jennifer+galaxie:
Společný trénink s Kitty a Asií

Společně s Galaxkou jsem šla stájí a měly jsme sraz s Kitt a Tomem na jízdárně. Moná do mě trochu hlodala slečna nervozita, ne-li nebyla to už paní, vdaná za strach. Těžko říct. Projela jsem hnědce hřívu, zatřásla hlavou a už s jasnější myslí došla k jízdárně. ,,Ahoj.“ Usmála jsem se na Kitt a podrbala hnědku. Tom na jízdárně stavěl cosi, co mi připomínalo pole bending, jo western, ještě tu chybí barely. Pousmála jsem se. ,,Ahoj holky!“ Zahlaholil trenér a my vešly dovnitř. Odpověděly jsme a já si vzala hnědku ke středu a dotáhla podbřišák. Podrbala jsem ji po krku a dopla nánosníka stáhla si třmeny. Zkontrolovala jsem si helmu na mojí hlavě. Tom něco pro nás připravoval, po očku sledoval a když viděl, že jsme již obě dvě hotové, dal povel k nasednutí do sedel. Přidržela jsem si levý třmen, pak se chytla zadní rozsochy, přední i s otěžemi, odrazila se a lehce dosedla do sedla. Vzala jsem nejdříve otěže do rukou a pak vsunula pravou nohu do třmenu a nohu v levém vyndala a upravila. ,,Krok, dlouhá otěž, nechat koně si vytáhnout krk.“ Stiskla jsem holeně a nechala Gal jít na obvod. Nechala jsem volné otěže a s Kitty jsme jezdily zatím proti sobě. ,,Jennifer, otěže nepovoluj úplně, nech si je na kontaktu, dlouhé, jak to jen jde, ale stále na kontaktu.“ Pousmála jsem se, měla jsem je vždy poněkud delší, nechala jsem hnědku lehkým pobrnknutím odžvýknout a zkrátila si otěže asi od jednu a půl zarážky na obou rukách a zbytek nechala vně. ,,Tak super, pověz mi něco o vaší práci, jak se ti s ní pracuje. Kam jste to dopracovaly, co zvládáte podle tebe s přehledem a jak to vidíš s tou stranovou prací, samozřejmě i vaše nedostatky. ,já si udělám hrubý obrázek brzo, ale teď to chci slyšet od tebe.“ Chvilku jsem si v hlavně promítla mé společné dny s hnědkou. ,,S Galaxií jsme právě nedávno se učily stranovou práci a díky tomu, že to bylo poprvé, jsme se teprve učily travers, dovnitř plec a ustupování na holeň. Co se týče naší práce, podařilo se mi odbourat to její lehání do otěží, už mi nelehá často, jen se občas zapomene, že to na mě neplatí a umím si s ní už poradit. Obvykle už mi stačí synchronizované přiklídání holení se zadními nohami. S hnědkou nám nejlépe jdou jízdárenské cviky, protože je vždy většinou praktikujem u opracování.“ ,,Pěkně ten roh příště vyjeďte, teď to bylo hodně ledabylé, chci vidět lepší v dalším rohu.“ Tom mi skočil do řeči a já přikývla a pokračovala. ,,Jak jsme se minule učily stranovou práci, tak nám moc nejde travers, nějak nám dovnitř záď nesedla.“ Tu jsem hnědku vedla po vnější stopě, vyjela pečlivě roh a pak se minula v C s Kitty. ,,Lepší to bylo celkem.“ Usmál se Tom a já mohla dopovědět, co jsem začala. ,,Dovnitř plec ujde jakž takž a ustupování na holeň nám jde celkem skvěle, ikdyž to asi zase tolik skvělé nebude.