kitty + asie: VYKLUSÁNÍ PO PRÁCI
Rozloučila jsem se s Lisou a sundala z Asie sedlo. Odložila jsem ho na tribuny a odepnula otěže. Měly jsme tu první přípravu na plnou uzdu – sundala jsem uzdečku, vzala plnou uzdu z připraveného stojanu a klisně jí nasadila. Vranka si chvilku s udidlem pohrávala, rovnala si ho do pusy a chvilku trvalo, než jsem jí zapnula podhrdelník. Nánosník to samé, zkontrolovala, že má dost volného místa a pak od ní odstoupila. Vranka si s ním trochu pohrávala, a když vypadala v pohodě, vyslala jsem jí krokem kupředu. Nechala jsem jí naklusat, přece jen máme zrovna po práci. Jak byla uvolněná a popracovaná, vyklusala hezky od zádi, lehce snížená hlava, ocas volně povlával a nešvihala s ním. Občas se ozvalo zacinkání, jak si klisna pohrála s udidlem, podbradní řetízek nebyl takřka zpanutý, tak trošku chrastil. Vyklusávala hezky svižně a mě fascinovalo, jak jí uzda na jemné hlavě sluší. „To zvládneme“ zašeptala jsem spíš pro sebe, ale vranka ke mně natočila ouško. „Sijko“ houkla jsem na klisnu a zahvízdala známou melodii. Jakmile se na mě podívala, zacouvala jsem, udělala jí místo a když přiklusala, gestem bičem jsem jí vyslala na druhou ruku a nechala proklusávat na druhou. Ne moc dlouho, jen tak abych si byla jistá, že se z jejích svalů vyplaví kyselina mléčná – nechci jí ještě víc unavit, kyslíkový dluh máme už teď, naším úkolem je ho vyrovnat. Navíc jsem chtěla, aby její první vzpomínka na uzdu byla dobrá, takže jsem jí po dvou jízdárnách nechala přejít do kroku – stačilo houknout „A krook“ a bič nechat poklesnout k zemi, za naší práci se utahala už dost na o, aby i teď protestovala. Ještě chvilku jsem jí nechala krokovat a pak jí odvedla do stáje.