nell: Dnes, ostatně jako každý den, jsem po odvedení Kometky do výběhu, šla vyházet své lásečce box. Dnes byla o kolečka ale nějak rvačka, takže jsem musela chvíli počkat, než se nějaké uvolní.

„čekáš, čekáš?“ broukla Jenn, která šla kolem mě s plným kolečkem

„čekám, čekám, já si počkám,“ usmála jsem se.

Mezi tím, co jsem čekala na kolečko, jsem přemýšlela (ano, opravdu přemýšlela ) a o čem? No, o nesmrtelnosti chrousta. Víte, takový chroust je neobyčejně zajímavý tvoreček. Jenom leží, sem tam se pohne, a pořád a pořád něco chroustá. A co že to chroustá? Většinou listí, (hlavně náš salát ). No, vlastně není nic zajímavého na chroustovy.

Jak tak sedím opřená o stěnu boxu (to že budu mít špinavé rajtky mi nějak nevadí, stejně už to potřebuje vyprat ) ozve se Cass.

„Jo, tady máš to kolečko, teda, pokud ti z toho nepřeskočilo o kolečko navíc,“ zasměje se a zaparkuje k boxu číslo 19.

„Jo díky, jen se pokusím postavit,“ řeknu a s hlasitým hééééj rup, se zkusím postavit ale spadnu akorát zpátky na zadek.

No, tak druhý pokus Héééj ruup, ale ani tenhle není úspěšný. Tak to třetice, hee hee heej růůůůůůůp (ale rajtky to nebyly, naštěstí ) a úspěšně jsme se postavila.

Došla jsem ke kolečku, vidle byly v něm a začala jsem konečně nabírat koblížky a slámu. Když jsem měla kolečko plné, vyhodila jsem jej na hnoják. Potom jsem takle jela ještě dvakrát. Nakonec jsem nasypala na podlahu pilyny aby nabrali vlhkost a taky je vysypala na hnůj. Pak jsem si zajela pro balík slámy a polovinu jsem rozházela na pyliny v boxu. Ještě jsem vymyla napáječku a žlab.