“ Usmála jsem se. Přejela jsem vnější otěží po krku a pohladila hnědku. Ta si pofrkala. Tom se začal věnovat Kitty a já si s hnědkou vyjela pečlivě roh, lehce jsem přitiskla vnitřní holeň a natočila se do směru malinko. Bylo po obvodu a my si mohly změnit směr. Já byla blízko k B, a tak když nebylo určeno jak, jela jsem přes střed, abych byla na středu dřív než Kitty a nepletla se jí tam. Vyhly jsme se břevnům i stojanům. V E jsme jely na druhou ruku. Před tím jsme jezdily ve vnější stope, proto nyní jsem jezdila ve vnitřní, protože Kitty jela na pravou ruku a měla přednost. Dávala jsem si pozor na ty rohy, abychom je neodflákly, zjistila jsem, že Tom je puntičkář Nebo mně to nikdy nepřišlo, že vyjíždíme špatně. Neb to byla taky ta absence naše, kdy jsme s hnědkou šly na jízdárnu asi… no už ani vlastně nevím ,,Dobře dámy. Začněte ohýbat, můžete využít tady toho, jen se o to prosím nezabijte. Momentálně je to ve vaší režii, já se kouknu jak s koněm pracujete, momentálně okrokujte, oklusejte, naohýbejte, kdyžtak je pak můžete začít dostávat na zadek. Před cvalem dejte vědět, já na vás budu dohlížet.“ Pousmála jsem se, poočku mrkla, kde je Kitty, ta ohýbala. Jely jsme spolu po dlouhé stěně a následně najely pěkně na krátkou. Z A jsem měla v plánu dělat velký kruh. Hlídala jsem si břevna, kolem kterých jsme jely a před A stiskla vnitřní nohu, vnější dala za podbřišák a hlídala záď. Vnější otěží jsem bránila vypadávání plece. K vnitřní jsem ji přistavila a natáčela ramena do směru. Hnědka si odfrkla a já si ji naváděla. Představila jsem si diamant. Pěkně jsem si projížděla rohy diamantu a holeně plnily své povinnosti. Vysedala jsem pečlivě do rytmu a vzala ji v Béčku na druhý velký kruh. Hnědka pofrkala a já se usmála. Byla pravda, že co se týkalo počasí, bylo vedro. Řádně jsem si ji brala na pomůcky a hnědka klusajíc si zhluboka odfrkla a udělala se mnou pěkný velký kruh. Já ji pak vnější otěží pohladila a usmívala se. Kitty vyjela na rovnou lini do stopy, já si hnědku vzala v C na osmičku. Nezapomněla jsem na to, jak vlastně na Galaxii působit, jak už byla na mě zvyklá. Vždy jsem si ji hlídala holeněmi. Galaxie pofrkala a já se usmívala, udělaly jsme první půlkruh osmičky, následně druhý, dokončily a jely ten poslední. Osmička se nám celkově povedla. ,,Hodná.“ Usmála jsem se a mrkla kde je Kitt. Vzala jsem si obvod diagonálně a změnila si s hnědkou směr, v A jsme si udělaly další velký kruh a pěkně ohnuly. Hnědka pěkně se přistavila k vnitřní otěži, ohla se kolem vnitřní holeně, ale moje vnější otěž hlídala plece a vnější holeň zase záď. Galaxie pěkně kruh vyjela a já ji naváděla podle rohů diamantu. Pak jsem jí povolila otěže a nechala si uvolnit hlavu a následně s odžvýknutím krátila otěže o dvě zarážky, ale ne tak, aby nebyly otěže volné, ty byly, aby Gal mohla se postupně rozehřát. Klusaly jsme po dlouhé stěně, kde zrovna byla Kitt s Asií, vjela jsem si do vnější stopy, kdy Asie po signálu Kitty ustoupila do prostoru. Hnědka už odfrkávala. ,,Krook.