thelokin + serano: 3. level: 1. trénink - jízda s trenérem mimo areál

Vyvedla jsem Serana ze stájí a zaparkovala s ním venku, kde na nás měla čekat Sue. Přendala jsem si tušírku do druhé ruky a koukla na Serana. Ten si v klídku přežvykoval udidlo a koukal někam pryč. Podrbala jsem valáška na krku. „Přežil jsi to nějak s Jennifer?“ řekla jsem pichlavě, a ačkoli tu Jennifer nebyla, věděla jsem, že by měla chuť zabíjet. Ušklíbla jsem se a trochu povolila otěže. Serano jako na povel svěsil hlavu. Usmála jsem se a v dálce jsem zahlédla věčně se usmívající Sue jak kráčí k nám. Z dálky jsem už věděla, s kým dnes Sue pojede. S Úplnkěm. Serano je s Úplněk kámoš z výběhu, takže to bude mezi nimi klapat. Doufejme. „Ahoj Sue!“ řekla jsem směrem k blondýnce, která byla ještě poměrně daleko. Odpovědi jsem se nedočkala. Sue mě pozdravila, až když došla k nám. „Ahoj Theo. Tak co, připravená na první terén?“ zeptala se blondýnka a mrkla na mě. Sebejistě jsem přikývla. „Tak hurá do sedla, můžeme vyjet!“ odvětila rázně Sue a přehodila si otěže. Zapřela se levou nohou do třmenu a odrazila se. Měkce dosedla a Úplňka otočila směrem k bráně. Také jsem dala levou nohu do třmenu a odrazila se. Nějak jsem ztratila rovnováhu a stoupla si zpět na zem. Jako ninja jsem vykopla (ne)chtěně nohu ze třmenu a klopýtla. Srovnala jsem se a pokus o nasednutí znovu zopakovala. Odrazila jsem se a podařilo se mi dosednout do sedla hladce. Vzala jsem si otěže malilinko na kontakt a srovnala si sed. „Já blbka!“ vzdychla jsem, když mi došlo, že jsem si neotočila valacha směrem k bráně. Sue se jen zasmála a tak jsem se pokusila Serana otočit a zároveň dostat na úřoveň Sue. Ještě než jsem se stačila vytočit, Serano mě pochopil a dobrovolně se otočil a zaparkoval si to vedle Úplňka. Na pozdrav zafrkal. „Tak můžeme?“ zeptala se Sue a zvědavě naklonila hlavu mírně na stranu. „Jasně!“ odvětila jsem a pobídla valacha do kroku. „Tuhle vyjížďku ber jako seznamovačku s terénem. Taky zkusíš, jaký je Serano venku. Dnes pojedeme jen krokem a klusem s vysedáváním a nebo ve stehenním sedu,“ Sue se nadechla a chtěla pokračovat. Serano mi mezitím přešel do korku, protože ho v dálce zaujal zajíc. Hned jsem ho pobídla holeněmi a když se nic nedělo, mlaskla jsem na něj a valach se dal zase do kroku. „cválat dnes nebudeme.“ dořekla Sue zrovna když jsem projeli bránu Floresty. Na koni jsem ještě mimo areál Floresty nebyla. „Wow.“ uteklo mi a Sue dělala, že to neslyšela. Blížili jsme se k Perlové studánce. Už jsem o ní slyšela, ale ještě nebyla příležitost se k ní podívat. Byla krásná. Sue zatím byla potichu a já čekala, co řekne. Chvíli se nic nedělo a tak jsem se soustředila na svůj sed. Seranovi jsem nechala na začátku mírně prověšené otěže. Paty jsem prošlápla, ale nechala jse pružné, ruce jsem dala k tělo a lokty do výšky pupíku. Lopatky jsem dala k sobě tak, abych se nenahrbila. Posunula jsem se do nejhlubší části sedla. „Tak Thelokin, myslím, že si už můžeme vzít koně na kontakt,“ prmluvila Sue zrovna, když jsme vjeli do smíšeného lesa. Snažila jsem se vypozorovat, jak bude Serano reagovat. Vypadal ale spokojeně. Šlapkal si to vedle Úplňka, sem tam si dofrknul nebo se drbal na noze. Šli jsme do mírného kopečka. Cesta byla samý kámen. „vezmeme to tudy po okraji lesa, tam je totiž tráva a ne kameny jako tady.“ dořekla Sue a ukázala do dálky. Otočila se na mě a já jí nápad odkývala. Sue navedla Úplňka tím směrem, kam ukazovala. Ještě o kousíček jsem Seranovi otěže zkrátila a pokusila se zatočit. Vnější nohu jsem dala mírně za podbřišník, pravou nechala na místě a tělem se vytočila dovnitř. Hlavně rameny a trupem. Vnitřní otěž jsem směřovala doprostřed kruhu. Serano hned reagoval a zařadil se za Úplňkem. Poplácala jsem valáška po krku. „Pašák!“ Dojela jsem vedle Úplňka. Vyjeli jsme na okraj lesa. Byli jsem přímo mezi lesem a loukou. Na louce kvetly všemožné kytky a pobíhali tu zajíci, srnky a zahlédla jsem i malinkou lišku. „Tak já myslím, že bychom už mohli naklusat, ne? Jsi připravená? Budeme klusat v lehkém klusu. Ano?“ Sue na mě vychrlila tolik informací, že jsem nevěděla, na co odpovídat dřív. „Jasně!“ odpověděla jsem. Sue pobídla Úplňka a začali nás předhánět. Okamžitě jsem zareagovala a pobídla holeněmi, když se nic nedělo, mlaskla jsem. Serano jen zrychlil krok. Mlaskla jsem ještě jednou a důrazněji. „Ale!“ řekla jsem a Serana mírněji švihla tušírkou. (jenom
