clair a pomněnka: ÚKLONA - 2. lekce

Rozhodla jsem se, že s Pom budu pokračovat v učení úklony, se kterou jsem začala včera. Proto jsem s kobčou došla do kryté kruhovky, kde bylo nyní volno a vodítko jsem odepla a dala na bezpečné místo. “Tak se pustíme do práce Pom.” pohladila jsem ji a zřetelně jsem vyslovila povel. “Potřes” jakmile kobča pokyn zaslechla a uvědomila si, že mluvím na ni, zvedla nožku a já s ní potřásla. Poté jsem ji postavila kousek od druhé přední. Tak měla mezi předníma nožkama dostatečně velkou mezeru. Vytáhla jsem medovou sušenku, které Pom přímo milovala a ruku s ní jsem prostrčila mezi mezerou mezi jejíma nohama. Chvilku sušenku sledovala, avšak neodolala a hlavu přeci jen sklonila. Sušenka mi z ruky ihned zmizela. Při druhém pokusu jsem dala ruku se sušenkou níž a dál. A sušenka opět brzy zmizela. “Hodná Pom” chválila jsem ji jako vždy. Při dalším pokusu jsem dala ruku opět níž. Tentokrát se hlavou již nenatáhla a tak, sice ne příliš nadšeně, ale přeci ano, se předními nohy zapřela a natáhla je před sebe. Poté si vzala sušenku. “Šikovná holka.” Pochválila jsem ji a zkusila jsem to ještě jednou. Opět se pro pamlsek dostala. “Šikulka jsi moje.” Dostala ještě pochvalu a vodítko jsem cvakla k její ohlávce. Pro dnešek to stačilo, nechtěla jsem, aby ji to nějak omrzelo a proto jsem s ní zamířila do stáje.