sarah a venuše: S kolečkem, vidlema a lopatou už jsem zamířila k boxu. Vydávalo to strašnej rachot. Radši jsem přešla do pomalejšího tempa. I tak to ale zrovna nejtišši nebylo. Naštěstí už jsem byla u boxu. Zkoukla jsem stav boxu. Dneska ho měla dost špinavej. Rychle jsem vzala do ruky vidle a začala jsem třídit podestýlku. Moc suché tady nebylo. Ale i tak jsem vytřídila co nejvíce suché a naházela jsem ji na jednu hromadu. Špinavé slámy a koblížku tam teda leželo několikanásobně více. Začala jsem tedy házet špinavou slámu a koblížky do koleček. Z ničeho nic jsem si začala prozpěvovat koledy. Asi ten vánoční čas. Pousmála jsem se a prozpěvovala jsem si dál. Kolečka už byla skoro plná, ale já jsem nechtěla jezdit na dvakrát. Vzala jsem lopatu a stlačila jsem hnůj, jak jen to šlo. Pak jsem na kolečka naházela zbytek a vyjela jsem to vyvést na hnůj. Jela jsem opatrně, aby se mi kolečka nevysypaly jak minule. U hnojníku jsem kolečka převratila, jenže nic se z nich nesypalo. Asi jsem to tam moc natlačila. Chytla jsem vidle, které jsem zahlídla opřené o stěnu. S pomocí vidlí jsem obsah koleček dostala ven. Potom jsem zajela pro pyliny a ty nasypala Venuši na podlahu. Asi jsem toho dovezla trochu víc, ale to Venuši určitě nevadí. Na pyliny jsem hodila slámu a nakonec jsem dopustila kyblík z vodou. Málem jsem zapomněla na seno, ale to jsem tam pak nandala. Po hotové práci jsem vyrazila na pokoj.