nadvandy+valhalla: ÚSMĚV-2. Trénink
„tak, co bys potřebovala?“ usmála se na mě Sue, když odložila utěrku. „limetku.“ Zaprosila jsem a nasadila psí pohled. Hodná tetička Sue vylovila zelený citrus, rozkrájela ho na měsíčky a dva mi podala. „stačí?“ „určitě. Děkuju!“ odběhla jsem z kuchyně a pospíchala za kobylkou. Otevřela jsem dveře boxu, připnula ji na vodítko a vyvedla ji přes stáje do kryté kruhovky. Trenažér byl vypnutý, žádný koník v něm nepracoval. Chytila jsem konec vodítka, aby bylo lano prověšené a pustila se do opakování triku úsměv, který jsme minule zkoušely trénovat poprvé. Vytáhla jsem limetku a přiblížila ji Val k čumáku. Nechtěla jsem ji trápit, stačilo jen, aby se jí kyselý puch dostal do nozder z dálky a už obracela horní pysk a ukazovala zuby. Navíc ještě kroutila hlavou ze strany na stranu, aby dala opravdu vědět, že se jí tato vůně nezamlouvá. „úsměv!“ doplnila jsem ještě slovní povel, se kterým jsem si chtěla její flémování spojit. Schovala jsem limetku a nechala Val se zase uklidnit. Když sklapla rty a uvolnila krční svalstvo, opět jsem ji vyndala. Nechala jsem ji ale dost daleko. Její pach tak k Val pronikl jen méně a můj slovní povel „úsměv“ získal větší důležitost. Její reakce nebyla tak přehnaná. Odhrnula horní pysk, spodní jen povolila. I tak ale ukázala své zuby a vysloužila si pochvalu, protože se snažila. Podstrčila jsem jí kousek sušeného chleba. Spokojeně ho schroustala a jala se hledat další po mých kapsách. „nenene, to se nedělá.“ Odstrčila jsem ji. Jen málokdy se stane, aby mi šacovala kapsy, jestli v nich nemám nějaké dobroty. Raději jsem znovu zopakovala trik s jemným zápachem citrusu. „Val, úúúsměv!“ řekla jsem a zvedla navíc ukazováček. Chtěla bych, aby jako pomůcku brala slovní pokyn doplněný zdvihnutým ukazováčkem, to je však ještě hudba daleké budoucnosti, avšak může si na to zvyknout již od začátku ne? Když jsem podnikala další pokus, už jsem vynechala limetku. „úsměv!“ řekla jsem. Val zapohybovala horním pyskem a když jsem ji pobídla ještě jednou, nadzvedla ho. „šikovná holka!“ pochválila jsem ji a zkusila to ještě jednou, naposledy. Nechtěla jsem to nijak přehánět. I tentokrát odhrnula pysk, dokonce o něco ochotněji. „šikovná, moc šikovná!“ chválila jsem ji. Přejížděla jsem jí rukama po krku a drbal na levé pleci, kde to má opravdu ráda. zopakovala jsem v kruhovce ještě nějaké prvky ze země a pak ji zavedla zpět do boxu.