kitty+asie: PRÁCE VE VOLNOSTI, SKOKY
Vyvedla jsem klisnu na halu. Venku chumelilo, ackoliv bylo tepleji nez vcera, a skoky na placku u azulu tak byly vylouceny. Rozhodla jsem se Asii vzit alespon na skoky ve volnosti tady, na hale. Dikybohu k veceru uz vsichni meli hotovo a tak tu moje rezervace haly nijak zvlastne nezavazela. Vranou jsem pustila na volno, a rozhodla se ji nechat okrokovat a oklusat ve volnosti. Jelikoz dovnitr jsme tento tyden moc nechodily, hned strcila cumak na zem a zacala kolem behat jako pejsek. Zkoumala pachy koni, kteri tu byli pred ni a dikytomu obchazela halu v klidnem tempu. "Zlaticko, vis ze n to nemame celej den?" Houkla jsem na ni, zamlaskala a zlehka hodila lonzovacim bicem. Vranka otocila usiska na me, svihla ocasem, ale prizvedla hlavu a sla kupredu. Ne ze by sla nejak ochotne. "Jen jdi" hrozila jsem ji, kdyz zacinala zpomalovat. Po chvili se jeji pohyb ustalil na houpavem, pravidelnem kroku, s hlavou vytazenou dopredu, ktera se hybala do taktu. "Zlato" zavolala jsem ji a zahvizdala znamou melodii. Vranka zahnula ke me a nechala se ukazanim a reci tela vyvest na druhou ruku. Chvilku takhle obchazela, zkoumave se divala do zrcadel, a to uz se ozvalo "dvere!" "Dobry" zavolala jsem zpatky a dovnitr vesel Connor. "Zase skazeme?" Podival se na me, posledni dobou skakala vranka castejs beze me nez se mnou. "No jo. Prikyvla jsem a kyvla k smotane lonzce, povesene na uklizenem stojanu. Zahvizdala jsem na klisu a ta pomalu prisla ke me. "Tak je hodna" pochvalila jsem ji a podrbala ji na krku. "Je trochu nevrla, mozna bude delat problemy." Upozornila jsem Konyho, kdyz si ji pripinal na lonzovaci ohlavku. Sama jsem si zacala tahat stojany na stenu. "Ta sama rada?" "Jojo, ale zvysena a pak uz se vrhneme na tu druhou" oznamila jsem Konymu, zatimco jsem chystala kolmacek na rozeskakani. Pred nej jsem umistila odskokovu kavaletu a doufala, ze se na ni klisna nerozbije. Byla zvlastni v tom, ze kdyz byla nevrla a leniva v kroku a klusu, ve cvalu nekdy vybuchla plna energie. Tak snad se tak nestane. Skok byl postaveny, kavaleta rovnez a ja sledovala jak se chova fesanda na lonzi. V klusu sla neochotne, svihala ocasem a kdyz se Connor snazil nechat ji kroky natahnout a zkratit, rozdil nebyl moc patrny. "Tak tohle by neslo" pomyslela jsem si, protoze takhle by se neprotahla ani po hodine. Priplizila jsem se ke konymu, lonzku si od nej vzala, do druhe ruky lonzak a zamlaskala se zatocenim bice. Klisna sklopila usi, zasvihala ocasem a neochotne a jen stezi natahla kroky. "Sija!" Zavrcela jsem a jeste jednou vyrazneji zatocila bicem. Klisna natahla kroky o neco vic ale ja vedela, ze to umi uplne jinak. Dala jsem lonz Connorovi a s bicem vlezla bliz ke klisna. Sla jsem razne, hlava nahore, jasne a nahlas jsem mlaskala, oci uprene na jeji zadky. Stacilo pak prizvednout bic a uz krasne zesviznila tempo. "Tak je hodna!" Pochvalila jsem ji slovne, ale jakmile zacala zpomalovat, zase jsem vyrazila za ni. Pristoupila jsem pak ke Connorovi, a kdyz klisna oklusala hezky svizne cele jedno kolo, zavolala jsem ji zahvizdanim k sobe a nechala ji zastavit. Snizit hlavu, a pritom jsem ji prohmatavala rukama telo. Zkusila jsem na prohmat zada, jestli to nahodou neni pricina jeji neposlusnosti - koneckoncu ted jezdime s novym, bezkstrovym sedlem a byla by moje blbost to nevzit v potaz. Kobylce ale moje doteky a tlaky nijak nevadily. Usoudila jsem tedy, ze je to proste jenom jeji nalada. Abychom ale stihli vsechno potrebne do vecere, potrebovali jsme uz zacit s praci. Na lonz jsem si ji proto vzala ja, a po nejake dobe, kdy jsem ji nechavala jet i rovne po te volne dlouhe stene, se mi rozpohybovala. Sice nesla nijak zvlast ochotne, ale sla a sla dostatecne svizne i ve cvalu. Mohli jsme konecne zacit.
Odepnula jsem vranku z lonze, chytila ji za ohlavku a navedla ji na kolmak s odskokovkou. Klisna nenacvalala, jak bylo jejim zvykem, ale kdyz ji Connor lehce pophnal bicem, doklusala k odskokovce hezky v tempu, pres ni nacvalala a prehoupla se pres skok. Ne tak elegantna jako obvykle, ale prece. Po druhem navedeni sla o neco svizneji a kdyz jsme ji oskakavali i z druhe ruky, nepotrebovala uz popohanet. "Zvysime?" Otocil se na me Connor a ja zavrtela hlavou. Na vyssich prekazkach klisna obvykle zpomalovala, a to ted nechceme. Zacinala se ale dostavat do hecu a tak jsem se rozhodla prestavit radu na prvni, nizkou. To uz pro me byla rutina, okrokovat vzdalenosti, odhadnout vysku - a Connor zatim Asii vodil po hale. Kdyz byla rada hotova, vzala jsem si od nej kobylku a zkusila si s ni na ruce parkrat naklusat. Docela si dala rict a tak jsem s ni vyklusala k rade. Kobylka se prehoupla pres prvni kavaletu v prvnim cvalovem skoku, a s klidem prekonala celouradu. Mozna s az moc velkym klidem, ale opravdu se postupne nazhavovala, takze kdyz ji prekonavala potreti, nepresla bezprostredne po rade do klusu, ale vycvala dal. "To je moje holka!" Zvolal jsem a privolala si ji k sobe. Po odchyceni jsem s ni chvilku pracovala na lonzi na prechodech, aby byla pozornejsi a zivejsi - a Connor zatim postavil radu na druhou ruku. Pravda, musela jsem ji po nem prokrokovat a trochu upavit, ale to dalo dve minutky a mhli jsme vypustit san Vrana prizvedla hlavu, po vypusteni z klusu nacvalala a klidne, ale aktivne se přehoupla přes břevno, zvýšené kavalety, a nakonec v klidu zvládla i poslední kolmák. "To je moje holka" pochválial sje mjí, hned jak se nechala odchytit. Rozhodla jsem se zakončit hodinu pozitivně, takže jsem jí nechala skočit řadu ještě jednou, a žádné zvyšování se nakonec nekonalo. Ale vdyť byla tak šikovná, teď na konci Vyklusala jsem jí, jak bylo naším zvykem, ve volnosti, stejně jako vykrokovala. Connor pouklízel náčiní a já mu poděkovala za pomoc.