Otevřu tedy velké tmavé dveře a vejdu dovnitř. Rozhlédnu se kolem a moje uči zůstanou na cedule ,,Erární věci''. Otevřu tedy skříňku a beru zelenou ohlávku s vodítkem. Skříňku opatrně zavřu a odejdu ze sedlovny.
,,Můžeme jít pro Karamela?'' zeptá se Sue, která už stojí před sedlovnou.
Přikývnu a obě se vydáváme do třeskuté zimy. Pod nohami nám křupe sníh a už zdálky vidíme koně.
,,Jak se má Fidorka?'' ptám se bez rozmyslu.
,,Teď má novou jezdkyni'' řekne jen.
,,Doufám že se o ní stará dobře'' řeknu tiše a v duchu vím že je to má chyba, že tu teď nejsem s ní..
,,Karamele!!'' volám na valacha. Ryzák se otočil a vydal se líným krokem ke mně.
,,Hodný kluk'' řekla jsem, nasadila mu ohlávku přes uši a zapla karabinu. Sue nám otevřela vrata výbehu a vyšla s Karamelem ven.
,,Vem si ho dovnitř na uvázko a potom si vezmi ze sedlovny erární čištění a vybavení'' řekla Sue, když už jsme byli u stáje. Sue nám otevřela dveře a vešli jsme do teplé stáje. Sue zavřela a dovedla nás s Karamelem až na uvázko. Karamela jsme přivázala a otočila jsme se směrem k sedlovně. Jak mi to tu chybělo..
Do jedné ruky jsem si vzala hnědý box na čištění, přes rameno jsem si hodila uzdečku a do druhé ruky jsem si dala sedlo. Vypotácela jsme se s věcmi ven ze sedlovny a položila jsem je na stojany u uvázka. Doběhla jsme si ještě pro helmu, hnědé kárované kamašky a struhavky a nim ladící podsedlovku. Kamašky a struhavky jsme dala na zem, helmu jsem pověsila k uzdečce podsedlovku jsem hodila přes sedlo a mohla jsem začít čistit. Do jedné ruky jsem si vzala gumové hřbílko a do druhé tvrdý kartáč. Začala jsme čistit Karamela hezky od krku krouživými pohyby gumovým hřbílkem a poté jsme špínu táhla kartáčem. Karamel klidně stál a občas pohodil hlavou. Zvláště pečlivě jsme ryzákovi vyčistila oblast kde bude mít sedlo a podbřišník. Hřbílko i kartáč jsme odložila a do ruky mi padl měkký kartáč. Tím jsem vyčistila ryzákovi oblast kolem hlavy, ikdyž se mu to zjevně moc nelíbilo . Nožky měl také špinavé hlavně od kolenníhokloubu ke spěnkám. Oparně jsme mu je vyčistila aby byli čisté hlavně tam kde budou chrániče. Karamelovi to nevadilo a já měla za chvíli hotovo. Ještě jsme ho kartáčem celého přejela a zbavila jsme ho prachu, který měl v srsti. Jako další na řadu přišla hříva a ocas. Zacuchanou a zablácenou hřívu jsme mu opatrně rozčesala aby mu tam ještě nějaká zbyla . K ocasu jsem si stoupla bokem a také jsem ho rozčesala. A jako poslední mi zbyla kopyta. Odložila jsme tedy hřeben a vzala jsme si hnědý kopyťák. Ke karamelově přední nožce jsme si stoupla bokem a zatlačila do ní ramenem. ,,Nohu'' řekla jsme ještě ale Karamel nic. ,,Nohu!'' zopakovala jsme důrazněji a silně mu zatlačila ramenem do nohy tak, že jí musel dát. ,,Hodný kluk'' pochválila jsme ho a kopyťákem jsem mu odstanila našlapané bláto, slámu a hlavně kamínky. Další nohy už dával v pořádku.
,,Hodný kluk!'' pochválila jsme ryzáka a pohladila jsem ho po krku.
Čištění jsme vyklepala a odnesla zpátky do skříňky v sedlovně.
Karamel v klidu stál a čekla až se vrátím. Když jsem přišla vzala jsem si do ruky rovnou kamaše a nasadila jsme mu je. To samé jsme udělala i se struhavkami. Na řadu po nich přišlo sedlo. Nejprve jsem dala na ryzákovi na hřbet podsedlovku a přes ní jsme přehodila sedlo. Upravila jsem podsedlovku aby hezky seděla a zapnula jsem poutka. Jedním poutkem jsme provlékla podbřišník s hnědým beránkem a zapnula do zápinek. Oběšla jsme ze předu Karamela a zapnula podbřišník i na levé druhé straně a dala jsme si pozor aby guma na dotahování byla také na levé straně. Když sedlo sedělo jak má vzala jsem si do ruky uzdečku. Sundala jsem Karamelovi ohlávku a přes hlavu jsem mu rychle přehodila otěže. Nánosník i celou uzdečku jsme si podržela v pravé ruce a levou jsem dala ryzákovi do huby udidlo. Hned jsme si pomyslela že dněhulák nebude na tlačivějšího koně třeba ale je to erární vybavení né jen jeho. Zapnula jsem zápinku na nánosníku a zkontrolovala jsem aby tam měl místa tak na dva prsty. To samé jsem udělala s podhrdelníkem, ale tam musí být mezera na pěst. Když jsem měla hotovo nasadila jsme si helmu a otočila se s Karamelem směrem hala.
