clair a pomněnka: ÚKLONA - 3. lekce

S Pomněnkou jsem došla do kryté kruhovky a zavřela jsem za námi. Vodítko jsem odložila a nechala jsem Pom, aby mi podala nožku, se kterou jsem trošku potřásla a poté jsem ji dala do určité polohy tak, aby se nám úklona prováděla lépe. Ruku se sušenkou jsem prostrčila mezi jejími předními nožkami. Pom se sklonila a na sušence si pochutnala. Další sušenku jsem nechala zase o kousek níž a dál. Pom se k ní jen hlavou nemohla dostat, musela se jakoby zapřít o přední nožky. Poté na sušenku dostala. Přesně takhle jsem to ještě nějakou dobu opakovala. Na hnědce však začalo být vidět, že ji to nebaví tolik jako na začátku. “Tak Pom, to by dneska stačilo, ale ještě po tobě budu chtít něco, a to.” na chvilku jsem se odmlčela. “Úsměv” dala jsem jí příkaz a ona začala flémovat. Byl to vážně vtipný pohled. “No jo, ty jsi moje zlatíčko, tady máš svou odměnu” natáhla jsem k ní ruku se sušenkou, která chutnala po medu a poté jsem k zelené ohlávce přicvakla vodítko a zamířila jsem do stáje.