“ Zasedla jsem do sedla pomalu, ztvrdla v břiše a hnědka přešla do kroku. ,,Hodná.“ Usmála jsem se, vnější otěží ji pohladila po krku a nechala jí vytáhnout otěže a znovu chvilku nechala vdechnout, než jsem si otěže vzala o trochu zpět na kontakt. Dělání vlnovek zde by nevycházelo, proto jsme si udělaly jetě jednu osmičku a to celkem už i pěknou. Hnědka šla už uvolněně, proto jsem zlehka stiskla holeně a pomlaskla. ,,KLus.“ Usmála jsem se a Gal pofrkala a vyklusala. Na druhý krok jsem začala vysedat. Z E jsme udělaly další velký kruh a já cítila, jak byla Galaxie už pěkně uvolněná. Gali se mi pěkně uvolnila a já byla s ní spokojená. Už si pěkně došlapovala pod těžiště a šla od zádi. ,,Tak holky, máte opracováno, jak vidím, tak začneme.“ ,,Ale vždyť..“ Vyjelo mi z pusy, protože já byla zvyklá brát Galaxii ještě na ocválání. ,,Jojo, já vím, taky začneme cvikem tak základním, že se zařazuje právě do protahovací fáze, a ne do práce shroměžďovací. Nikterak nám totiž koně shromáždit nepomůže, místo toho je dobrý na protažení končetin a hřbetu a tento cvik je?“ Mozek mi trochu přehřátím šrotoval Gal si odžvýkla a já zaslechla Kittin hlas. ,,Ustupování na holeň.“ Tom byl s odpovědí spokojen a pokračoval ve svém výkladu. ,,Přesně tak, při ustupování na holeň se koně nesnažíme nijak ohnout. ,,Můžeme hlavu lehce sestavit do proti směru pohybu, ale to ještě není ohnutí a kůň se tak pohybuje tařka rovně, akorát že do strany.“ Zadívala jsem se na Toma, který něco prováděl s jeho rukama. Trochu jsem kulila oči a pousmála se. ,,Vnitřní zadní noha si tedy předkačuje jednak dopředu a jednak do strany. To brání jejímu zatuhnutí, protahuje jí, procvičuje a připravuje ji to na další stranovou práci. A co se hřbetu týče, zkuste si někdy ustupování na holeň bez sedla, pokud jej provádíte správně, je úžasně cítit, jak hřbet pracuje. Každopádně,“ odmlčel se ,,pomůcky pro ustupování na holeň, Jenn?“ Podíval se trenér po mně a já si rozpomněla na mnou naučenou větu. „Váha je na vnější sedací kosti, vnější holeň přitisklá za podbřišníkem a více prošláplá pata, vnitřní holeň za podbřišákem. Ramena jsou rovnoběžná do směru pohybu, vnější otěž přiložená ke krku a k vnitřní otěži je koník přistavěn.“ Pousmála jsem se a pohladila hnědku vnější otěží. ,,Super a teď česky, Kitty?“ Podíval se trenér po Kitty.
„Našlápnutý je více vnější třmen, abychom koni pomohli přesunutím těžiště, takže je o něco více zatížená vnější sedací kost. Kůň přitom odstupuje od vnitřní holeně, která působí v poloze těsně za podbřišníkem a posílá jednotlivé kroky dopředu a do strany vnější holeni, která leží za podbřišákem a reguluje míru ustoupení do strany. Vnější otěž udržuje sestavení, rámec a reguluje pohyb vpřed. Pokud bychom pohybu vpřed zamezili, získáme obrat kolem předku. To si pošroťte v hlavě.“ Pár vteřin bylo ticho, probrala jsem si to v hlavě.
