lia a charakter: Tiše jsem zaklela a protočila panenky, jediný člověk, který to napere do futer, jsem já. Uslyšela jsem za sebou tlumený smích. Prudce jsem se otočila a zahlédla hnědou kštici mizící za rohem. V duchu jsem si vynadala, naložila lopatu a vidle do kolečka, s nímž jsem zamířila před box. Zastavila jsem kolečko, lopatu s vidlemi opřela o box, z něhož jsem vyhrabala prázdný kbelík na vodu, položila jsem ho před boxem, popadla vidle a pustila se do práce. V překladu do roztřídění špinavé a čisté slámy – špinavá do kolečka, čistá k zadní stěně boxu. Té bylo dnes nějak podezřele málo, mávla jsem nad tím rukou, vyměnila vidle za lopatu a pustila se do té samé práce, ovšem ve formě pilin. A pouze jejich vyhazování do kolečka, žádné odhazování ke stěně na ně nefungovalo. Jakmile jsem byla s tříděním hotová, popadla jsem kolečko a vyjela s ním na hnojiště, opatrně na rampu, vyklopit a opatrně sjet. Odfoukla jsem si neposlušný pramínek z obličeje, kývla na projíždějícího Sebastiana a vyrazila pro čistou podestýlku. Naházela jsem do kolečka piliny, na které přišel balík sena a slámy. Oba dva balíky jsem vyložila před boxem. (Oba jsem si je při tom hodila na nohu…) Piliny jsem vyklopila do boxu a rozprostřela je. Do středu boxu jsem usadila balík slámy. Provázek, který ho držel pohromadě, jsem rozřízla, strčila do kapsy a slámu rozprostřela. Seno jsem stěží nacpala do jeslí a oba provázky jsem vyhodila. Nářadí jsem vrátila na své ctěné místo, popadla kbelík a vyrazila ke kohoutku. Tam jsem ho pořádně umyla, zvenčí utřela a naplnila ho vodou. Kbelík jsem postavila do boxu a oddechla si, že to je pořádná rozcvička.