ell*: ...nemohla jsem tomu pořád uvěřit. Byla jsem zase zpět. Stála jsem uprostřed ztichlé šatny a zhluboka jsem dýchala. Nasávala jsem atmosféru stáje každým pórem těla. V tichosti jsem se převlékla a protáhla jsem si krk doleva a doprava. Opadl ze mě stres a napětí. Po neuvěřitelně dlouhé době jsem se cítila klidná a vyrovnaná. Vnímala jsem pohodu okolí a nasávala jsem ji do sebe jako houba voda. Ticho vyrušilo zaťukání na dveře a dovnitř nakoukla Sue. „Už jsi vypravená?“ zeptala se mě a usmála se. Oplatila jsem jí úsměv a kývla. Moc ráda jsem ji znovu viděla. Uběhlo hodně času od doby, co jsem prošla velkou kovovou bránou naposled a teď je tu možnost, že bych mohla být zase zpátky. Vyšla jsem za Susan ze šatny. Zahlédla jsem dívku, co jsem neznala, jak si připravovala věci na ježdění. Třeba už brzy budu taky procházet stájemi, užívat si chvilky přátelství s koňským svěřencem a smát se spolu s ostatními. Prošla jsem za Sue přes nádvoří směrem k výběhům. Pohledem jsem prohledávala pastviny. Hledala jsem vysokého bílého bělouška. Tarotek ale nebyl k nalezení. „Tak Ell, zkoušky budeš plnit na Perle, je to nová kobylka, dívej, tam stojí.“ Promluvila Sue a vytrhla mě ze zamyšlení. Zrak mi padl na krásnou vysokou hnědkou kobylku s bystrýma očima. Sue mi podala vodítko, podlezla jsem hrazení a šikmo jsem se přibližovala k Perle. „Ahoj krásko.“ Promluvila jsem na ni tiše a napřáhla jsem k ní dlaň, aby si mě očichala. Perla nejdříve nedůvěřivě frkla, ale pak zabořila hebký nos do mé dlaně. Pohladila jsem ji po líci a cvakla jsem karabinu do kovového kroužku na ohlávce. Pohladila jsem ji po lesklém krku a vyvedla jsem ji z výběhu. Sue za mnou zavřela vrátka. Perla šla způsobně vedle mě a po očku na mě pokukovala. Sue mě nasměrovala do jejího boxu. Silná vůně sena, teplých koňských těl a čerstvé vody mě objala a moje nálada se ještě o několik stupňů zvedla. Automaticky jsem zamířila do sedlovny, kde mi už Sue skládala na vozíček věci na Perlu. Poděkovala jsem jí a zvedla jsem spadlé otěže. Přejela jsem dlaní po hladké hnědé kůži na sedle a sama pro sebe jsem se usmála. Kolečka vozíku se rozdrnčely, když jsem se opřela o madlo. Kobylka zvědavě vykoukla z boxu. „Na, její oblíbený.“ Sue mi vtiskla do ruky pamlsek, kolem kterého se linula svěží lékořicová vůně. Perla natáhla plyšový čumáček a jemně si vzala pamlsek. Otevřela jsem box a zlehka jí zatlačila na plece, aby ustoupila dozadu. Z boxu na čištění jsem vylovila hřbílko, krouživým pohybem jsem začala za ušima a pokračovala dál po krku a těle. Když jsem přejela v oblasti podbřišníku, nespokojeně po mě koukla a švihla ocasem. Z hřbílka jsem vyklepla prach a vyměnila ho za kartáč s dlouhými štětinami. Uhladila jsem jí rozčeřenou srst a zároveň stáhla volné chlupy a prach, které se usadily na slaměné podestýlce a mých botách. Rozčesala jsem hřívu a z ohonu prsty vybrala kousky slámy a spadaného listí. Na závěr jsem si vzala měkký kartáč. Jemně jsem jí očistila hlavu a pokračovala jsem dál po krku, druhou rukou jsem projížděla celé její tělo, pro kontrolu, jestli je vše v pořádku. Když byla naleštěná, zbývala mi už jen kopýtka, zvedla jsem pěkně jedno po druhém a vybrala z nich zašlapané bláto a drobné kamínky. „Můžeš se pustit do čištění.