rolnička: PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY
Již po třetí jsem stála v šatnách, které jsem tak moc dobře znala. Šatny, které jsem tak milovala, ale vždy jsem byla nucena je opustit. Šatny, které naplňovala nádherná vůně sena, koňského krmení a samotných koní.
Jen jsem se přezula do holinek a vyrazila ven. Před stájemi stála Sue s ohlávkou, vodítkem a úsměvem od ucha k uchu, jak je u ní zvykem. "jsem ráda, že vidím známou tvář!" řekla a my jsme si přátelsky podaly ruku. Pak mi podala ohlávku a vodítko. "Však ty už to znáš." řekla s úsměvem a já přikývla. "Jaký kůň je tento týden na přijímačky?" zeptala jsem se a přehodila si ohlávku s vodítkem přes rameno. "Pokud se nepletu, je to Chorál." řekla Sue zrovna když jsme procházely hlavní bránou a mířily k výběhům. Byla to nádhera, zase to po dlouhé době vidět. Nádherné, obrovské výběhy, které mi přišly snad nekonečné. Ve výbězích, klidně se popásající koně, kteří si užívají posledního slunka. Chtělo se mi brečet. Měla jsem nesmírnou radost, že tu můžu znova být a cítila ještě větší odpovědnost. Tentokrát už to nesmím zkazit!
Než jsme došly k výběhům, Sue mi povídala, co všechno se stalo za tu dobu, co jsem tu nebyla. A že toho bylo hodně..
Když jsme došly k výběhům, Sue mi otevřela branku. Když jsem prošla, zase jí za mnou zavřela a čekala na mě. Vyrazila jsem do nitra výběhů a pohledem vyhledávala ušlechtilého šimla. Netrvalo to dlouho a našla jsem ho. Upozornila jsem na sebe zapískáním, na což Chorál reagoval nečekaně. Zvedl hlavu, nastražil uši a rychlým klusem se vydal ke mě. "No nazdar šmudlo!" pozdravila jsem ho se smíchem, když ke mě doklusal a začal mi očmuchávat okolí kapes. "Chtěl by si něco dobrého, ano?" usmála jsem se a vyndala z kapsy pamlsek. Chorál ho s radostí zchroupl a šmejdil dál. Pohladila jsem ho mezi předníma nohama, tam kde to má rád a on se začal, dle jeho zvyků, ksichtit. Měla jsem radost. Po dlouhé době zase u koní. Když už se Chorál přestal "usmívat", nandala jsem mu ohlávku a připla vodítko. Vyrazili jsme směrem k brance, kde čekala Sue a drbala Lady. Když jsme přišli k nim, Sue nám otevřela, pohlídala, aby žádný kůň neutekl a zase za námi zavřela. Všichni jsme se vydali ke stájím.
Když jsme došli do stájí, zavedla jsem Chorála k vnitřímu uvazišti, kde jsem ho uvázala a šla si pro čištění. Mezitím dorazila i Sue. "Tak..vyčisti si ho, nastroj a přijď do haly. Já si ještě musím něco vyřídit. Sejdeme se tam!" zamávala za běhu a já jsem jí s úsměvem zamávala zpět. Položila jsem tašku s čištěním na zem a vyndala si kartáč a gumové hřbílko. Začala jsem čistit Chorálovo tělo, díky bohu nebyl moc špinavý. Krouživé pohyby hřbílka si užíval, stál hezky uvolněně a odpočíval. Když bylo hotové tělo, přesunula jsem se k nohám, na ty jsem si vzala tvrdý kartáč. Vyčistila jsem každou nohu, kartáčem jsem vzala také kopyta, která byla zaprášená. Pak jsem se chopila kopytního háčku a dala se do čištění kopyt. Když jsem čistila přední kopyta, Chorál mi začal ohledávat zadní kapsy, takže to lochtalo a já se musela smát. Jinak byl moc hodný a šikovný, fajn na péči. Nakonec jsem rozčesala hřívu a ocas a bylo hotovo. Uklidila jsem všechno čištění zpět do tašky a vrátila jí na místo. Pak jsem došla do sedlovny pro sadu na přijímací zkoušky, byla to všestranná sada, moc hezká. Donesla jsem si k uvazišti tedy podsedlovou dečku, sedlo, uzdečku a chrániče. Položila jsem Chorálovi na hřbet podsedlovou dečku a zkontrolovala, zda někde není přehnutá. Vše bylo v pořádku a tak jsem vzala krásné hnědé všestranostní sedlo a položila ho na dečku. Zapla jsem podbřišník s beránkem, všechno to bylo tak hezky udržované! Pak jsem Chorálovi nasadila chrániče, alespoň doufám, že jsem je nasadila správně, musím si to pak nechat od Sue zkontrolovat. Tak, už jenom nauzdit a můžeme vyrazit. Chvilku jsem se prala s uzdečkou, byla celá nějaké přetočená, až mi to motalo hlavu, ale nakonec jsem svůj boj proti uzdečce vyhrála! Sundala jsem Chorálovi ohlávku a přetáhla mu jí přes krk. Pal jsem Chorálovi nabídla udidlo, ten zaasistoval a tak jsem ho chtěla pochválit, jenže než jsem se nadála, Chorál udidlo zase vyplivl. Podruhé už si ho vzít nechtěl a tak jsem mu do koutku huby strčila palec, ten musel chtě nechtě hubu otevřít a já mu do ní vložila udidlo. Přetáhla jsem uzdečku přes uši, upravila hřívu, zapla podhrdelník a nánosník. V jedné ruce jsem držel Chorála, druhou rukou jsem si na hlavu nandala helmu a vzala si na záda páteřák. Pak jsem s Chorálem vyrazila do haly.
