kitty + asie: Předávám klisnu s lonží Bloodye a jdu si před kolmáček umístit kavaletu tak, aby Asii dobře vycházela. Delší dobu neskákala, respektive v půlce listopadu jsme měly jedny skoky ve volnosti. No jo, však pozítří dáme něco menšího i pod sedlem. Teď ale zopakujeme to, co už umíme – nebo jsme uměly před tou pauzou. A už kvůli tomu jsem jí chtěla co nejvíc pomoct.
Kavaleta umístěná, Bloodye s klisnou na lonžce krokovala, aby nezatuhla, já sebrala ze země lonžovací bič a došla si pro klisnu. Pokukávala už po kyblíku s dobrotami, schovaném v rohu – přinesla ho Bloodye, jako lákadlo, kdyby se jí nechtělo přijít. „Stůůůj“ houkla jsem na kobylku, podala Bloodye bičík a vzala si do ruky lonž. Přehodila jsem jí přes hřbet tak, abych podle partnershipu nechala klisnu protáhnout krk. Lonžovací ohlávka působila o dost jinak než provazová, tohle ale Asie už znala, takže se ohnula na jednu a posléze i na druhou stranu. Spokojeně si přežvýkla. „To je hodná holka.“ Chválím jí, odepínám lonž a podávám jí brunetce – já se s ní v ruce rozeběhnout, zakopnu a skončím klisně pod kopyty. Chytnu klisnu za ohlávku, rozejdu se a s mlasknutím naklušu. Klisna nakluše spokojeně vedle mě, energie má dost. Jakmile na krátké stěně vidí skok, zvedá hlavu a sleduje ho, takže jí nechám hned po rohu vyběhnout – už jí znám dost dobře na to abych věděla, kdy pomýšlí na útěk a kdy ne. Bloodye mezitím položila lonž na tribuny a vrací se zpátky. Kobylka protáhla kroky, přes kavaletu nacválala a hop, přehoupla se přes kolmák. Trénink netrénink, ta šikulka to pořád umí  houkla jsem si na ní, zahvízdala, ale ona se pěkným prostorným cvalem vydala vzhůru k tomu kbelíku. „No to víš že jo, pochválit se musíš sama když to za tebe nikdo jinej neudělá.“ Směju se tomu, ale už si stoupám do cesty klisně tak, aby se ke kbelíku nedostala. Buď by ho rozkopla, nebo by ho sežrala i s ňamkama v něm. Mimoto při záteži máme jinou odměnu.
Vedu jí na skok znovu a znovu jí to nedělá žádný problém. Tentokrát čeká u konce Bloodye, kobylku chválí a když se Asie nechá chytit, dostává cukřík. „Hoodná.“ Chválí jí brunetka a chvilku s ní krokuje, zatímco já přendávám kavaletu na druhou stranu. Dvakrát ještě z téhle strany, ale protože kolmáček o sedmdesáti centimetrech jí nedělá problém, můžeme se šoupnout k řadě. Je sice fakt, že sedmdesát je pod sedlem náš průměr, ale ve volnosti si skáče i ten metřík a nijak zvlášť jí to netrápí. Neříkám, že to zvládá s přehledem, ale zvládá to.
A tak zatímco Bloodye s Asií chodí, aby nezatuhla, přestavuju řadu na kavaletu, dva zvýšené na sobě a malý komák po jednom cvalovém skoku. Všechno nakrokuju, odpočítám a mělo by to sedět. „Vypusťte krakena!“ houknu na brunetku a beru do ruky lonžovací bič, abych mohla u skoků dělat „živou zábranu.“ Connora většinou nepouštím klisnu na kombinace navést, ale to je tím že si někdy myslí že jí prostě odvede na skok a je to – a na to mu Asie zvysoka kašle Blood má ale pro Asii slabost, své zkušenosti s ní má a tak jí nechám ať jí odvede. Klisna spatřila skoky, našpicovala ouška a Bloodye jako profík odhadla moment, kdy už jí může pustit a zároveň jí tak dá co největší volné pole působnosti. Klisna takřka okamžitě zaskočila do cvalu, prodloužila si ale moc a jen tak tak, že se vešla do odskoku na zvýšené kavalety. Hodila zvláštního hrba, takže ztratila dopřednou energii a ačkoliv kolmák srdnatě odskočila, shodila předky – a kdyby tam bylo břevno zstalo, sebrala by ho i zadky. „Tak to nevyšlo.“ Odtušila Blood, když jsem odchytila Asii a požádala jí, ať řadu srovná. „Seš trubka, viď“ promlouvám na vranou, když jí vodím krokem kolem. Břevna jsou brzy zpátky na místě a tak můžu klisnu navést. Přivádím jí ke skokům blíž, než obvykle, a jen vidím jak už nemá do řady takovou chuť. Zamlaskám proto a jsem vděčná, že mám k ruce Blood, protože to sleduje a jasně ohraničuje řadu svojí řečí těla – a losovacím bičem. Klisna přiklusala ke kavaletě, přecválala přes ní, přehoupla se přes dvě zvýšené a po jednom cvalovém skoku s přehledem překonala kolmák. „To je pašanda!“ houknu na ní hezky nahlas a už k ní mířím s kostkou cukru. Asie jí vděčně přijme a odfrkává si. Chválím jí, hladím a drbu, těch pár vteřin postát může. Pak ale mlasknu a vodím jí, chvilku ať se vydýchá, ať ví že to takhle bylo správně.
Navedly jsme jí na tu samou řadu ještě jednou z druhé strany, bloodye jí během krokování přestavěla – a Asie jí tentokrát překonala v dobrém tempu, stylově dobře a nezaváhala. A to bylo hlavní  „Pro dnešek končíme. Možná jí tenhle tejden vytáhnu ještě jednou, ale máme dneska ještě trénink na nákrčáku a tak jí nechci otrávit.“ Vysvětlím brunetce, zatímco ona s klisnou poklusává a já uklízím vybavení. Jakmile je ulička volná, můžu klisnu nechat vyklusat a vykrokovat na volno. Bloodye poděkuji za pomoc a když je Asie vydýchaná, můžeme jít domů.