joanie+bouře: TRIK ÚSMĚV - 2. ČÁST
Při snídani jsem si od Sue vzala zase čtvrtinu citronu. A teď jsem šla s Bouřkou na vodítku do kruhovky. V jedné kapse mikiny jsem měla ten citron a v druhé směs sušeného pečiva a mrkvových pamlsků, takže ideální odměny pro Bouřku. Vešly jsme do kruhovky a já jsem Bouřku nechala uprostřed zastavit. Držela jsem ji na vodítku a přiblížila jsem dlaň ke klisniným nozdrám. Když jsem byla dosti blízko řekla jsem: "Úsměv!" a doufala, že Bouřka ohrne pysky. Ohrnula! Super! Sice ne moc, ale přece jen si to pamatovala. Tak jsem ji slovně pochválila, sáhla jsem levou rukou do kapsy a vyndala část suchého chleba. Podala jsem jí ho na natažené dlani a ona si ho jemně, tak aby mě neštípla, vzala. Pak jsem to zkusila znovu. Dala jsem prsty pravé ruky asi centimetr od jejích nozder a vyslovila příkaz. "Úsměv!" Hnědka už pysk ohrnula hodně zřetelně. "Výborně! Šikovná holka jsi! Moc šikovná!" chválila jsem ji a na natažené dlani jí podávala trochu mrkvičky. Zbytek jsem si nechala na později. Lekce mají být krátké, proto jsem dnešní lekci ukončila a zítra to zkusíme znovu, naposledy. Odvedla jsem tedy Bouřku z kruhovky a tak mě napadlo, že ten citron jsem ani nemusela použít. Příště už Sue říkat nebudu, alespoň jí ten citron nebude ubývat.