,,Dveře'' řekla jsme a otevřela.
,,Už jste připraveni?'' zeptala se mě stále se usmívající Sue.
,,Jasně'' řekla jsme a úsměv jí oplatila.
,,Já si vezmu teď Karamela na lonž abych ho opohybovala a potom si na něj sedneš ty'' obeznámila mě s programem 'tréninku' Sue. Já jsme totiž minule přijímačky nedělala až teď a ta nevím přesně jak to probíhá. Ryzáčka jsem tedy po dotáhnutí sedla předala Sue a kus poodstoupila, aby tam měla Sue dostatek místa k vytvoření kruhu.
Jak mi Floresta chyběla. Hned se cítím víc živá když jsem u koní.
Sue krokovala s valáškem a poté s ním naklusala. Když naklusal chvíli klusal jak před smrtí ale dlouho mu to nevydrželo, protože Sue prásla bičem a Karamel nasadil hezké tempo. Po nacválání jsme viděla že je to určitě něco jiného než Fidorka. A oproti ní se zdál ryzák více pohodlný, takže si myslím že to nebude problém. Sue opohybovala ryzáka i na druhou ruku.
,,Tak a teď si můžeš na Karamela vylézt'' řekla Sue a kývla na mě.
,,Jasně'' odpověděla jsem a stáhla si na obou stranách třmeny. Levou nohu jsem dala do levého třmenu, ruce jsme položila na sedlo a vyhoupla se nahoru. Pravou nohu jsme vložila do třmenu a upravila jsme si délku otěží.
,,Můžeme? Zatím půjdeme v kroku a ty si prosím vyndej nohy ze třmenů'' řekla Sue.
,,Ok'' řekla jsme a vyndala si nohy ze třmenů.
Karamela jsme zatím měla na delší otěži a dala jsme mu jemnou holeň aby se rozešel. Propnula jsme patu a nezapomněla jsme na špičky u koně. Protože se ryzák táhnul hrozně pomalu musela jsme mu čas od času dát pevnější holeň aby šel energičtěji. Sue odložila zatím bič aby viděla že ho zvládnu rozhýbat sama.
,,Super, teď naklušeme a ty zůstaneš v pracovním klusu, ano?'' zeptala se po chvíli Sue.
Já jsem jen kývla, vzala jsme si valacha na pevnou otěž a dala jsem mu pevnou pobídku oběma holeněmi. Ryzák naklusal hezkým tempem a já jsme ho neustále pobízela aby si udržoval tempo. Patu jsme měla stáje prošláplou a snažila jsme se jít hezky s pohybem, což nebyl až takévý problém, z nepohodlného fidorčina klusu .
,,Trochu víc se narovnej'' opravila mě Sue. Ano to že jsme mírně přihrbená je moje největší chyba. Opravila jsme se a klusala dál.
,,Skvělé, teď s přejdi do kroku, vezmi třmeny a jdeme na lehký klus'' řekla Sue.
Ztuhla jsme tedy v zádech zatlačila jsme nohy do sedla a ani jsme nemusela dát ryzákovi poloviční zádrž a už přešel do kroku. Nasadila jsme si třmeny a znovu mu dala pevnou holeň. Karamel se rozklusal a já jsem po dvou dobách v sedle vysedla a zkontrolovala jsme si zběžně, že vysedám na správnou nohu. Valáškovi jsem musela dávat pevnější holeň aby jsme si udržovali stejné tempo.
,,Super! teď si přejdi do kroku a změníme si ruku'' řekla Sue. Znovu jsme tedy ztuhla v zádech a zatlačila kolena. Karamel ihned pochopil a přešel do kroku. S ryzákem jsme došli k Sue a změnili jsme ruku. Chvíli jsme chodili v kroku znovu bz třmenů a poté jsme měli naklusat. Dala jsme tedy valáškovi pevnou holeň a naklusala jsem. Znovu jsme se soustředila abych šla s pohybem a abych se nenahrbila. Musím říct že má Karamel oproti Fidorce výrazně pohodlnější chody ale je zas o hoodně tlačivější.