„nicméně k tomu přistavení Jennifer. Při ustupování na holeň nepotřebujeme, aby byl kůň ohnutý. Jenoduše to nevyžadujeme, pro nás je u toho důležité uvolnění končetin, hřbetu, a to, že se kůň naučí stranovému působení holeně, proto tohle umí každý kůň, co prošel základním výcvikem. Nicméně sestavením holení v tomhle cviku se tak nějak stává, že získáme mírné ohnutí jak takový vedlejší efekt. Což nám v ničem nevadí, vůbec. Takže, dámy. Obě dvě už ustupování na holeň znáte, vaši koně tím lépe, takže jdeme na věc. Projedete obratem tak, abyste se dostali vedle břeven, na vnější stranu týhle uličky,“ ukazoval nám směr, „a ustupováním na holeň se budete dostávat do stopy. Já vám ovšem budu říkat kolik kroků má zrovna kůň ustoupit, vy ten počet odustupujete a pak pojedete rovně. Neřešte to, abyste ten počet ukončily přesně, i když Kitt, ty by ses na to taky mohla zaměřit, jestli ten kůň udělá o krok navíc nebo o krok míň je mi jedno. Všechny ale musí být správně provedené a pokaždé, když vyjedete z toho ustupování dopředu, vám kůň má jít rovnoběžně se stěnou. Tak, Kitty.“
Vyzval trenér Kitt a já zatím poklusávala kolem. Usmívala jsem se a sem tam zahlédla Kitt. Bylo vidět, že ty dvě za sebou už mají hodně jízd. Já se pousmála. ,,Taky jednou budem“ Šeptla jsem směrem k hnědce. Ta pofrkla a já si s ní poklusávala dál s úsměvem. Hnědka si snížila hlavu, jak jí to šlo a já se usmála. Schválně jsem ji stiskla synchronizovaně se zadními nohami. ,,Ať tě to ani nenapadne.“ Sykla jsem. Hnědka byla celkem už bez takové té energie. Když Kitty skončila, pozval mě Tom, abych jela na linii u břeven. Srovnala jsem se v sedle a držela váhu na obou sedacích kostěch, holeně měla jemně přiložené a na obou otěžích stejný kontakt. ,,Pět kroků.“ Houkl na mě Tom a já posunula vnitřní holeŇ lehce za podbřišník, vnější posunula za podbřišník a vnější třmen si více našlápla. Následně jsem dávala hnědce signály pomocí vnitřní holeně. Hnědka šla celkově pomalu a bez života. Odpočítala jsem pět kroků, ikdyž jsme udělaly asi o dva víc, protože se mi vnější holeň trochu pozapomněla ,,Jenn, Galaxii potřebuješ mít živější, aby ti šla pěkně živě, pravidelně a prostorně kupředu.

„Chápu, že v tomhle počasí je to zase o něco ztížené, ale je potřeba, aby se Galaxie nesnažila ulehčovat práci. Nechci, abys jí tu do pohybu víc vypobízela, my v ní potřebujeme probudit trochu toho nadšení, energie, a ne z ní ten pohyb ždímat. Takže jí vezmi na obvod a proveď pár přechodů, můžeš zařadit i pár cvalových, jen aby se trochu probudila, probrala, trochu víc aby šla dopředu, aby chtěla jít. Pak se ke mně vrať.“ Přikývla jsem se, vrátila se na obvod, změnila si s hnědkou směr. ,,Tak jdi, hop.“ Mlaskla jsem na dlouhé stěně, dala holeň za podbřišák, pobrnkla do vnější otěže a mlaskla. Hnědka nacválala celkem s vysokou energií a radostí. Šla jsem do stehenního sedu a obcválala si s ní celou dlouhou stěnu a pak krátkou. Na začátku té dlouhé jsem zasedla zpět do sedla a přes poloviční zádrž ji zpomila do klusu. Začala jsem vysedat a pak zlehounka si sedla do pracovního, ztvrdla v břiše, hnědka nějak dnes byla nabručená. ,,Krook.“ Řekla jsem a už ji chtěla lehounce upozornit otěžemi. Galaxie ale přešla do kroku a já ji nechala jít půlku delší stěny, pak jsme spolu vyklusaly do pracovního klusu. Hnědka pofrkala a já se usmála. Po delší stěně po její půlce v klusu jsem ji znovu nechala přejít do kroku. Podrbala jsem ji vnější otěží. ,,No vidíš.