“ Pokynula mi Sue s úsměvem. Doufám, že to ještě budu umět! Pomyslela jsem si sama pro sebe a natáhla jsem se pro kostičkované kamaše. Rukou jsem uhladila chlupy na její štíhlé nožce a nasadila jsem chránič. Zapnula jsem pásky na suchý zip a ještě překontrolovala, jestli kamaše správně sedí. Zvedla jsem se a přešla k zadní nožce, rukou jsem po ní přejela a promluvila tichým hlasem, aby měla Perla pořád přehled o tom, kde se pohybuji. Dřepla jsem si a nasadila kamašku. Zvedla jsem se a opět jsem na ni promluvila, zatím co jsem přecházela na druhou stranu. Když jsem měla nasazené všechny chrániče, vzala jsem z vozíku dečku a položila ji na kobylčin hřbet, uhladila jsem záhyb a jemně jsem položila sedlo. Upravila jsem jeho polohu a srovnala beránkový návlek na podbřišníku. Když jsem začala dopínat zápinky, Perla se začala šklebit, udělala několik kroků a házela hlavou. Pevným, ale klidným hlasem jsem ji napomenula a zapnula jsem podbřišník na první dírku. Vzala jsem si uzdečku a povolila jsem otěže z podhrdelníku. Sue stála u dvířek a bedlivě sledovala mé počínání. Převlékla jsem kobylce otěže přes uši na krk. Uzdečku jsem si přechytla za lícnice a na dlani levé ruky jsem jí nabídla udidlo. Ochotně ho přijala. Převlékla jsem uzdečku přes uši a pozapínala kožené řemínky. „Děkuji Sue.“ Usmála jsem se na ženu, když mi podala přilbu, stáhla jsem si vlasy do culíku a nasadila si ji. Sue vzala lonž a já Perlu, dvířky doširoka otevřenými jsem zamířila za Sue do haly. Před otevřením dveří jsme se ohlásily, chvilku jsme čekaly na odpověď, ale žádná nepřišla, vypadalo to, že v hale nikdo není. Je pravda, že podzimní sluníčko příjemně hřálo a vylákalo tak všechny studentky s jejich koníky ven do podzimem zbarveného lesa. V hale Sue odepnula otěže, aby si na ně Perla nešlápla a připnula jí lonž do kroužku udidla. Gestem jí poslala od sebe na obvod velkého kruhu. Já stála u zdi a sledovala jsem, jak kobylkla bystře sleduje vše kolem. Sue ji nechala chodit pět minut doprava a potom změnila směr doleva. Když byla Perla rozehřátá v kroku, přistoupila k ní, pohladila jí po čele a poslala na druhou stranu, ve chvíli, kdy pravidelně a aktivně kráčela, zamlaskáním ji poslala do klusu. Perla dynamicky vyklusala, první kolečko měla hlavu vztyčenou, ale brzy z ní první prudký nával energie vyprchal a ona si snížila hlavu, sledovala jsem, jak na ní hrají svaly. Byl na ni moc pěkný pohled, klusala vydatně a měla úplně lehký krok. Sue ji po celou dobu věnovala maximálně pozornost a korigovala její pohyb, po sedmi minutách doprava ji protáhlým slovem krok, přiměla snížit tempo. Dopřála jí kolečko v kroku a potom změnila směr a pracovala s ní v klusu na druhou ruku. Když byla Perla rozehřátá a uvolněná v klusu, svižnou pobídkou jí Sue uvedla do cvalu, bylo vidět, že to se kobylce moc líbí , pořádně se do toho opřela, až odlétla sprška písku od jejich kopýtek, brzy ale zmírnila tempo a vyrovnaně cválala. Nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Sue ji po pár kolečkách převedla do klusu a potom do kroku, změnila ruku, po kolečku v kroku a dvou v klusu ji opět pobídla do cvalu. Perla už byla trochu vybouřená a poslouchala jako hodinky. A pak to přišlo. Sue ji převedla do kroku, nechala ji obejít pár koleček a kývla na mě. Rozechvělými prsty jsem si zapnula helmu a došla jsem za Sue. „Ničeho se neboj, dostaneš se do toho rychle!