sarah a venuše: Ven už byla ve výběhu a já jsem se sluchátkama v uších kráčela do stáje. V duchu jsem doufala, že budou nějaká kolečka volná. Naštěstí na místě, kde bývají kolečka, vážně jedny byly. Čapla jsem je a k nim jsem si vzala ještě vidle a lopatu. Zamířila jsem k Venušinu boxu, kde jsem zaparkovala. Lopatu jsem opřela o box a vidle jsem si vzala do ruky. Pohledem jsem zhodnotila box a pustila jsem se na třídění slámy. Čistou jsem dala do jednoho suchého rohu, tu zbývající, špinavou slámu jsem postupně házela do koleček. Po chvíli jsem vzala do ruky místo vidlí lopatu. Lopatou jsem nabrala mokré piliny a koblížky. Občas jsem musela znovu použít vidle, jelikož se mi ke koblížkům dostala čistá sláma. Jakmile bylo kolečko naplněné, odložila jsem vidle. S kolečkem jsem vyrazila k hnojníku, kde jsem náklad koleček vysypala. Vrátila jsem se k boxu, kolečka znovu naplnila a následně vyvezla. V boxu už žádné koblížky nebo špinavá sláma nebyli a tak jsem se stavila pro piliny. Ty jsem pak rozmístila po boxe. Následně jsem si dojela pro slámu a tu dala na piliny. Slámu jsem hezky rozmístila a načechrala. Nakonec jsem si dojela pro seno, které jsem napěchovala do jeslí.
,, Ahoj, můžu si vzít kolečka“ ozvala se z uličky Lia.
,, Jasně, klidně si vezmi i lopatu s vidlema“ odpověděla jsem a usmála.
,, Díky“ usmála se Lia a kolečko i s nářadím si odvezla. Do prázdného kyblíku jsem nalila čistou vodu, vyčistila napáječku a měla jsem hotovo.