lia a charakter: 1.TRÉNINK ÚSMĚVU
Terryho jsem si připnula na vodítko a stoupla si před něj. V kapse jsem měla mandarinku, kterou jsem ukradla z kuchyně, ale přesně na tu vůni Terry zareagoval. Musela jsem ji tedy ještě oloupat, takže jsem měla plnou kapsu šlupek, ale povedlo se. Z hluboka jsem se nadechla a strčila mandarinku Terrymu před nozdry:
,,Úsměv!“ Terrymu se lehce zatřásl horní pysk i za ten pohyb jsem ho však pochválila a nabídla mu mrkev, kterou mi milostivě darovala tetička.
,,Terry, úsměv…,“ povel jsem zopakovala a Terry předvedl to nádherné flámování, jako ve stáji.
,,Šikulka, moc jsi šikovný…“ dala jsem mu mrkvičku a pokračovala. Terry začínal chápat, byl poměrně snaživý a hlavně učenlivý, pochopil to poměrně rychle.
,,Úsměv, kamaráde…tak je hodný, ano,“ další ohnutí bylo poměrně mírné, ale i za to dostal řádnou pochvalu a mrkvičku.
,,Ještě jednou kamaráde, naposledy, jsi moc šikovný. Úsměv!“ nechtěla jsem, aby to Terryho omrzelo, byl v tomto případě, tak zaujatý. Terry ohrnul horní pysk – tak…polovičatě. Nebylo to nic extra, ale nebylo to ani málo.
,,Ano si moc šikovný,“ ještě jsem uklidila kavaletky z PK a vyvedla ho z jízdárny.