,,Super, můžeš přejít do kroku, nahodit si třmeny a půjdeme naposledy na lehký klus'' řekla Sue.
,,Dobře'' odpověděla jsme a přešli jsme do kroku (zatuhla jsme v zádech a zatlačila kolena do sedla). Nohy jsem si dala do třmenů a automaticky jsem prošlápla patu. Dala jsme ryzákovi pevnou holeň a naklusali jsme. Já zůstala dvě doby sedět a poté jsme začala vysedat. Valach už šel hezky na přilnutí a ani jsem ho místy nemusela tak pobízet aby jsme měli stejný takt.
,,Skvěle sis s Karamelem poradila, ikdyž tě možná budu bolet zítra nohy . Teď ho už můžeš bez lonže na dlouhé otěži vykrokovat'' pochválila mě Sue.
,,Jasně'' řekla jsme s úsměvem a přešli jsme do kroku.
,,Hodný kluk'' pochválila jsem Karamela a poplácala ho po krku.
Sue nám odepla lonž a mi jsme se rozešli po stěně podél haly. Nechala jsme ryzáka aby si vytáhnul krk. Po tak 6 minutách mi Sue řekla že mám jít s Karamelem k ní, že už končíme.
,,Okej'' řekla jsme a s Karamelem došli jsme doprostřed haly. Naposledy jsme ho poplácala po krku, vyndala jsem si nohy ze třmenů a sesedla. Ryzákovi jsme povolila podbřišník a třmeny jsem vytáhla nahoru.
,,Už se sem těšíš?'' zeptala se mě teta Sue, když jsme se odebrali krokem ke dveřím haly.
,,Hrozně! Taky se moc těším i na holky, moc mi chyběli'' řekla jsem okamžitě.
,,Tak teď odstroj Karamela a možná ho trochu osuš fleecovým hadříkem'' řekla Sue.
,,Jasně'' odvětila jsem a postavila jsem Karamela k uvázku. Prvně jsme mu rozepla zápinku na podhrdelníku a na nánosníku. Do ruky jsme si vzala otěže a společně jsem mu celou uzdečku sundala. Hodila jsme si jí přes rameno a valachovi jsme ihned dala ohlávku. S uzdečkou jsme si zběhla do mycáku abych umyla oslintané udidlo. To jsem pověsila na tyč na uvázku. Rozepla jsem Karamelovi podbřišník a přehodila ho přes sedlo. Nazapomněla jsem ho vytáhnou z poutka podsedlovky. Ostatní poutka jsem také rozepla a sundala jsme valachovi sedlo ze zad. Sedlo jsme dala na stojan a sundala jsme z něj i trochu spocenou podsedlovou dečku. Tu jsme hodila přes sedlo. Nakonec jsme mu sundala kamašky a struhavky. Do jedné ruky jsme popadla sedlo a podsedlovku, přes rameno jsme hodila uzdečku a a do ruky jsme si vzala chrániče. Celá obložená jsem se došourala k sedlovně. Tu jsem si loktem otevřela a ramenem jsme strčila do dveří ab se otevřeli. Všechno jsem uklidilao skříňky a vzala jsme jen kopyťák a fleecovou hadru. Sedlovnu jsme za sebou zavřela a došla jsme zpět k valachovi. Přes jeho záda jsem přehodila hadru a mezitím jsme mu vyčistila všechny čtyři kopyta. Hadrou jsme mu ještě stáhla přebytečný po a obě věci jsem vzala zpět do sedlovny. Kopyťák jsme dala do tašky na čištění a hadru jsme dala na sušák vedle podsedlovky.
,,Tak a máme hotovo'' ohlásila jsme tetě Sue.
,,Dobrá, tak ho teď vezmeme do výběhu a potom můžeš jet domů'' odpověděla.
Srdce mi poskočilo z toho zjištění. Pojedu zpátky, nezůstanu tu.. Bohužel se nedá nic dělat a do té doby než mě přijmou, musím zůstat doma s jezdit na závody mých sourozenců a hrát si na šťastnou rodinku.
Odvázala jsme Karamela a bok o boku se Sue jsme vešli do té zimy. Venku bylo ticho až na křupající sníh pod našimi nohami a pod ryzákovými kopyty. Když jsme došli k výběhům, Sue otevřela vrata, já jsem naposledy pohladila Karamela a sundala mu ohlávku. Ryzák odklusal za stádem a mi jsme za ním zavřeli.
Napsala jsme mámě SMSku že už mže přijet a mezitím jsme si povídala cestou k parkovišti se Sue.
,,Túútúú'' slyším a vím že už musím odjet..
,,Měj se hezky a pozdravuj holky a Fidorku!'' řeknu naposledy Sue a objímám jí.
,,Neboj vyřídím'' odpověděla mi s úsměvem a já se rozcházím k autu..