maki a lady: ZBAVOVÁNÍ PŘEBYTEČNÉ ENERGIE

Mrkla jsem ráno na nástěnku a vyšlo to tak skvěle, že bych měla mít 30 minut jen pro sebe a Lady v hale. Rozhodla jsem se, že si ji vezmu samotnou do haly na volno a nechám ji tam pořádně prolítat, nebo pak budu lítat já v sedle a to by se mi moc nelíbilo. Nasadila jsem kobylce uzdečku, odepnula ji od ní otěže a odvedla si Lady do haly. Na nohách měla chrániče, jen tak pro jistotu, kdyby až moc kravila. Pustila jsem ji od sebe a vzala do ruky lonžovací bič. Lady si poskočila, hodila si zadkem, až zadní nohy lítaly někde ve vzduchu vysoko nad ní. Pískla jsem si obdivem. „Ty jsi ďábel,“ řekla jsem nahlas a pozorovala cválající kobylu po obvodu haly, jak lítá. Lady si dvakrát obcválala halu a já houkla „kluuus“ Lady zastříhala ušima a přešla si do klusu. Nechala jsem ji klusat tak dlouho, dokavaď nesnížila hlavu a nechodila uvolněně. „Tak je pašák,“ pochválila jsem ji. „A krook“ řekla jsem a Lady po chvilce přešla do kroku. Nasměrovala jsem ji tak, aby změnila směr a nechala ji jít v kroku, jenže Lady si to naklusala. No, tak ať si kluše. Jakmile chtěla ona sama přejít do kroku, nenechala jsem ji a bičem jsem ji upozornila, ať ťape dál. Po jednom obvodu haly navíc jsem ji konečně dala přechod do kroku. Pochválila jsem ji a nechala chvilku vydýchat. Potom následoval opět klus a cval. Lady zaskočila a vyřítila se dopředu, prd ho tam. Zase si musela vyhodit, to by přece nebyla ona. Nechala jsem ji ocválat i na druhou ruku a pak ji nechala vyklusat a vykrokovat. Přehodila jsem přes ní odpocku a šlo se dom.