clair a pomněnka: UČENÍ KOMPLIMENTU - ze země

S Pomněnkou jsem došla do kryté kruhovky, kde jsem měla v plánu s Pom pokračovat v učení komplimentu. Odepnula jsem vodítko a odložila ho. “Tak se do toho pustíme.” pošeptala jsem hnědce do ucha. Postavila jsem se k ní z jejího levého boku. Poklepala jsem jí na levou nožku a vytáhla jsem sušenku. “Úklona” řekla jsem a podržela jsem jí zvedlou nožku. Sušenku jsem jí nabídla tak, že musela pokleknout. A poté ji rychle snědla. “Šikovná Pom” podrbala jsem ji a nechala ji, aby se zvedla. Obešla jsem ji a zastavila se u jejího pravého boku. “Úklona” Poklepala jsem jí na nožku a jakmile ji zvedla, přidržela jsem ji. Mezi předníma nožkama jsem jí nabídla medovou sušenku. Opět poklekla a sušenku si vzala. Rychle jsem vytáhla další sušenku tak, aby se nestihla zvednout. Sušenku si vzala. Když viděla, že jí nenabízím další pamlsek, zvedla se. “No jo, šikovná.” pohladila jsem ji po krku a opět ji obešla. Totéž jsem zopakovala i na druhé straně. Opět jsem postup zopakovala. Tentokrát Pomněnka zůstala dole do okamžiku, než jsem jí pokynula, aby se zvedla. “No ty jsi moje zlatíčko.” S pochvalou jsem jí dala ještě jednu sušenku. “To by myslím pro dnešek stačilo Pom.” K ohlávce jsme jí přicvakla vodítko a zamířila jsem s ní do stáje.