V hale už čekala Sue, zrovna akorát rozmotávala lonžku. "Super, zvládli jste to dobře?" optala se hned, jak si mě všimla. "Ano, ano, všechno v pořádku, můžeš se jenom prosím podívat, jestli jsem nandala ty chrániče dobře? Vždy se v tom nějak ztrácím.." zasmála jsem se a Sue pohotově přiskočila a koukla se na chrániče. "Jo, vypadá to dobře." koukla se a na chvíli se odmlčela. "Tak fajn, dotáhni ho a odepni oteže, nejprve ho olonžuji, však víš." usmála se a já uposlechla rozkazů. Dotáhla jsem Chorálovi sedlo a potom odepla otěže, které jsem si vzala k sobě a usadila se do písku. Sue vzala Chorála na střed a začala ho lonžovat ve všech chodech. Já jsem se zatím porozhlédla kolem. Hala se moc nezměnila, řekla bych, že jsou zde nová drezurní písmena, ale to bylo jediné, čeho jsem si všimla. Pak jsem sledovala Sue a Chorála. Sue vypadala u všeho co dělala hrozně profesionálně, bodejď by ne. Chorál měl velice prostorné, krásné chody. Sám si balil hlavu, prostě radost se na to všechno dívat. Já jsem se před jízdou také protáhla. Pak už si mě zavolala Sue. Vzala si ode mě otěže a "přistavila" mi ruku. "Dnes bez třmenů, tak šup, vyskoč." usmála se a já jsem pokrčila levou nohu, kterou Sue chytila a na tři mě vyhodila do sedla. Třmeny jsem překřížila přes kohoutek, usadila se a kývla na Sue, že můžeme začít. Nejprve mi Sue připomněla základy hezkého a pohodlného sedu jak pro koně, tak pro jezdce. Připomněla mi linie, které by měly při správném sedu být, jak mít paty, špičky, holeně. Když jsem v kroku seděla alespoň trochu podle Sueniných představ, pobídla Chorála do klusu. Ten okamžitě přešel. Jeho prostorné chody byly moc pohodlné, já se snažila udržet si sed. "Polož si ruce na stehna, zklidni si je!" řekla mi Sue a já jsem podle rozkazu učinila. "Ták, super, teď rozpaž." přišel další rozkaz. Já jsem rozpažila ruce a hrála si na "koňské letadýlko". "Tak dobrý, můžeš vrátit ruce na stehna. Teď zkusíš přejít do kroku pomocí tvého sedu. Žádné hlasové pobídky, jenom sed." Zkusila jsem to tedy. Sedla jsem si hlouběji do sedla, paty více prošlápla a trochu posunula dopředu. Cítila jsem, jak Chorál zpomaluje klus, chvilku to trvalo, ale nakonec přešel do kroku. Poplácala jsem ho po krku a Sue změnila směr. "Tak, teď už si dej dolu třmeny, snad ti budou, kdyby ne, řekni si, klidně ti zastavím." Sundala jsem opatrně třmeny a zkusila si jejich délku. Každý sem při kroku a jednu dírku zkrátila a zkusila se v nich postavit. Řekla bych, že teď byly vyhovující a tak jsem směrem k Sue zdvihla palec. Ta se usmála a pobídla Chorála do klusu. "Tak a hezky lehký klus, vysedávej, hlídej si nohu." řekla Sue a já jsem se podívala, kdy je vnější noha vpředu a vysedla. "Super!" pochválila mě Sue. "Tak, teď si sedni do pracovního klusu, zkus si ho sedem trochu zpomalit, neoddaluj holeň." Zasedla jsem a zkusila Chorála trochu zpomalit sedem, díky bohu na toto reagoval docela dobře. "Tak a teď si stoupni do stehenního sedu!" usmála se Sue a dala mi další rozkaz. Postavila jsem se v třmenech, více se chytla kolenama a vydržela jsem ve steheňáku jedno kolečko! "Tak super!" řekla Sue a zastavila Chorála. Připla mu otěže, přetáhla je přes krk a podala mi je. "Tak, můžeš ho tu ještě po obvodu vychodit." řekla a pustila Chorála z lonže. Kývla jsem a navedla Chorála na obvod. Obešli jsme kolečko na každou stranu a vrátili se k Sue. "Tak pojď dolů, bylo to dobrý." mrkla na mě povzbudivě a vyrazili jsme zpět do stájí.
Tam si se mnou Sue povídala, než jsem Chorála odstrojila. Nejprve jsem ho oduzdila a dala mu ohlávku. Došla jsem umýt udidlo a uzdečku vrátila na své místo. Pak jsem ho odsedlala, sedlo s podsedlovkou odnesla do sedlovny. Zpocený Chorál nebyl, ale alespoň jsem ho vykartáčovala a vyčistila mu kopyta. Pak mi Sue donesla jeho deku, tu jsem mu dala a zvedla ho do boxu. V boxu jsem mu sundala ohlávku a poplácala ho po krku. Všechny věci, které po mě zbyly u uvaziště jsem vrátila na své místo, včetně kobližku, který jsem odnesla na hnojiště. Pak jsem šla Sue pomoci s přípravou Chorálova krmení. "Moc děkuji za dnešek." řekla jsem, když rochnila ve lněném semínku. "Ale prosím tě, není zač." usmála se Sue a položila kýbl na zem. Společně jsme Chorálovi donesli krmení a já si došla pro věci do šatny.
"Tak ještě jednou moc děkuju!" usmála jsem se, když jsem stála se Sue před hlavní bránou. "Ale!" zasmála se a pokračovala. "Doufám, že tě tu brzy uvidím." "Také doufám, budu se snažit." usmála jsem se a zamávala na pozdrav. Pak už jsem jen šla cestu na autobus a přemýšlela, zda budu na této akademii strávit více dní.