clair a pomněnka: UČENÍ PUSINKY

Již se začalo stmívat a tak jsem s Pomněnkou zamířila ke kryté kruhovce. Dnes jsem ji chtěla začít učit cvik pusinku. Byla jsem vybavena spoustou sušenek s medovou příchutí, které Pomněnka milovala snad ze všech nejvíce. Odepnula jsem ji z vodítka, které jsem odložila a pak jsem se s ní ještě chvilinku pomazlila. Jednu sušenku jsem vytáhla a nechala jsem ji v otevřené dlani. Pomněnka se pro sušenku okamžitě natáhla. Já jsem zacouvala o pár kroků dozadu a opět jsem vytáhla další sušenku. Jakmile ji hnědka ucítila, jistě vykročila mým směrem. Z dlaně si vzala sušenku a já jsem ji pohladila. Opět jsem udělala pár kroků dozadu a nechala jsem ji, aby si pro pamlsek došla. Další sušenku jsem přidržela u své tváře a konečně jsem přidala i slovní povel. “Pusinka.” Kobča ke mně došla, natáhla se a sušenka zase zmizela. Nechala jsem ji ustoupit pár kroků dozadu a pak jsem vytáhla další medový pamlsek, který jsem přiložila ke tváři. “Pusinka.” Řekla jsem hnědce, která si pro sušenku okamžitě přišla. Ještě párkrát jsem toto s Pomněnkou cvičila, pak jsem usoudila, že bych mohla zkusit pusinku bez pamlsku, i když jsem pochybovala, že se to povede, mockrát jsme tento bod totiž nepocvičily. “Pusinka.” Řekla jsem kobylce, která, dle mého očekávání, střihla ušima a nechápavě mě pozorovala. “Tak fajn. Pusinka.” Ke tváři jsem si přiložila pamlsek a to už hned byla u mne a pamlsek si brala.
Uplynulo asi deset minut a já jsem z kapsy vytáhla jednu z posledních sušenek a přiložila jsem si ji ke tváři. “Pusinka.” Dodala jsem ještě a počkala jsem, až si hnědka pamlsek vezme. To jsem zopakovala asi dvakrát a pak jsem přistoupila k dalšímu bodu. “Pusinka.” Řekla jsem pouze, pamlsek jsem k tváři nepřikládala. Hnědka se na mě chvilku dívala, pak konečně přišla trošičku blíž a dotkla se mé tváře. Proto jsem ji pochválila a dala jsme jí ještě jednu medovou sušenku. Vodítko jsem cvakla do karabiny a zamířila jsem s ní do stáje.