izzy+meteor: POTŘES PODRUHÉ

Sluníčko na nás zhora hezky svítilo. Všechno hned vypadalo nějak líp,jarněji snad dokonce letněji. Otevřela jsem nám dveře do kruhovky a za námi je zase zavřela. Metyho jsem odvedla do středu kruhovky a lano mu přehodila volně přes krk,aby nezavazelo. Přistoupila jsem k valachovi zboku a začala koncem stočené mrkvové hůlky klepat zezadu na Metyho levou přední nohu. Sice už jsme to jednou dělali,ale to bylo skoro týden zpátky a tak byla Metyho reakce stejná jako týden předtím. Nejdřív ho to začalo dost štvát,dokonce si i švihnul ocasem. Když jsem ale nepřestávala naštvaně hrábl kopytem do písku. Okamžitě jsem přestala a vylovila z kapsy pamlsek který jsem mu dala zatímco jsem ho chválila hlasem. Taky jsem ho podrbala na krku,aby věděl že to bylo doopravdy dobře. Potom jsem to zkusila znovu. Zase jsem se postavila zboku zleva a začala koncem mrkvovky rytmicky poklepávat na jeho přední levou nohu. Meteor si už tentokrát nedal tolik na čas,stále ho to poťukávání ale trochu štvalo. Když si hrábnul znovu jsem ho pochválila. Zkoušeli jsme to ještě párkrát a na konci lekce už si grošák hrábnul dokonce na druhé poklepnutí. S obrovskou pochvalou jsem ztáhla lano z jeho krku a vyvedla ho z kruhovky ven.