„švihla“ by znělo, jako že jsem nějakej tyran ) Začala jsem vysedávat a pomalu jsme doháněli Úplňka. Sue se na mě usmála. Pokračovali jsme klusem ještě asi 5 minut. Blížil se uý konec louky i lesa. Klusem jsme vjeli na šírokou písčitou cestu lemovanou břízami. „Jennifer by se tady líbilo!“ podotkla jsem, když jsem si vzpomněla na kýchyjící zrzku. Zlomyslně jsem se umsála, ale potom se zamračila, protože mi jí bylo líto. „Tak jaký to je? Poprvé venku s tvým kamarádem? A jaký bylprnví klus?“ zeptala se horlivě Sue. „Paráda! Skvělý! Serano mi nechtěl nejdřív naklusat, ale pak krásně šlapal. Celkově mi přijde, že je dnes nějaký klidný,“ usmála jsem se od ucha k uchu a Sue mi úsměv oplatila. „teda, ne že by to bylo špatně. Naopak.“ dořekla jsem a uškíbla se. V tu chvíli mi zakručelo v břiše a jáá si uvědomila, jaký mám hlad. Chytla jsem se za břicho a snažila se na to nemyslet. Snažila jsem si tuhle chvílli užít. Užít si všechny tyhle chvíle, na které pak budu jako stará babička vzpomínat. Budu vzpomínat jak jsem poprvé seděla na mém oři, jak jsem z něj porpvé spadla nespadla na kavaletách, jak jsem s ním dnes byla poprvé venku a ty další chvíle, co nás ještě společně čekají. Rozhlédla jsem se kolem. Vnímala jsem každý pohyb zvířete pode mnou. Jak se mi napínají svaly a jak si energicky vyšlapoval. Sem tam zkontroloval Úplňka a něco si mezi sebou řekli, pak se zase věnoval mě a dalším zajícům v dálce. „Ještě si naklušeme, ano? Ale tentokrát kratší úsek.“ vyhrkla najendou Sue. Kývla jsem a hned už začala s pobízením. Tentokrát už na mlasknutí se dal valášek do klusu. Chtělo se mu cválat na téhle rovné písčité cestě a tak jsem se ho snažila udržet v klusu. Předběhli jsme Úplňka a Serano udělal první cvalový skok .. „Hou kamaráde...“ řekla jsem a posadila se do sedla. Posadila jsem se hluboko do sedla a šla proti pohybu koně. Serano přešel do klusu. „Hodnééj..“ pochválila jsem ho a Úplňek se Sue nás dohnali. „Příšte si zkus zkrátit otěže a případně ho zasednout.“ řekla Sue a následně jsme přešli do kroku. Poplácala jsem valáška po krku. Z cesty jsme sešli k Perlové říčce. V dáli jsem viděla mostek a hnědku se zrzavou hlavou. To bude Jennifer! „Ahoj Jenny.“ řekly jsem naráz se Sue. Jennifer se na nás otočila. „No ahoj.“ odpověděla a usmála se na nás. Jennifer s Gal přešli mostek a zastavily na druhé straně. Jako druhá přešla mostek Sue a za ní jsem šla já. Seranovi se moc nechtělo, chtěl jít přes vodu, ale já si nebyla ještě tak úplně jistá, abych se s ním vrhala do vody. „Jindy kamaráde.“ hlesla jsem a pobídla valacha opět do korku. Sue s Úplňkem jela vedle Jennifer a já za nimi. „Kde jste byly?“ zeptala se Sue Jennifer. „Na cvalovce a teď dojíždíme z procházky, kde jsme se ztratily trochu.“ odpověděla Jennifer a zasmála se. „Jaká byla první vyjda?“ obrátila se Jenn na nás. „Parádní!“ odpověděla jsem hned. Jennifer se usmála a otočila se dopředu. Celá naše tlupa dorazila k bráně. Sue otevřela a všichni jsme projely. Jennifer to vzala přímo k hlavnímu vchodu do stájí. Sue kousek přede mnou zastavila a seskočila z Úplňka. Usmála se na mě a vytáhla třmeny nahoru. „Tak to je pro dnešek vše, snad se ti to líbilo, ačkoli to bylo takový kratší.“ řekla Sue. „Moc se mi to líbilo, díky!“ odpověděla jsem a Sue s úsměvem zmizela ve stájích i s Úplňkem. „Tak a my taky půjdeme!“ řekla jsem a usmála se na valáška. Podrbala jsem ho na krku a on se o mě otřel. Také jsme to vzali směr box.