nell: Po odvedení Komety do výběhu, jsem ji šla už tradičně vyčistit box. Vzala jsem si kolečko a vidle a drandila si to k boxu Komety. V uličce jsem zahlédla známou tvář.

„Ehm, ahoj, mohla bys mi prosím říct své jméno? Vím, že jsem tě tu viděla,“ zasmála jsem se a trochu jsem při tom zrudla. Dívka se usmála také.

„Jo, je to celkem už dlouhá doba. Jsem Karin, mám Vanilku,“ usmála se dívka

„Ahá, už vím, já jsem Nell a mám Kometu,“ Karin kývla. A řekla, že si mě trochu pamatuje, byť jsem tu moc dlouho nebyla.

„No ne, měla jsem problémy se školou nu, a jiný věci,“ Karin přikývla. Byla na tom podobně, ale doufá, že teď už tu vydrží.

V to doufám taky. Budu se tu držet co nejdéle to půjde.

„Jo, teď někdy se má jet Hubert. Pojedeš s Vanilkou?“ optala jsem se

„Jo, ráda bych, teď pracuju na prvním levelu, moc těžké to není, ale zase jsem hoodně dlouho nejezdila, ale to snad půjde,“ usměje se Karin a jde někam, zřejmě za svoji klisničkou.
Opřu se o box a zadívám se do dálky. nevím přesně na co koukám, asi do blba Kolem mě projde Cass a zatřese mi ramenem

„Haloo, země volá Nell,“ zasměje se. Trhnu sebou, a chvíli zmateně koukám. Jo to jsem celá já, zasním se uprostřed práce
No, tak jdeme na to. Otevřela jsem dvířka boxu (znovu) nevím proč jsem si je předtím zavřela nabrala jsem si na vidle kobližky a hodila jsem je do koleček. Znova jsem nabrala a znova hodila do koleček. Poté jsem s plným kolečkem dojela na hnoják, který se už začal znova plnit, ale tentokrát to nebyla moje starost, neboť já areál nemám Tu radost přenechám někomu jinému, třeba nováčkům, prej má někdo přijít. Škodolibě jsem se zasmála a vyházela poslední zbytek koblížků na hnoják. Ještě jsem posypala pilyny na podlahu boxu, počkala jsem než nasajou vlhkost a zase jsem je vyhodila. Potom jsem tam rovnoměrně rozhrabala čisté pyliny a posypala slámou. Ještě jsem vymyla žlab a dala do něj vodu. Nakonec jsem uklidila kolečko a měla jsem hotovo.