“ promluvila na mě, jako by věděla, co se mi honí hlavou. Pomohla mi upravit délku třmenů a nasednout. Dosedla jsem do hladkého koženého sedla a nepatrně jsem se zavrtěla, abych se usadila v sedle. Sue mě zhlédla kritickým okem. „Posaď se trochu víc dopředu a paty dolů.“ Opravila mi sed a pokračovala s pokyny. „Zůstaň tu u mě na kruhu ano? A můžeš se rozejít krokem.“ Pohladila jsem kobylku po hnědém krku a uchopila jsem otěže. Nervozita ze mě trochu opadla. Zahleděla jsem se přímo před sebe a holeněmi jsem stiskla její kulaté boky. Perla ihned zareagovala a rozešla se příjemným energickým krokem po hale. Tvář mi roztáhl široký úsměv. Pocit koňského těla kráčejícího pode mnou byl k nezaplacení. „Narovnej se a postav si ruku.“ Dolétl ke mně další pokyn od Sue. Ze všech sil jsem se snažila pracovat podle jejich pokynů. Sue mě nechala obejít několik koleček, abych si na kobylku zvykla. Uvolnila jsem se a plně jsem se soustředila na její pokyny. Perla zatím zodpovědně kráčela kupředu. Měla příjemný krok. Sue mě požádala o zastavení. Posadila jsem se hluboko do sedla, ztuhla jsem v kříži a stiskla nohy, nakonec jsem použila jemnou zádrž na otěži. Perla přešla do zastavení. Tak třeba jsem přece jenom nezapomněla úplně všechno. Pomyslela jsem si sama pro sebe a na pokyn Sue uvolnila tělo a stiskla holeně. „Změň si v kruhu směr a nezapomeň, že koně točíš vnější otěží a hlavně používej holeně.“ Zavolala na mě Sue. „Začni tím, že natočíš ramena ve směru, kam chceš jet, potom přidáš pobídku vnitřní holení na podbřišníku a vnější bude hlídat záď kousek za ním. Přidržíš vnější otěž a vnitřní posuneš pár centimetrů od kohoutku. Udržuj jemný kontakt na otěži.“ poslouchala jsem pokyny a snažila se přesně, jak Sue řekla, natočila jsem se rameny a pobídla holeněmi. Zarámovala jsem jí vnější otěží a vnitřní ukázala směr pohybu. Projela jsem středem kruhu. „A teď pomůcky prohoď.“ Zavolala Sue a já přehodila pobídky tak, abych se napojila na kruh v druhém směru. Sue mě nechala obejít kruh dvakrát dokola. „Zkrať si trošku otěže, aby si měla lepší kontakt a naklusej do lehkého klusu.“ Trošku jsem si kobylku posbírala, narovnala jsem se a stiskla holeně. Perla byla dopředná, stačila jí malá pobídka. Ihned se pustila do plavného klusu. Soustředila jsem se na to, abych jí při vyklusání nepotáhla zpátky. „Snaž se mít co nejvíce lehkou ruku a dovol jí, snížit si krk.