lia a charakter: Na kolečko jsem si naložila lopatu a vidle a zamířila s ním před box 27, který obýval Charakter. Valášek byl však v tuto chvíli ve výběhu. Upřímně řečeno, ani to tak nevypadalo, že jsem včera místovala. Podestýlka byla přeházená-v jednom rohu bylo podestýlky moc v druhém naopak málo. Seno bylo z nějakého důvodu spíš pod jeslemi než v nich. No, jo, bordelář jeden. Nejdříve jsem vidlemi vyházela špinavou slámu a koblížky. Díky svému miláčkovi jsem jela ke hnojišti nadvakrát, jsem dvanáctiletá holka - nemám prostě šanci odvézt celé kolečko! Zvlášť, když ho mám problém vyklopit, víte jak je to komplikované, pro mě? Jasně, měřím nějaký sto šedesát centimetrů, což je na můj věk celkem velká výška, ale i tak. Když jsem jela s posledním kolečkem z hnojiště, stavila jsem se pro várku pilin, další ztráta času, že? Piliny jsem pak rovnoměrně rozprostřela v dostatečně silné vrstvě po boxu a promíchala je s včerejšími pilinami. Tu slámu, která mi tam zbyla, jsem taktéž rozprostřela, ale i tak jsem si musela s kolečkem zajet pro nový balík. Rozvázala jsem provázek, který jsem schovala bezpečně do kapsy a slámu rozprostřela po boxu. S kolečkem jsem si ještě zajela pro balík sena. To jsem napěchovala do jeslí a zbytek poházela pod žlab, ze kterého jsem vyndala zbytky stejně, jako z napáječky. Naposledy jsem uklidila nářadí a vymyla kbelík s vodou, do kterého jsem doplnila čistou vodu a postavila ho do boxu. Byla jsem zvědavá, jak dlouho vydrží v tomto stavu.