sarah a venuše: Rychle jsem čapla poslední kolečka, sehnala si vidle a lopatu a hned šupala s nákladem k Veninýmu boxu, na kterém bylo až moc dobře vidět, že jsem ho včera trošku odbyla, takže dnes budu muset trošku víc máknout. Zaparkčila jsem velká koklečka, vyložila nářadí a pomocí vidlí se pustila do přehrabování ve slámě, kdy čistá a suchá sláma šla do rohu a špinavá do kolců. Nacvičenými pohyby jsem měla slámu za chvíli roztřízenou a mohla se tedy pustit na koblížky a mokré piliny, kdy si ale nejdříve musela vzít lopatu, jelikoož s vidlema bych to daleko nedotáhla . Vyházení všech koblížku a mokrých pilin bylo těžší než třízení slámy a trvalo teda déle a bylo namáhavější, avšak po několika minutách dřiny byla všechna nečistota pěkně v kolečkách a já náklad mohla vyvést. U hnojáku naštěstí fronata nebyla a tak jsem si v klidu najela na ramou, vysypala kolečka a sjela dolů po rampě. Dobezla jsem si do boxu menší kopu pilin, které vmísila k pilinám, které zbyly z minula a pěěkněje rozprostřela. Na ně jsem hodila slámu, aby to měla Veny pěkně pohodlné, do jeslí narvala pěknou hromadu sena. Pustila jsem se do vyčištění napáječky, přičemž se z Karamelova boxu ozvalo namáhavé zafunění.
,, To jsou ty koblížky tak těžký" ušklíbla se, dočistila napáječku a zkontrolovala kbelík zda je v kýblu dostatek vody.
,, To teda není, vidíš ty svaly" houkl n amě Connor a já protočila oči v sloup a jela odvést své vybavení. Spokojeně jsem se protáhla, teď už konečně za Veny.