kitty + asie: OKLUSÁNÍ PO PRÁCI
Lisa byla tak hodná, že mi dovezla ze sedlovny stojan na vybavení. Sundala jsem proto kobylce sedlo, rovnou i uzdečku a poděkovala, že to uklidím sama. Měly jsme ještě na dvacet minut halu pro sebe, takže jsem klisnu mohla odstrojit až na bandáže a chrániče úplně – ale rychle, aby jí nezatuhly svaly. „Jdi krok:“ houkla jsem na ní, jakmile jsem měla sedlo v rukou. Odložila jsem ho na stojan a Asie, už navyklá na naší práci ve volnosti,se odebrala krokem na obvod. „A klus!“ houkla jsem ještě, mlaskla a hezky energickým tónem klisnu pobídla. Vranka byla po tréninku krásně rozhýbaná, sklapla zadky pod sebe, vyklusala kupředu a natahovala kroky. Netrvalo dlouho a začala se vytahovat do natažení, hlava dopředu a dole, bylo znát, že má uvolněný týl, jelikož hlava z něj visela jako lustr z háku, natahovala klusové kroky a ocas za ní volně vlál. „Ty bílý bandážky ti sluší.“ Poznamenala jsem, krásně jí kontrastovaly na tmavé srsti, zvlášť ta její zimní vypadala jako vraná  Vyklusávala teď na opačnou ruku, takže když jsem si byla jistá že kyselina mléčná, jež ve svalech při námaze vyrovnává kyslíkový dluh, je již vyplavená a tak nehrozí ztuhnutí, houkla jsem „A krook“ a klisna postupně přešla. Ne hned, ale přece  Nechávala jsem jí tedy krokovat kolem sebe a sledovala jak si užívá protažení svalů, které při tréninku pracovaly. Od prázdnin se zase hezky nasvalila, budeme ale muset přes zimu makat, jestli chceme příští sezónu taky trochu povyrážet na závody. Letos jsme moc nejezdily, soustředily jsme se na vlastní zlepšování se; neříkám, že to bylo dobře, nicméně Asie je kůň stresor, sice je nebojácná, ale snadno se vystresuje a začne vztekat, takže jsem s ní tak trochu ze strachu raději zůstávala doma. Po našem úspěchu na fei cupu jsem se ale rozhodla, že bychom mohly začít taky trochu vyrážet na externí závody.
Houkla jsem na klisnu jménem a zahvzdala známou melodii, na kterou byla naučená přijít. Jelikož jsem jí většinou nechala přijít blíž a pak zase odejít na druhou stranu – užitečný způsob změny směru – rozhodla jsem se dneska nechat jí přijít až ke mně. Sáhla jsem do kapsy u šusťákové bundy a podala jí kousek jablka, vždycky jsem něco málo nosila s sebou  Kobylka ho spokojeně schroupala a pak se nechala vyzvat zase ke kroku na druhou ruku. Tímhle způsobem jsem jí nechala se okrokovat, načež jsem jí nauzdila a odvedla do stájí.