izzy+meteor:
LUK POTŘETÍ

,,Jestli spadneš a povalíš mě...'' začala jsem srandovní výhružku ale pak jsem ji dokončila úplně jinak než jsem původně chtěla. ,,Tak budu zalehlá,pravděpodobně mrtvá a ty budeš mít pohov do konce života...jo promiň tos neslyšel,nic takovýho jasný?'' zasmála jsem se. Tuhle větu jsem vypustila z úst proto že když jsme včera opakovali všechny cviky Meteor u luku vypadal nejen jako že chce udělat kotoul,ale jako že chce udělat kotoul bokem ,,Tak jo poď na to obříku'' řekla jsem povzbudivě nám oběma a pak prostrčila Tikovi mezi jeho předníma nohama zhruba v úrovni jeho karpů pamlsek. Mety se otočil krkem na mě, v očích výraz typu -co to tam sakra vyvádím-. Když se nedočkal odpovědi začal hledat hrušku kterou tu přece někde určitě cítil. Nakonec ji přeci jen našel a znovu se postavil do pozice kotoul a půlku hrušky si vzal. Trochu jsem si oddechla,Mety držel rovnováhu o něco lépe než včera. Ale jak se říká neříkej hop,dokud nepřeskočíš (o čemž by se v případě koňských parkurů dalo polemizovat žejo ale teď jsme se drželi země ) Znovu jsem mu dala mezi přední nohy pamlsek. Tentokrát už Mety věděl že tam na něj čeká dobrůtka a natáhl se pro ni. Trochu jsem s rukou nenápadně uhla aby se kámoš musel buď předklonit nebo pohnout celým tělem dozadu. Valachovi nejspíš něco svitlo v hlavě protože se se skoro nataženýma nohama trochu nahnul dozadu a ukořistil pamlsek. Ták je pašák,pochválila jsem ho a stoupla si vedle něj. Asi dvě tři minutky jsem s ním různě chodila po jízdárně abychom luk nezkoušeli třikrát bezprostředně po sobě. Pak jsem mu znovu mezi předníma nohama prostrčila pamlsek a když si ho ukořistil tak jsem ho pochválila a pro dnešek to zabalila. Metymu už začaly sliny od hrušek zamrzat u huby