luna + nota: UČENÍ CVIKU ÚSMĚV

Dnes jsem měla nabitý plán práce ze země – potřebovala jsem začít s tréninkem úsměvu, připravit, co budu dělat na Open weeku (i když jsem neměla nejmenší nápad) a zkusit něco z partnershipu. Každopádně pro Open week jsem chtěla zvolit něco ze země, protože mi to lákalo mnohem více, než drezurní sestava. Notě jsem dala provazovku a na vodítku si jí vzala do kruhovky. Vodítko jsem si přehodila přes hrazení a nechala Notu si prostor okoukat. Na hrazení jsem si pověsila svojí tašku, kde jsem měla pro dnešní den vše potřebné – zdroje smradu pro úsměv a plášť, který jsem chtěla mít při Open weeku na sobě. Chtěla jsem začít úsměvem, takže jsem si vyndala z tašky jednu z krabiček, ve které jsem měla od Sue kousek nějakého sýra, který dost silně páchnul, už když mi ho krájela. Připnula jsem si jí na vodítko a stoupla si před ní. Otevřela jsem krabičku, opatrně z ní sýr vyndala a dala jí ho před nozdry. Nota mírně natáhla krk a nasála jeho vůni. Ale na pysku pouze napjala svaly, rozmýšlela se zda ho má ohrnout, ale nakonec pouze couvla krok pryč od nepříjemného pachu a otočila hlavu. „Tak tohle nám nevoní jo?“ zvedla jsem obočí a pohlédla na ní. Sýr jsem rychle zavřela do krabičky, protože už byl vážně cítit po celé kruhovce. Vytáhla jsem další krabičku, ve které byli nakrájeny různé druhy citrusů – aby se tak umocnil jejich pach. Poznávala jsem limetku, citron, grapefruit, pomeranč a pomelo. Citrusy opravdu byli dost cítit, je to lepší, než když je citron samotný. „Tak co tohle?“ zeptala jsem se a nahnula mističku tak, aby šel pach přímo k Notiným nozdrám. Štiplavá vůně byla nepříjemná i mě, takže jsem si nedokázala představit, jak to vnímal kůň. Notě to však sedělo, takže hned začala ohrnovat horní pysk a zvedala přitom hlavu do výšky, jako hřebec flémující po klisnách. „Úsměv,“ reagovala jsem hned, jak Nota začala napínat svaly v horním pysku, aby si spolu věci spojila. Následovala odměna pamlskem. Chtěla jsem zjistit její citlivost i na ostatní věci, takže jsem vytáhla z tašky ještě krabičku s trochou rumu. U toho jsem musela Sue přísahat, že ho vrátím – i když šlo jen o pár kapek, zřejmě by nebylo zrovna vhodné, aby po Florestě běhaly podnapilé studentky Vždyť Sue nemá v kuchyni rum na pití, ale na pečení, ale to už je zase z jiného soudku. Dala jsem Notě rumu přičichnout. Nota opět souhlasila s pachem a začala dost výrazně flémovat. „Úsměv,“ dodala jsem hned a dala jí pamlsek. Měla jsem na ní ráda, že na vše tak dobře reaguje. Z mých smradlavých krabiček tu zbýval už jen česnek. Na tohle jsem se moc netěšila, protože ani mě osobně vůbec nevoněl, ale musela jsem ho zkusit. Otevřela jsem krabičku a čekala na Noty reakci. Opět zvedla pysk, ale jen hodně mírně, i přesto následoval slovní povel, pochvala a pamlsek. „Vedla sis dobře,“ pochválila jsem jí ještě jednou. Pro teď to stačilo, ale v kruhovce jsme zůstali, protože nás ještě čeká práce ze země.