joanie: PŘÍJMAČKY

Ten kůň byl tak úžasný na dotek. Cítila jsem jak mu kůže vibruje pod mým dotykem dlaní; utápěla jsem se v tom pocitu, když jsem si vzpoměla na realitu. Ještě to zdaleka nemám v kapse. Susan už odcházela, tak jsem popoběhla a srovnala s ní krok.
"Jdeme do stájí, tam si necháš věci a pak půjdeme odchytit koně do výběhu."
"Dobře." odpověděla jsem. Zatím je to jednoduché. Odložit věci-odchytit koně. Uff... Jsem tak nervózní! Už se vidím, jak čtu ten mail: Nepřijata. To by byl konec. Á, tady jsou stáje. Je to krásná budova, voní po koních.
"Tady si nech věci.",Sue ukáže na malou trojnohou stoličku u uvaziště," Ještě se sem vrátíme." Když uvidí, že všechno co nemusím mít s sebou jsem si odložila, otočí se a společně vyjdeme ze stáje. Projdeme přes malé nádvoří, k trávě. Mineme drezurní jízdáru, kde zrovna trénuje nějaká holka, asi o rok starší než já. A pak už spatřím těch několik nádherných zvířat, jak se pasou, pobíhají, klušou nebo prostě pozorují ostatní. Proto jsem sem přišla. připomenu si. Kvůli koním.
"Tak, eeh..."
"Joanie." připomenu jí moje jméno.
"Tak Joanie, tady je výběha a mi potřebujeme klisnu Perlu. Je to támhleta hnědá s bílou lysinou, která se jí táhne až k nozdrám." Přikývnu, že už jsem jí zpozorovala. Pomalu vkročíme mezi koně, kde Sue Perlu odchytne. Já k ní opatrně vztáhnu ruku a ona skloní hlavu, abych ji mohla pohladit. Nasaju vůni její kůže a pak jí za zvuku klapajících podkov odvedeme se Sue do stáje, kde mám věci. Tam jsem jí u uvaziště přivázala.
Se Susan jsem jí kousek po kousku vyhřebelcovala a vyčistila. Nezapomělo se ani na kopyta. Prostě všechno co bylo třeba. Pak mi Sue ukázala kde je sada na postrojení koně a kterou budeme používat my. S její pomocí jsem donesla k Perle všechno včetně sedla. Sue mi dopodrobna popsala každý kousek této sady a vysvětlila k čemu slouží a na jakou část těla koně patří. Potom jsem se pokusila sama Perlu osedlat. S uzdečkou a nánosníkem mi Susan pomohla. Ještě v tom nemám takový cvik.
"Běž se převléknout, šatna je tady." ukázala na jedny dveře. Vzala jsem si tašku a bundu a vešla. Byla docela velká. Na jedné straně byla lavička a nad ní několik věšáků. Naproti se nacházelo vysoké zrcadlo. Vzala jsem si jezdecké kalhoty, holinky, černé tričko s dlouhým rukávem a vestu. Když jsem vylezla ze šatny, Sue mi ještě podala přilbu pro bezpečnost. Mezitím Perle dotáhla podbřišník a třmeny hodila přes sedlo, aby Perle mi chůzi nevadily. Sue mi pokynula, abych koníka do haly odvedla já. Tak jsem Perlu uchopila za uzdičku a pomalu s ní vyšla před stáje. Sue nás předešla a ukazovala mi cestu. Perlu jsem vedla pokudmožno mimo asfalt, aby ji nebolely nožky. Přešly jsme nádvoří a byly u haly. Nikdo tam nebyl, všichni asi věděli že sem půjdu dělat příjmačky.
"Můžeš si sednou, já Perlu nejdříve zahřeju. Dívej se co dělá a jak reaguje na moje povely." odpověděla jsem, že dobře a sedla jsem si. Sue připnula Perle lonž a přešla s ní doprostřed haly. Tam lonž natáhla na co největší délku a pobídkou popohnala Perlu do chůze, na pravou ruku. Když se Perla pořádně rozehřála, pobídla jí Susan do klusu, po chvilce ji zastavila a otočila na levou ruku. Z chůze přešly do klusu a po chvilince do cvalu. Ten Perle náramě šel! Já jsem se rozhlížela po hale. Byla velikánská a dobře upravovaná. Bylo tu čisto a koním se tu zřejmě jezdilo dobře. Tahle škola se mi zamlouvala čím dál víc. Perla ještě jednou vystřídala všechny tři chody. Pak jí Sue jedním náhlým šššš zastavila a za odměnu pohladila. Perla jí na oplátku zafrkala.
"Pojď Joanie, už můžeš nasednou." povzbudila mě úsměvem Sue. Pak spojila dlaně a já do nich položila svoje koleno. Tak mi Sue pomohla do sedla.
"Třmeny nech takhle nahoře." poradila mi a pobídla Perlu do kroku.