“ Usmála jsem se. Pčipravila jsem si holeň za podbřišník. ,,Hooop.“ Mlaskla jsem, stiskla holeně a brnkla do vnější otěže. Hnědka frkla a vycválala. Odfrkla si a krásně cválala už volně. Po půl obvodě jsem ji nechala přejít do klusu. Udělaly jsme si diagonálu a velký kruh. Ještě jednou jsme si přešly do kroku, pak do klusu po půl obvodě. ,,Jsme připravené.“ Houkla jsem na Toma. ,,Tak pojďte a pěkně pět kroků.“ Usmál se Tom. Jela jsem po rovné linii kolem břeven. Posunula jsem vnitřní holeň lehce za podbřišák, vnější dala víc za podbřišník a vnější třmen si našlápla, jak upozornil Tom, ne moc. Pak jsem si udávala signály vnitřní holení. Vnější otěží jsem hlídala krk a plece a vnitřní na tom nebyla taky bez chyby. Hnědka už pofrkajíc pěkně ustupovala. Odpočítávala jsem si kroky a pak Gal lehounce upozornila na to, ž eje konec. Udělala ještě jeden krok, kdy jsem jí upozornila ještě jednou. Galaxie šla už pěkně rovně. ,,A pojďte ještě jednou, dejte si sedm, jako Kitt.“ Usmál se. Vnější holeň jsem posunula za podbřišník a našlápla lehce vnější třmen, vnitřní holeň jsem dala asi o pár centimetrů za podbřišák a udala jí signály. Vnější otěží jsem hlídala sestavení a vnitřní holeň udržovala. Galaxie pofrkla a postříhala ušima. Hnědka šla pěkně a já počítala. ,,Jeden..dva…“ Odpočítávala jsem si v duchu a pak ji po sedmém kroku upozornila. Hnědka zareagovala skoro hned. ,,Hodná.“ Pochválila jsem ji a podrbala po krku. Hnědka pofrkla a já se usmála. Tom mi vysvětlil, že ty dva poslední kroky byly na stejné brdo. ,,Ke konci přestáváš působit a tím jí dáváš mizerné pobídky. Ale bylo to pěkné.“ Usmál se a podíval se na nás obě. Já s Gal najela na stěnu.
„Další cvik, který se dá zařazovat i do opracování, je dovnitř plec. To je cvik i shromažďující, je velmi výhodný v tom, že jakmile dostanete sebeživějšího koně do pozice dovnitř plec a donutíte ho k nějaké aktivitě vnitřní zadní nohy, tak i sebeživější kůň se vám chtě nechtě začne připravovat na shromáždění. Tahle pozice mu prostě nedává jinou možnost. Zároveň se dovnitř plec jezdí v ohnutí, takže koně ohýbá a je to skvělé cvičení na rovnání přirozené křivosti. Pomůcky vám doufám, jsou jasné.“ To mě něco napadlo. ,,Můžu se zeptat?“ Podívala jsem se trenérovi do očí. ,,Co se týče váhy při dovnitř pleci, ta má jít kam? Všude to píšou jinak.“
„Určitě. Takže, všeobecně by ta váha nemusela jít nikam, když se to vezme kolem a kolem. Nicméně pokud chceme ze začátku koni vysvětlit, co po něm chceme, a že má zádí zůstat na vnější stope, můžeme si pomoci a o něco víc zatížit vnější sedací kost. Ovšem při samotné dovnitř plec, pokud jí kůň provádí tak, jak má, hodně podsunuje vnitřní zadní a tím pádem na této straně poklesá – což jezdce samo dostává do takové pozice, že přenáší víc váhy na vnitřní sedací kost. Nejde ale o nic cíleného, jen takový vedlejší efekt.“ Osvětlil Tom a otočil se na svojí řadu stojanů a břeven. ,,Takže, bude to probíhat tak, že se rozdělíte nějak do té řady a budete jezditmezi břevny a stojany, uděláte kruh okolo břevna a pak pojedete v sestavení dovnitř plec. U následujícího stojanu vyjedete na kruh okolo něj, opíšete ale jen půlkruh a opět v dovnitř pleci se vracíte zpátky.