marigold a bouře: CVIK POLIBEK

Venku nebylo zrovna moc přívětivě, začalo pořádně pršet a k tomu v dálce hřmělo. V hale to naštěstí slyšet nebylo, proto jsme se sem s Buřinkou vypravily, abychom si taky zkusily něco nového. Byla jsem si jistá, že jí to pomůže vnímat práci trochu víc s nadhledem, aby jí to taky bavilo. V kapsách od své nepromokavé bundy, která ovšem nebyla z uniformy, jsem měla pořádnou zásovu nakrájených mrkviček, které dračice nadevše zbožňovala.
"Vcháázíme!" zvolala jsem a čekala na odpověď. Byla neděle, většina lidí a koní odpočívala po náročném týdnu, nebo byli zkrátka někde na prázdninách. Proto jsme měli na naší krátkou lekci halu celou pro sebe. Měla jsem Bouři na provazové ohlávce a dlouhém parelliho laně, kde naše vzájemná komunikace nabrala nějaké té úrovně, díky partnershipu. Nejdřív jsem si vyzkoušela, jestli mám její pozornost, nechala jí provést obrat okolo zádě, předku, a ustoupení celým tělem. Nebylo tu nic rušivého, takže si mě hlídala, což bylo jen ku prospěchu. Položila jsem lano na zem, chytla ho jen za konec a tím dala Bouři najevo, že budeme stát. Klisna to vzala na vědomí.
Vytáhla jsem z kapsy první kousek mrkve, kterou jsem si v krmivárně nakrájela, nabídla ho Buřince, ale tak, aby se pro něj musela natáhnout. Hvězda pamlsek spokojeně schroupala a věnovala mi prosebný pohled, jako kdyby chtěla ještě. Zatím na mě ale nijak netlačila. Nabídla jsem jí další kousek a přiblížila ho víc k sobě, tak, aby šla Bouře do mého osobního prostoru. Dračice se po dobrůtce bez váhání natáhla a jak h chroupala, jemně pohodila hlavou.
Pak jsem si dala mrkvičku vedle obličeje, řekla důrazně: "Pusinku." a poťukala si prstem na tvář. Buřinka se i tentokrát pro pamlsek natáhla, nevypadalo to ale, že vnímá nějaké příkazy, jen ten pamlsek.
"Pusinku." zkusila jsem tedy vyslovit vybídnutí a poťukala si prstem na tvář, klisna na mě ale jen divně koukala a žďuchla do mě, že chce další pamslek. Hned jsem jí nechala zacouvat ze svého osobního prostoru a nazlobeně pronesla, že nic takového dělat nebude.
Pak jsme to zkusily znovu. Nechala jsem jí opět vstoupit ke mě, natáhnout se pro pamlsek u tváře a u toho vyřkla příkaz i udělala gesto. Zkusila jsem pak vyslovit jen příkaz a pamlsek přitom držela v ruce tak, že dračice věděla, že ho dostane, jen nebyl u tváře. Klisna nejdřív neudělala nic, pak se váhavě natáhla ke mě a já jí dala pusu na čumák. Za odměnu dostala pamlsek, chválila jsem jí a drbala a vyzkoušela to ještě jednou, aniž bych pamlsky vytahovala z kapsy. Hvězda se ke mě natáhla a jakmile to udělala, dostala mrkvičku a pochvalu. Vypadala tak zaujatě děláním šaškáren, že jsem se musela zasmát.
Přišla na řadu pauza, aby si to všechno hezky zapamatovala. Na to jsem měla vymyšleno menší opakování partnershipu, když ho dneska nemáme, proto jsem si s ní prošla základní tlaky, laterární ohýbání, otáčení pomocí lana a zvedání nohou, pak se s ní trochu prošla, dávala si pozor na osobní prostor a aby si mě klisna hlídala, reagovala na ohlávku a šla klidně se mnou. Nebylo potřeba nic řešit, šla pěkně, jen se mi občas pokusila dobývat do kapsy, načež jsem jí nechala hned zacouvat a vynadala jí, nedovolila jí ani do mě žďuchat a snažit se mě popohnat k dostání pamlsku. Když už nevěděla co by, natáhla ke mě hlavu, jako kdyby doufala, že když to udělá, dostane odměnu.
"Nenene. Nic nebude." zakroutila jsem hlavou a dál se věnovala práci, jen jsem nechala klisnu vycouvat ze svého osobního prostoru. Když zjistila, že z toho nic nezbude, už to nezkoušela.
Po takových deseti minutách, možná víc, jsem pronesla:"Pusinku." a poťukala si na tvář. Bouře se ke mě ochotně natáhla, nechala si vlepit pusu na čumák a za to byla náležitě odměněna.
Zopakovaly jsme si to ještě dvakrát, aby se Bouře nezačala nudit, ale zároveň aby si to vštípila, proložily jsme to vždycky menší pauzičkou. Když jsem se ujistila, že se to naučila, došlo mi, že tenhle cvik zvládla dobře a učí se poměrně rychle. Možná by se to mohlo stát nedělní tradicí
Opustily jsme halu a vypravily se rovnou do boxu.