"Chytni uzdečku a malíčky dej zespodu. Ano, tak. Pořádně narovnej záda a ramena. Hezky." radila mi Sue, zatímco stíhala dávat povely Perle.
"Dívej se dopředu před sebe a ne na koně! Zadek nevystrkuj, hezky seď v sedle." připomínala mi.
"A nohama koně jakoby obejmy. Dobře, takhle je to správně!" říkala pořád dokola. Bylo těžké dělat všechno dohromady, ani trochu tak jako to vypadalo na závodech, kde se prostě vyšvihly do sedla a majestátně skákaly parkur.
"Tak, teď ještě nech třmeny přehozené, ale přejdeme do klusu. Nevysedávej, ale zakloň se. Nejdřív zkusíme pracovní klus. Lehký klus budeme cvičit potom." dávala mi rady Sue. Pak znovu pobídla Perlu. Dala jsem na její varování a trochu se zaklonila. Všemožně to se mnou házelo, myslela jsem si že to horší už být nemůže.
"Zakloň se víc, míň to bude házet." Sue má vždycky pravdu. Opravdu to se mnou házelo míň. Takhle jsme chvilku jezdily pár koleček. Sue pak dala Perle povel, aby zastavila. Myslela jsem, že jsem byla tak špatná, že toho raději hned necháme, ale jen jsme se s Perlou otočily na druhou ruku, aby z toho nebyla zmatená.
"Teď můžeš dát třmeny dolů.", radila mi Sue," A uprav si je na svoji délku." To bylo horší, jasně že jsem to uměla, ale z koně to je přeci jenom těžší než ze země. Nakonec jsem to zvládla. A nohy dala do třměnů. Stoupla jsem si tak, aby třmeny byly na místě chodidel, kde končí prsty a jsou tam klouby. Tak je to lepší. To jsem se naučila už dávno. Sue mě za to pochválila, to jsem byla ráda. Je na řadě lehký klus. Sue mi ještě dala doporučení.
"Vysedávej na vnější nohu koně. Budu ti říkat, na jedna si sedneš a dvě vysedneš." znovu jsem kývla, že rozumím. Pak Perla dostala pokyn a z kroku přešla rychle do klusu.
"Připrav se.", varovala mě Sue," Jedna. Dvě. Jedna. Dvě. Jedna. Dvě..." a tak pořád dokola. Za chvilku jsem si zvykla, ale pak se Perla oklepala a já vypadla z rytmu. Chvíly mi trvalo, než jsem se vrátila.
"Neza-pomí-nej-na-zá-da." říkala do rytmu kroků Perly teta Susan. Úplně mi vypadlo, že mám být narovnaná.
"A nemusíš vysedat tolik, stačí se jen trochu zvednout." Tohle mi stačilo říct jednou. Cval začátečníci nezvládají, takže jsme znovu přešly do kroku až ke Sue, kde odepla Perle lonž.
"Teď hezky vykrokujeme. Zkus to sama Joanie, okolo celé haly." Tak jsem se srdcem v kalhotách zamířila s Perlou ke zdi haly. Nechala jsem si tak metr mezeru, pro jistotu. Když jsem se blížila k rohu, zmáčkla jsem Perlu levým stehnem. A mírně levou rukou zatáhla za uzdečku. Poslouchá nádherně! Stejně jsem to provedla u všech rohů haly. Snažila jsem se po celou dobu držet záda rovně a neklátit nohama. Dívat se před sebe a prostě dbát na to co mi Sue řekla při lekci. Když jsem s Perlou krokovala, Sue byla potichu a nic mi neříkala, tak jsem snad dělala všechno dobře. Ze sedla jsem seskočila sama, takže Sue u toho nebyla potřeba. Perlu jsem znovu vzala za uzdečku a odvedla ji do stájí. Tam jsem jí pod Suesiným dohledem odstrojila a pomocí hřbílka, měkkého i tvrdého kartáče koně očistila. Řada přišla i na kopyta. Na to jsme použily háček na kopyta a jako finále jsem vzala do ruky slámu a celou Perlu jsem s ní dočistila. Moc se mi líbí pach slámy a koní. Pak už jsme se Sue jen zavedly Perlu do výběhu mezi ostatní. Uvítala je zařehtáním a během mezi ně. V šatně jsem se zase převlíkla do svých džín a trička. Všechno to narvala do tašky a vyšla před stáje. K ředitělně mě doprovodila Sue i se svým psíkem.
"Děkuju, že jste to se mnou alespoň zkusily." usmála jsem se na ni.
"Neboj se, mi ti ještě dáme vědět." pes štěknul, aby ještě zdůraznil Susanina slova.
"Nashledanou!" otočila jsem se u brány a zavolala. Sue mi na oplátku zamávala a já jsem vyšla tou krásnou branou, o které jsem doufala, že se zavře, ale se mnou na druhé straně.

P.S: Pardon, za možné chyby.