lia a charakter: Zhluboka jsem se nadechla a strčila si pramínek vlasů za ucho. Dneska jsem se neusadila na žádné melodii. Hlavou mi běhaly desítky vět, ovšem každá z jiné písničky. Jak já tenhle stav nesnášela. Každopádně, Charlie mi dneska dělá společnost, vezmu ho poté na lonž. Před boxem jsem zastavila svůj náklad, vidle a lopatu opřela o box. Z držáku jsem si vzala ohlávku s vodítkem a Charliemu jsem jemně zatlačila na hlavu. ,,Ustup, kamaráde…“zamlaskala jsem ,,ještě trochu, aaano, šikula,“ pochválila jsem ho, otevřela box, na hlavu mu navlékla ohlávku, připnula vodítko, které jsem přivázala k mřížím. Z rohu jsem vzala prázdný kbelík na vodu, postavila ho před box, do jehož dveří jsem si popovezla kolečko. Do ruky jsem si vzala vidle a začala postupně vyhazovat tmavou, špinavou a mokrou slámu do kolečka. Dávala jsem při tom pozor na Charlieho, i když ten byl momentálně zcela zaujatý žužláním a ocucáváním vodítka. Čistou slámu jsem házela do zadní části boxu. Vidle jsem postupně vyměnila za lopatu, kterou jsem vyhazovala špinavé piliny, ty čisté nechávala na místě. ,,Ne že něco provedeš,“ hodila jsem řečnickou větu po valáškovi, když jsem zavírala box, brala kolečko a odjížděla ke hnojišti. Tam jsem opatrně najela na rampu, vyklopila kolečko, sjela z rampy a zamířila do místnosti s podestýlkou, ve které jsem nabrala slušnou várku pilin, na něž přišli dva balíky – jeden slámy, druhý sena. Oba dva jsem vyložila před boxem a piliny vysypala tak, abych nezasypala Charlieho. Při vysypávání jsem ho ještě uklidňovala milými slůvky. Piliny jsem rozprostřela, stejně jako slámu, do jeslí přišla nová várky sena. Nářadí jsem vrátila na své místo, provázky vyhodila, kbelík umyla, utřela, natočila do něj čistou vodu a postavila do boxu. Charliemu jsem sundala ohlávku, odvázala vodítko, poplácala ho po šíji, zavřela za sebou box a ohlávku s vodítkem pověsila zpět na své místo.