“ Zavolala Sue. Kobylka pravidelně klusala a já vysedávala v rytmu kroků. Snažila jsem se jí co nejméně rušit, po pár krocích si sama automaticky snížila hlavu a krk. Vnímala jsem její pohyby a soustředila jsem se na Sue, která po mně chtěla přechod do kroku. Posadila jsem se do sedla, ztuhla jsem v kříži, stiskla jsem nohy a použila jemnou zádrž. Perla přešla do kroku, pochválila jsem jí a na pokyn Sue změnila v kruhu směr. Po chvilce v kroku jsem měla opět vyklusat. Porovnala jsem se v sedle a stiskla kobylku holeněmi. Sue se věnovala mému sedu a ruce. Poradila mi, ať si dám ruce trochu výše a vysedávám více nahoru. Perla zodpovědně šlapala. „Tak převeď ji do kroku a vykrokuj ji po obvodu.“ Zaznělo z prosřed kruhu. To je neuvěřitelné, že už je konec, pomyslela jsem si. Tolik jsem se do jízdy zabrala, že mi vůbec nedocházelo, jak ten čas letí. Zasedla jsem, ztuhla v kříži a převedla jsem Perlu do kroku, úplně jsem jí propustila otěže a pohladila jsem ji po krku. Navedla jsem kobylku na obvod haly a volným krokem jsem chodila po stěně, zhruba po dvou kolečkách jsem vždy změnila směr po diagonále, aby měla trošku změnu. „Tak pojď dolů a vezmeme ji do stáje.“ Zavolala na mě Sue, zavedla jsem Perlu k ní a seskočila jsem na zem. Sue mi pomohla vytáhnout třmeny a otevřela mi dveře haly, abych mohla projít. Poděkovala jsem jí a zavedla perlu do boxu. Povolila jsem zápinky na uzdečce a stáhla jsem jí ji z hlavy. Povolila jsem podbřišník a sundala sedlo. Věci jsem odložila na vozík a dlaní jsem promasírovala místa, na kterých ležela výstroj. Odepla jsem kamášky a položila je do košíku na vozík. „Nasa´d jí ohlávku a vezmeme ji do mycího boxu ostříkat nohy a kopýtka.“ Řekla Sue a podala mi ohlávku s vodítkem. Perla si ji nechala nasadit, i když bylo vidět, že od sena se jí dvakrát jít nechce. V mycím boxu jsem povolila kohoutek na přívod vody a proudem jsem ostříkala její nožky a kopýtka od písku a potu. Na závěr jsem si navlhčila houbičku a otřela jsem jí hubu a nozdry. Sue mi řekla, že ji tu můžu i vyčistit. Poprosila jsem ji, aby na ni dohlédla a šla jsem pro čištění. Hřbílkem jsem promasírovala Perlino tělo a rozlepila srst zacuchanou potem a prachem z haly. Nečistoty jsem stáhla kartáčem a doleštila jsem jí kartáčem s měkkými štětinkami. Hřebínkem jsem jí rozčesala zacuchanou hřívu a upravila jsem jí kštici na čele. „Tak pojď, vezmeme jí do výběhu.“ řekla Sue a prsty povolila uzel na vodítku. Nechtěla jsem se milou kobylkou rozloučit, ale věděla jsem, že je čas jít. Společně jsme jí odvedly do výběhu. Opřela jsem si bradu o hrazení a sledovala jsem, jak spokojeně kluše po pastvině. Nechtělo se mi odtud, ale už byl čas. Sue na m vřele pohlédla: „Ozveme se ti, neboj.“ Zatím se měj pěkně.“ Rozloučila jsem se s milou ženou a pomalu jsem zamířila chodbou stájí ven. A pak jsem ho uviděla. Tarote. Zašeptala jsem, když jsem spatřila bílého valáška, jak stojí ve svém boxu. Tarotku. Vyhrkly mi slzy do očí. Bělouš zvedl svoji krásnou hlavu a podíval se na mě. Dotkla jsem se jeho nosu. Určitě už si na mě nevzpomíná, pomyslela jsem si, ale tohle setkání pro mě bylo moc důležité! „Tarotku.“ Zašeptala jsem znovu a vpíjela jsem si jeho podobu do očí. Došlo mi, že musím jít nebo zmeškám autobus. „Já se vrátím!“ pronesla jsem k velkému bělouškovi a po zpátku jsem vyšla ze stáje.