izzy+meteor: UVOLNĚNÍ PŘED NÁROČNÝM TRIKEM (LUK) + VYLÍTÁNÍ
Srovnala jsem Metymu provazku na hlavě. Aby všechny uzlíky byly tam kde mají a ten poslední byl správně stáhnutý a zavázaný. Do oček lezoucích z fiadoru jsem zacvakla těžkou karabinu lana a zamlaskala jsem. Vyšla jsem ven před box a valášek mne následoval. Ještě jsem z tašky vzala z pytlíku hrst peprpmintových pamlsků a strčila si ji do kapsy. Mety se na kapsu hned vrhl,ale já jsem ho varovala ostrým ‚,heej!‘‘. Metyho nohy byť bez podkov jemně klapaly do podlahy i do dláždění když jsme vyšli vraty ven na dvůr. Přestože už bylo k večeru venku bylo pořád celkem horko. Ale tak snad to přežijeme. Za chvilku jsme po cestičce došli k trojúhelníkovým ohradám. Jedna s povrchem z gumy,jedna písková. Prošli jsme vrátky do tý pískový a já za námi zavřela. Ještě jsem s Metym na laně úplně propuštěným poupravila skoky tak aby je ani nenapadlo ho skákat a pak jsem si došla doprostřed kruhovky a vycvakla karabinu z provazovky. Mety hned odběhl nadšeně zkoumat okolí. Měl hodně energie,přeci jenom je to už dlouho co jsme pořádně spolu pracovali,jakože fakt pravidelně a tak to teď bylo vidět. Hlava nahoru,ouška všude možně než na mě a sem tam si dokonce i vyhodil z radosti. Když si při jednom takovým výkopu prdl a pak se toho trochu lekl nemohla jsem jinak než se začít smát. Samozřejmě jsem ho ale nemohla nechat věčně běžet na jednu stranu a tak jsem se mu po pár kolečkách postavila do cesty s rozpřaženýma rukama a donutila ho obrátit se na zadních na druhou stranu. Je vidět že takový skoro cvalový půlpiruety mu bez jezdce jdou na jedničku. No snad to jednou za hodně hodně dlouho zvládnem i z toho sedla V jeden moment se Mety zaseknul,bleskově zabrzdil a vejral do dálky s hlavou v oblacích. Byl fakt obrovskej když se mu zachtělo. Tak to ne! Vzala jsem hůlku o kterou jsem se opírala, pevně do ruky a jejím provazoidním koncem švihla v Metyho páté zóně,čili prostoru za ním. Mety se na mě ohlédnul s výrazem ‚,Jé ty jsi ještě tady?Já zapomněl!‘‘ () a pak se odrazil od zadních a zase se dal do běhu. Za pár obvodů jsem ho opět přiměla změnit směr. To už se začal konečně trošku uklidňovat a taky zpomalil to zběsilé tempo Krk si vytáhl postupně hezky dopředu a dolů a když si uvědomil že mu v tom zpomalování nebráním přešel si nejdřív do klusu na pár obvodů,pak jsme změnili směr a po dalších pár obvodech na druhou ruku kdy si nejdřív ještě chvíli cválal a pak klusal přešel do kroku a funěl jak parní lokomotiva. Vždycky se mi hrozně líbil když takhle funěl a nozdry měl jak dva tunely Nechala jsem ho nějakou dobu krokovat na obě strany.Zapískala jsem a Mety poslušně zastavil. Zavedla jsem ho doprostřed a pustila se s ním do triků.