izzy+meteor: VYKLUSÁNÍ A VYKROKOVÁNÍ PO TRÉNINKU

Vyšla jsem s Meteorem ven z haly a protože to bylo po cestě k východu ze stájí,čapla jsem u jeho boxu i ohlávku s vodítkem,abych nemusela odmontovávát otěže od uzdečky... jsem to ale líný člověk Po cestě kolem kryté krovky jsem mířila k té vnější a kolem ní dál k né už tak novým dvou prostorům,které jsem zatím ale úspěšně neavštívila Výběh s gumou a pískem,ten si necháme na jindy pro jiné účely. Co nás teď zajímalo byla trojúhelníkovitá písková jízdárna. Sice tam byl nějaký skokový materiál,ale byl postavený víc na vnitřku jízdárny takže obvod byl volný a skoky byly navíc postavené tak aby se nedali skočit-respektive žádný kůň by je nechtěl skákat dobrovolně Sundala jsem Meteorovi sedlo a položila ho na horní břevno skoku. Potom jsem ho oduzdila a šoupla mu ohlávku. Takhle to přeci jen bude snazší.
,,Jdi krok'' mlaskla jsem na valacha poté co i uzdečka bezpečně visela na skoku. Valášek se nejdřív díval kolem sebe stylem – kde to sakra jsem a co po mě chce- pak se ale rozešel,akorát ne úplně po obvodu. Šla jsem k němu směrem k jeho lopatce. Naštěstí to pochopil a přešel až na obvod.
,,Klus'' řekla jsem ostře a pro jistotu ještě zamlaskala. Grošák se rozklusal kolem jízdárny. Po obvodu úplně nemohl,protože to mu trojúhelník nedovoloval,tak se držel alespoň delších rovných liníí. Šla jsem kolem dokola kousek za ním aby nepřešel do kroku nebo ještě hůř,nezastavil. Meteor nejdřív klusal s hlavou relativně nahoře po chvíli si ale začal hlavu snižovat a natahovat dopředu až s ní klusal hezky u země. Po pár ''obvodech'' jsem vyrazila proti němu s rozpřaženýma rukama a přiměla ho změnit směr. Valášek ho sice změnil,ale přešel do kroku.
,,Hej ale! Klus'' křikal jseem na něj a zamlaskala. Zase jsem chodila po obvodu kousek za ním abych ho udržela v tempu a jakoby hnala před sebou. Po pár obvodech jsem ho pomocí slovního povelu nechala zpomalit do kroku. Krokování už bylo na delší dobu a tak jsme častěji měnili směr a krokovali a krokovali když Mety přestal funět a taky vychladl zavolala jsem na něj ,,Stooji'' a připla mu vodítko k ohlávce. Sedlo jsem mu položila volně na hřbet s podbřišníkem přehozeným přes něj a uzdečku jsem si nasadila na rameno. Potom jsem se s Meteorem vydala po stejné cestě jakou jsme přišli -překvapivě- zpátky do stáje Tohle vyklusávání a vykrokování je věru o hodně zajímavější. To budeme praktikovat častěji