“ Vysvětloval nám trenér postup. Trochu mi to v hlavě šrotovalo a já už nevěděla, jak to myslí Řekla jsem si, že to nějak provedeme. Vjela jsem s hnědkou do uličky, tak, abychom si s Kitty nekřížily cestu. Potřebovala jsem si ji srovnat, držela si chladnou hlavu a Gal jde pěkně živě dopředu od zádě. Dojely jsme k poslednímu břevnu a já se natočila rameny, udělala vnitřní holení lehký přítisk, vnější holeň dala za podbřišák,hlídala hnědku vnější otěží a vnitřní otěž byla lehce přistavěna. Udělaly jsme si malý kruh v průměru deseti metrů, protože jsme nebyly ještě profesionální koně, tedy Galaxie. Po malém kruhu jsem si už hnědku pěkně začala dávat do dovntř plec. Váhu mého těla jsemměla na vnější sedaací kosti, idkyž jak řekl renér, tak se přeunu na vnitřní, ale zatím jsem byla na vnější. Záď jsem udržovala na vnější stopě pomocí vnější holeně, kterou jsem měla za podbřišníkem a vnitřní holeň držela stisklou na podbřišníku. Vnější otěží jse zabraňovala přílišnému ohnutí, aby Galaxie nehybala krk příliš dovnitř a hlavně aby nevypadla plec. Bylo to zajímavé protože když jsme došly ke stojanu, vrátila jse se do uličky půlkruhhem, udělaly si společně znovu malý kruh a znovu udělala naše klasické pobídky k dovnitř plec. ,,Po stranových chodech mají koně tendenci zpomalovat, nebo vypadávat z rytmu, je potžeba je trochu připobídout, upozornit je, že mají jít pořád stejně dopředu.“ Přikývla jsem, stiskla holěně. ,,Jdi líp.“ Pošeptla jsem. ,,Áno, tak je to dobře.“ Usmál se trenér na mě. Kitty měla naklusat. Já si ještě zkusila dvakrát v kroku, protože pro mě to atím byla novinka. Pak jsem prodloužila otěže, aby hnědka šla v kroku poklidně.
„Taky už krok, dobrý holky. Jennifer, ty mysli hodně na to tempo, tohle cvičení je pravda, je spíš pro živější koně, tobě bych doporučoval při procvičování dovnitř plec vyjíždět na rovný linie a zařadit do toho podobně, jako teď dělala Kitty se Sisi, prodloužení, klidně jen protažení, můžeš do toho zařadit pár cvalových, skvělé cvičení je procvičování dovnitř plece v terénu. Obě dvě si ale dávejte pozor na to, abyste, pokud nejezdíte u stěny, jely skutečnou dovnitř plec, ale myslím, že ten pocit už máte zafixovaný dostatečně, jak to má být a vypadat. Ale přeci jen, je lepší když se na vás někdo koukne, znáte to. Hele, to vedro už je fakt strašný, cejtíte že ani ty koně dopředu moc nechtěj, nebudeme to lámat přes koleno a skončíme. Pojďte teď se mnou.“ Trenér se na nás spiklenecky usmál a otevřel bránu. Podívaly jsme se s Kitt na sebe docela nechápavě. Projely jsme za ním a mířily k hlavní bráně a dovedl ná nakonec n cvalovku.
„Tady si vyklusejte. Ve stínu vám to bude příjemnější, všem čtyřem. Vykrokujte, asi tak ten jeden obvod by mohl odpovídat. Já vám půjdu naproti protisměrem.“ Houknul na nás Tom, mi pokývly hlavou, zařadila jsem se za obě dvě a pak pohlaidla hnědku a pobídla ke kluu s mlasknnutím. Hnědka pěkně naklusala, idkyž už trochu moc nechtěně. ,,Jdeme líp.“ Pomlaskla jsem na ní, když jsem cejtila, že jde šejdrem. Hnědka pofrkala a pěkně vpěkně vylusávala kyselinu mléčnou. Po vzoru Kitt jsem byla ve stehením sedu a nechala hnědce vytáhnout otěže a pak lehounce s idžvýknutím je vzalala na kontakt. ,,Už dobrý, co myslíš?“ Pootočila se na mě Kitt. ,,Jo, vypadá to skvěle.“ Přikývla jsem. Přešly jsme spolu do kroku a já dojela vranou před námi. Povídaly jsme si společně zbytek cvalovky, kdy nám nproti šel Tom. Ve stínu stromů bylo skvěle. Pak jsme spolu šly již do stáje.